„Nejteplejší léto v Evropě v historii měření,“ říká zpráva o klimatu 2022

Druhý nejteplejší rok a nejteplejší léto pro Evropu v historii měření

Loňský rok byl dle dat druhým nejteplejším v historii měření. Léto bylo dokonce nejteplejší. Velkou část Evropy zasáhly dlouhotrvající vlny veder a nízké srážky což vedlo k rozsáhlému suchu. Vysoké byly i emise uhlíku z lesních požárů. Vzpomeňme jak to vypadalo i u nás při požáru v Českém Švýcarsku.

Vlny veder se nevyhnuly ani Alpám, kde ve velkém začaly tát ledovce. To samé v Grónsku a Arktidě, kde též bylo extrémní počasí. Na našem území naštěstí nepanovalo na jaře a v létě tak extrémní počasí jako v letech 2018 a 2019, nicméně podzim a zima byla teplá.

Místo sněhu déšť nebo sucho

V Evropě rostou teploty dvakrát rychleji než je průměr ve světě. Data ukazují, že teplota za posledních 5 let vzrostla o 2, 2 stupně Celsia oproti předindustriální éře 1850-1900. 2,2 stupně se může zdát jako nic, ale je třeba si uvědomit, že například u nás v ČR nebo v Alpách to znamená velice významný úbytek sněhu a ledu. Tento rozdíl totiž může znamenat, že místo sněžení bude pršet.

Teploty se tu totiž nyní často v zimě pohybují na rozmezí kdy chumelí nebo prší. Samozřejmě nejde jen o lyžování. Příroda sníh v zimě potřebuje. Díky vyšší teplotě na jaře začnou dříve kvést stromy. Květy však spálí noční mrazíky. Tím pádem bude méně ovoce. Například letos to v ČR hodně odnesly zejména meruňky. V létě to znamená vyšší teploty moří i jiných vodních ploch, což je problém pro živé organismy ve vodě. U nás to znamená například rychlejší rozvoj sinic v přírodních rybnících jinak vhodných ke koupání.

Zářijové vedro místo sněhu na Špicberkách

Špicberky loni zasáhly tři vlny veder ještě v září. V tuto dobu zde má již padat sníh. Teploty zde byly vyšší o 8 stupňů Celsia oproti normálu.. Tyto teploty měly za následek masivní tání ledovců.

Carlo Buontempo, ředitel Copernicus Climate Change Service (C3S), k tomu říká: "Zpráva poukazuje na alarmující změny našeho klimatu, včetně nejteplejšího léta, jaké kdy bylo v Evropě zaznamenáno, a nebývalých vln veder ve Středozemním moři a rekordních teplot v Grónsku. Pochopení dynamiky klimatu v Evropě má zásadní význam pro naše úsilí o přizpůsobení se a zmírnění negativních dopadů, které změny klimatu na kontinent mají."

"Poslední souhrnná zpráva IPCC varuje, že nám dochází čas, a že globální oteplování má za následek častější a intenzivnější extrémní projevy počasí, což je i případ Evropy. Pouze přesné informace a údaje o současném stavu klimatu nám mohou pomoci dosáhnout cílů, které jsme si stanovili, a zpráva o stavu klimatu v Evropě je nezbytným nástrojem na podporu programu Evropské unie pro přizpůsobení se změně klimatu a závazku dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality." dodává Mauro Facchini, vedoucí oddělení pozorování Země na Generálním ředitelství pro obranný průmysl a vesmír Evropské komise

Dobrá zpráva pro fotovoltaiku

Rekordní byl v Evropě i počet hodin slunečního svitu, které bylo nejvyšší za 40let. Což hraje do karet fotovoltaice v celé Evropě. Naopak vítr byl podprůměrný. Zejména v jižní Evropě.

Co se týče spotřeby energie podle zprávy byla většině Evropy podprůměrná. Je to logické, protože díky teplé zimě se tolik netopilo. Naopak v jižní Evropě byla spotřeba nad průměrem, díky horkému jaru a létu, kdy energii spotřebovávaly klimatizace.

Copernicus je součástí evropského vesmírného programu. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí. Spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou, Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), agenturami EU a Mercator Ocean a dalšími. Dokáže tak vědcům a veřejnosti poskytnout opravdu relevantní a ucelená data ze kterých si lze udělat představu o lokálním i globálním klimatu.