Nejen člověk ovlivňuje klima na Zemi, v tom má pan Macinka pravdu

„Představa, že je možné klima na Zemi ovlivňovat, nebo dokonce stabilizovat či zakonzervovat do nějakého již dále neměnného stavu, je naivní, falešná a nevědecká.“ Tady to trošku zaskřípalo. Člověk svojí činností klima ovlivnit evidentně může. Nikdo ho však nechce konzervovat. Veškerá diskuse a dění kolem tohoto tématu je o tom, jak se na změny adaptovat a nepřitápět pod kotlem.

„Vliv člověka na globální teplotu se sotva může srovnávat s vlivem měnící se intenzity slunečního záření v rámci cyklické proměnlivosti parametrů oběžné dráhy Země okolo Slunce. Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku změn magnetického pole, aktivity vulkánů, působení aerosolů, asteroidů, pohybu kontinentů, anebo mořských proudů. Ničemu z toho samozřejmě nemůže ani sebenamyšlenější člověk konkurovat, natož poroučet.“ Tady už to skřípe trošku víc.

„Vliv člověka na globální teplotu se sotva může srovnávat s vlivem měnící se intenzity slunečního záření“

Pokud se bavíme o tom, co způsobuje současné razantní oteplování, měl byste vědět, že intenzita slunečního záření již delší dobu klesá, takže sluníčko nás víc ohřívat aktuálně asi nebude. science.nasa.gov

„Vliv člověka na globální teplotu se sotva může srovnávat s vlivem cyklické proměnlivosti parametrů oběžné dráhy Země okolo Slunce“

Mluvíte o Milankovičových cyklech. Jedná se o dlouhodobé astronomické cykly, které ovlivňují dráhu Země a mohou ovlivňovat její klima. Ovšem na základě této vědecké teorie by mělo nyní docházet k ochlazování. Za normálních okolností bychom tu díky poklesu slunečního záření a periodicity Milankovičových cyklů měli za zhruba 10 tisíc let dobu ledovou. Rychlost současných změn klimatu výrazně převyšuje rychlost změn přirozeným působením Milankovičových cyklů. Nelze říci, že současní vědci tyto cykly opomíjejí. Naopak na nich staví své výzkumy minulého, současného i budoucího klimatu.

wikipedia.org
vesmir.cz

„Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku změn magnetického pole“

To samozřejmě bude. Magnetické pole Země zajišťuje ochranný štít před nebezpečným zářením. Za posledních 170 let magnetické pole Země zesláblo o 9 %. Od devadesátých let se severní magnetický pól posouvá o 50 km za rok. To přispívá ke spekulacím, že může hrozit převrácení pole. Za posledních 20 milionů let došlo k přepólování zhruba každých 200 – 300 tisíc let, uvádí studie z roku 2019. Vědecky to lze dokázat ze sedimentů na mořském dně. Stejně tak lze dokázat, že v těchto obdobích nedošlo k žádné zásadní změně, co se týče forem života. Poslední přepólování před 42 tisíci lety koresponduje s vymíráním neandrtálců, ale není zatím prokázáno jak zásadní roli zde přepólování hrálo.

Velmi zajímavá česko-čínsko-americká studie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy ukazuje na železito-manganovém valounu ze dna atlantického oceánu souvislost přepólování s Dobami ledovými.

„Zajímavé je, že dnes také dochází k rozpadu ledu na Antarktidě a začíná se vytvářet podobný systém, jako se už v historii Země vytvořil sedmkrát (za posledních 5 milionů let). Pokud by se historie opakovala podobně, tento stav by měl vést k zaledňování severní polokoule. Pořád ale musíme myslet na to, že zde uvažujeme o časových škálách minimálně tisíců let.“ říká docent Kletetschka, který se na studii zveřejněné v prestižním časopise  Science Advances spolupracoval.

ČT24
Science.org
ČT24
Sciencemag.cz

„Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku aktivity vulkánů.”

Ano, vulkanická činnost ho ale bude spíše ochlazovat. Jedna erupce Etny opravdu nedostane do povětří tolik oxidu uhličitého jako lidstvo od počátku věků, jak hlásají některé Facebookové profily. Podle studie Deep Carbon Observatory se do atmosféry v důsledku lidské činnosti dostane až 100x více CO2 než v důsledku činnosti všech sopek na planetě. I při výrazné aktivitě Etny v posledních letech, je objem jí vyprodukovaného CO2 řádově nižší než objem CO2 vyprodukovaného lidmi. Lze to říci i přesto, že se různé zdroje v čísle objemu CO2 vyprodukovaného člověkem velmi ( i řádově) liší.

Krom CO2, který planetu prokazatelně otepluje, se do vzduchu samozřejmě dostane i spousta aerosolů, které jak známo, působí v současném složení ochlazujícím efektem. Ano vyčištěním vzduchu například od sirných sloučenin, jsme si planetu paradoxně oteplili.

Z minulosti, kdy byla vulkanická činnost výrazně vyšší než teď, jsou známy právě epizody ochlazení, ať už lokální nebo globální, právě v důsledku vysokého množství těchto látek v atmosféře.

„Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku působení aerosolů.”

Aerosoly mají v atmosféře důležitou roli. Stávají se kondenzačními jádry pro vznik oblaků a kapek. V závislosti na složení, buď rozptyluje sluneční paprsky, čímž tento aerosol ochlazuje Nebo paprsky absorbuje, díky čemuž má tento aerosol oteplující efekt. Ty první mají v atmosféře dnes převahu. Je nutné si říci, že bez emisí aerosolů by dnešní oteplení bylo dle studií o 30 – 50 % větší.

Aerosoly vznikají nejen přirozenou cestou ale i při nedokonalém spalování fosilních paliv a biomasy. Mají citelný vliv na zdraví člověka. Větší částice zachytí obmněnující se hlen v horních cestách dýchacích. Problematické jsou zejména ty nejmenší, které se dostanou až do plic a do krve. Nejhorší jsou karcinogenní a jinak toxické látky (např. benzo[a] pyren, těžké kovy atp.), které se často uvolňují při spalování. Ano, i při spalování benzínu a nafty pane Macinko.

Právě proto bylo důležité to, co se stalo v Evropě a Severní Americe v devadesátých letech, a to odsíření elektráren a průmyslu. I když to má v konečném důsledku oteplující efekt. V Číně toto proběhlo v minulém desetiletí. Viz tu.

Právě pro člověka neškodné aerosoly jsou používány na zatím zcela výjimečné ovlivnění počasí. Stalo se tak například před olympijským ceremoniálem v Číně. Číňané tehdy „přinutili“ vypršet se mraky dřív, protože nechtěli déšť při zahajovacím ceremoniálu.

Nabízí se tohle využít tam, kde je potřeba aby zapršelo, nicméně musíme si uvědomit, že příroda vždy, když se člověk pokoušel něco vyřešit rychlým zásahem (například DDT), ukázala, že potřebuje pomalejší řešení, která z pohledu změny klimatu trvají ne roky, ne desítky či stovky let, ale spíše tisíce let. Jenže k pomalým řešením nám už dochází čas, pokud se klima bude měnit takovou rychlostí jako teď.

Vesmir.cz
ČT24

„Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku působení asteroidů.”

Ano jejich vliv může být fatální pro život na Zemi. Jediná obrana je odklonění jeho dráhy tak, aby se se Zemí nestřetl.

„Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku působení pohybu kontinentů.”

Pohyb kontinentů má vliv na klima především díky změně proudění jak vzduchu tak vody v mořích. Bavíme se ale o mnohem delších časových úsecích. Pohyby kontinentů od začátku průmyslové éry na současné oteplování nemají vliv.

„Klima se i bez ohledu na činnost člověka bude na planetě měnit dál v důsledku změn mořských proudů.”

Změna systému mořského proudění dokáže způsobit například zamrznutí severní Evropy. Nebo naopak její přílišné ohřátí. Příklad vlivu mořského proudění můžeme vidět například na rozdílu současného počasí v Paříži a v Kanadském Winnipegu. Obě tato města leží na podobné rovnoběžce. Paříž je výrazně teplejší díky Golfskému proudu. I u změn mořského proudění se bavíme o výrazně delším časovém úseku než je období od začátku průmyslové revoluce do teď.

”Vliv CO2 na klima je logaritmický, takže jeho role na oteplování je splněna“

Při zdvojnásobení množství CO2 dojde k oteplení o 2,5 – 4 stupně. Od začátku průmyslové revoluce se množství CO2 zvýšilo o 50%. Z 280 na současných (rok 2024) 424,61 ppm a stále roste. Ano, v historii Země byla období s větší koncentrací CO2. Současné období patří k dvěma obdobím s nejnižší koncentrací CO2 za posledních 500 milionů let. Nicméně právě takové složení atmosféry a klima, jaké tu teď máme, umožňuje život v současné podobě.

Změny koncentrací CO2, globální teploty – obecně klimatu, byly a jsou navázány na všechny výše zmíněné faktory. Změny však v minulosti probíhaly postupně v řádech tisíců a desetitisíců let a život se dokázal přizpůsobit. V historii Země proběhlo jen několik náhlých změn, které měly za následek hromadné vymírání druhů. Nyní ke změnám dochází při pohledu do minulosti velmi razantně. To je ten zásadní rozdíl a velký problém.

skepticalscience.com
Realclimate.org
klimatickazmena.cz

„Vliv člověka je na x-tém místě za desetinnou čárkou, tedy opravdu zanedbatelný.“

Jak tedy pane Macinko vysvětlíte korelaci extrémního zvyšování globální teploty, množství CO2 a metanu v atmosféře od začátku průmyslové éry a zároveň aktuálně spíše ochlazující efekt ostatních faktorů, které ovlivňují klima na zemi?

Pane Macinko, ten člověk, kterého máte na prvním místě, musí někde žít. Beton, auto a jeho výgukové plyny mu k tomu stačit opravdu nebudou. Na druhou stranu, všichni napříč politickým spektrem se shodnou na tom, že Green deal je třeba přepracovat.

Jako základ, nejen pro Vás pane Macinko, doporučuji tento Atlas klimatické změny. Sestavený z relevantních zdrojů jako je Nasa, Český hydrometeorologický ústav nebo renomované časopisy Nature a Science.