Odhady a dopady změny klimatu

Změna klimatu a její dopady představují jednu z klíčových témat současné environmentální politiky. Vláda České republiky schválila v roce 1999 národní strategii přístupu k řešení problému změny klimatu v naší republice.

Uveďme nejprve některá fakta. Roční průměr globální teploty se od konce 19. století zvýšil v rozpětí 0,4 až 0,6 °C. Od poloviny 19. století rostly roční úhrny atmosférických srážek ve středních a vyšších zeměpisných šířkách na pevninách severní polokoule velmi pravděpodobně o 0,5-1 % za 10 let. Od počátku 20. století se také ve středních a vyšších zeměpisných šířkách nad kontinenty zvýšilo pokrytí oblohy oblačností cca o 2 %. Na mnoha místech severní polokoule se pravděpodobně rovněž zvyšoval obsah vodní páry v atmosféře. Během 20. století byl pozorován ústup horských ledovců, existují však i výjimky způsobené změnou místní atmosférické cirkulace. Rozsah trvalé sněhové pokrývky se od 60-tých let 20. století snížil o přibližně 10 %. Během druhé poloviny 20. století se ve středních a vyšších zeměpisných šířkách severní polokoule zvýšil podíl silných a extrémních srážek na celkových ročních úhrnech srážek a četnost výskytu silných srážek vzrostla o 2 až 4 %.

Vědecké poznatky poukazují také na zvyšování koncentrací skleníkových plynů. V horských oblastech jsou dopady změny klimatu viditelné již dnes. Narůstající teploty způsobují posun vegetačních hranic. Rostliny, které jsou typické pro nízko položené oblasti, mohou nyní přežívat i ve vyšších polohách. Vytlačují přitom tradiční vegetaci z jejího životního prostoru.

Na základě modelů zabývajících se projekcí vývoje změny klimatu je odhadován nárůst globální teploty v horizontu konce 21. století o 1,4-5,8 °C. Za jeden z možných důsledků globálních klimatických změn jsou považovány extrémní projevy počasí jako například povodně nebo naopak sucha. Pro účely odhadu dopadu byly v roce 2000 vytvořeny nové regionální scénáře klimatické změny pro Českou republiku. Tyto scénáře vycházejí z analýzy vlastností globálních cirkulačních modelů dostupných v Datovém centru IPPC, které nejlépe vystihují současné klima České republiky k roku 2050. Pro současnou denní teplotu vzduchu činí rozpětí možných zvýšení ročního průměru +0,9 až +3,0 °C a u srážek rozpětí možných poklesů ročních úhrnů o -0,2 až -0,6 %.