Ochrana přírody v ČR versus dálnice D11

Na ochraně přírody v České republice se podílí hned několik důležitých faktorů. Především je to zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon má za úkol ve spolupráci s příslušnými kraji, vlastníky a správci pozemků přispívat k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Přitom je nutno dle tohoto zákona brát ohled na hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

V tomto zákoně jsou již zakotvena pravidla týkající se soustavy Natura 2000. Na doplnění údajů byl sestaven ještě jeden zákon - zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Více v článku Natura 2000.

Významnou roli v ochraně a obnově přírody v ČR hraje také čl. 35 Ústavy našeho státu. Pojednává o tom, že každý občan má právo na příznivé životní prostředí a na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí, v němž žije. Nikdo dle tohoto článku nesmí při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky NAD MÍRU STANOVENOU ZÁKONEM.

Co je však ona míra stanovená zákonem? Je stanovena správně? Máme vůbec právo takovou míru stanovit? A když ano, kdo nám jej dal? V současnosti probíhá počáteční fáze výstavby dálnice D 11. Nic nepomohly protesty lidí zde žijících. (ne všichni však protestovali, například Pardubický kraj byl dokonce výrazně pro stavbu dálnice) - Ochrana přírody musela ustoupit ekonomickým a "veřejným" zájmům.

O čem svědčí výsledek tohoto marného boje ohrožené přírody s upadající ekonomikou naší země, s nedostatkem pracovních míst a nevhodně zvolenými komunikačními trasami, na nichž (Jak si místní lidé přirozeně stěžují.) jezdí tolik aut? O hloupých výmyslech ekologů nebo o celkově špatné infrastruktuře České republiky?

"ano" výstavbě dálnic, je žlutá karta, kterou Evropská unie udělila České republice za stav silničních komunikací. Ze strany politiků nejde tedy zřejmě ani tak o zájem o lepší životní prostředí občanů, kteří žijí v těsné blízkosti neustále pomalu jezdících automobilů, jenž svými výfuky znepříjemňují jejich každodenní život ani o celkové zlepšení jejich životní úrovně (Což dálnice při správném provedení vskutku může zabezpečit.) ale jedná se (můj osobní názor) o pouhé uposlechnutí "Evropské píšťalky".

Dálnice D 11 povede přes lužní les světového významu, v němž žije četné množství chráněných druhů, dále pak přes nově objevené archeologické naleziště a přeruší tím migrační cesty řady obojživelníků a srnčí aj. zvěře, etc. Ekologičtí aktivisté si sice vynutili výstavbu několika podchodů a mostů, po nichž snad zvěř bude moci procházet (Věřme, že se přizpůsobí.), ovšem otázkou je, zda to je dostačující řešení. Kamarád, který žije v blízkosti místa, kde stavba dálnice momentálně probíhá, smutně a naštvaně pozoruje, jak se toto krásné místo mění ve výjev z televizního sci-fi filmu. Znáš to, díváš se na nějaký horor nebo tak něco a říkáš si: Tohle se mi nikdy nemůže stát, a pak se to najednou promění ve skutečnost, říká a hrozí do vzduchu pěstí.

A tak se ptám: Neměli bychom se jakožto jednotný stát snažit nalézt vhodný kompromis mezi ochranou přírody a ochranou veřejného zájmu? A pak se také ptám: je dobré, aby za nás někdo jiný určoval, co je a co není v našem veřejném zájmu?