Na větrných elektrárnách umírají zákonem chránění netopýři: vědci bijí na poplach.

Vědci se na tento problém snaží už roky poukázat novými a novými studiemi. Netopýři také dále strádají nedostatkem přirozené potravy jako jsou například komáři, brouci či housenky. K tomu v žádném případě pozitivně nepřispějí ani dnes velmi často vysazované monokultury, které decimují již tak žalostné početní stavy živočichů. Pro srovnání je například v Německu 26 tisíc větrníků, které podle hrubých odhadů usmrtí ročně více než 250 000 netopýrů. (zdroj: 1) Jelikož se jedná jen o hrubé odhady, pak se tamější vědci domnívají, že jich může být takto zabito o 100 000 více či méně, což jsou ale i tak závratná čísla.

Netopyři neumírají jen díky kolizi s rotory

Odborníci varují, že s přibývající tendencí stavět větrné elektrárny v horách přímo na okrajích lesů je cesta zkázy. Netopýry nezabíjejí jen přímo kolize s rotory větrníků.V blízkosti těchto elektráren se velmi výrazně mění tlakové podmínky. To vede k poškození vnitřních orgánů těchto živočichů a ve své podstatě následně vnitřně vykrvácí.

Větrníky netopýrům připomínají uschlé stromy, proto je lákají

Odborníci dále zjišťovali, čím jsou k větrným elektrárnám lákány především samičky. Vysvětlení je velmi prosté. Mláďata zvířat žijících na stromech hledají nová prostředí, která by mohla obývat a kde by právě mladé samičky mohly vychovávat další generace. A bohužel jim větrníky připomínají vzrostlé, uschlé stromy. Tento omyl se jim pak stává osudným. Uhynulí netopýři samozřejmě následně v celkové populaci citelně chybí. Nejenom, že se tato zvířata nerozmnožují tak rychle, chybí také v potravinovém řetězci.

Jejich hmyzí potravu dále redukují pesticidy. Potravní zdroje také narušují již zmiňované mladé monokultury tedy porost tvořený jedním druhem rostlin. V těch je jen poskrovnu starých, vysokých stromů, které již mají dutiny. Pro netopýry tedy nejsou monokultury vhodným prostředím, které by mohli obývat a kde by nalezli pestrou škálu pro svůj jídelníček. I z tohoto důvodu se uchylují čím dál tím více i k usídlování v blízkosti lidí, především na půdách, ve stodolách nebo ve sklepech. Často se uchylují i do věží kostelů.

Zdroj: 1) www.spiegel.de