Na Moravě se blíží kůrovcová kalamita s nejvyšší intenzitou za posledních dvacet let

autor: Mgr. Jana Hájková
Horko a sucho letošního léta stojí za velkým přemnožením kůrovce. Ten momentálně nejvíce napadá lesy na severní a střední Moravě a takřka jedinou obranou proti němu je vykácení napadených dřevin.

Vloni se muselo v Moravskoslezském kraji zpracovat 71 tisíc metrů krychlových dřeva, které bylo napadeno tímto broukem. To je asi 15 procent z celkového objemu veškerého dřeva vytěženého na našem území. (zdroj: olomouc.idnes.cz ) V celorepublikovém srovnání bylo vytěženo „475.000 metrů krychlových kůrovcového dříví u Lesů ČR a zhruba 390.000 metrů krychlových z toho připadlo na Moravskoslezský kraj a sousední Šternbersko v Olomouckém kraji.“ (zdroj: http://www.denik.cz) Škody stoupají do milionových výší. Nejvíce postiženy jsou Moravskoslezský a také Olomoucký kraj. Velmi výrazně se kůrovec rozšířil ve vojenském prostoru Libavá, jež je spravován Vojenskými lesy a statky. „Od větrné kalamity po orkánu Kyrill v roce 2007 jsou hodnoty kůrovce na severní Moravě stále na hraně kalamity či mírně pod ní,“ potvrdil vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán. (zdroj: olomouc.idnes.cz )

Kůrovec napadá smrky, jejichž lýko vyžere a které následně po jeho útoku usychají a odumírají. Lesníci se snaží proti kůrovci nasazovat i speciální lapače s feromony, které je vábí. Těch se v našich lesích nachází kolem 30 tisíc. Nebo někde také nechávají pokácené stromy, tzv. lapáky, přímo v lese s tím, že si kůrovec snad raději vybere je než další ještě živé a zdravé dřeviny. Počty lapačů se pohybují kolem 90 tisíc. Stromy sami se také aktivně brání smůlou.

Takto intenzivní kácení probíhalo v tamějších lesích naposledy v letech 1993 až 1995. I tehdy byla velmi suchá a horká léta, která se projevila kalamitním rozšířením tohoto druhu brouka. Lesníci se však obávají kvůli prognózám meteorologů, že přijdou další suché roky, což může mít pro naše smrkové lesy katastrofální následky. Kůrovce totiž zabíjí především chladné počasí. Platí, že pokud alespoň týden panují teploty kolem mínus dvaceti stupňů, pak se kůrovec v následující sezóně pravděpodobně neobjeví. A bohužel, „pokud má kůrovec příhodné podmínky, dokáže se v nižších polohách rozmnožit během roku ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou.“ (zdroj: olomouc.idnes.cz ) Kůrovcové kalamitě nahrává i růst václavek. Díky nim smrkové lesy chřadnou.



témata článku:
autor:
datum vydání:
17. září 2015


Diskuze k článku „Na Moravě se blíží kůrovcová kalamita s nejvyšší intenzitou za posledních dvacet let“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!