Ministr zemědělství Bendl prozradil, jak to bylo a bude s dotacemi

České zemědělství loni získalo celkem 42,8 miliard korun, z toho téměř 35 miliard bylo z Evropské unie. V souladu s evropskou politikou byla největší část z evropských peněz použita na přímé platby a toto procento se navíc během posledních let stále zvyšuje. Loni se také výrazně zvýšil podíl platba za plochu SAPS.

Zhruba miliarda byla z českých zdrojů. „Schopnost čerpat nejen národní dotace je v zemědělství na velmi dobré úrovni,“ poznamenal ministr zemědělství Petr Bendl s tím, že by čeští zemědělci mohli vyčerpat ještě více peněz, než kolik bylo alokováno.

Podpora pro vepře a drůbež

Snahou národních dotací pak je podporovat živočišnou výrobu, na tu šlo v roce 2012 celkem 910 milionů, z toho 583 milionů bylo s cílem zvýšit chov drůbeže a prasat. A zdá se, že se to daří – Bendl připomněl, že je v ČR dnes chováno třikrát více drůbeže a prasat než v roce 2010. A vepřů je dokonce osmkrát více než v roce 2009. To je jasná odpověď na kritické hlasy, které po loňském výrazném vzrůstu cen vajec říkaly, že stejný šok lze očekávat i u cen vepřového masa.

Současný počet prasat by mohl obstát i v historickém srovnání. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba říká, že v roce 1981 bylo v ČR více jak 5 milionů prasat, od roku 1991 ale prý počet rapidně klesal a v roce 2010 se dostal na úroveň zhruba dvou milionů.

„Živočišnou výrobu podporujeme, abychom zvrátili trend zvyšující se závislosti na dovozu, a současně chceme docílit zvýšení počtu pracovních příležitostí na venkově. Navíc usilujeme o to, aby v novém rozpočtovém období od roku 2014 nebyla dotační preference rostlinné výroby tak silná, jako dosud,“ vysvětlil Bendl.

Rostlinná výroba se podle Agrární komory ČR podílí na hrubé zemědělské produkci stále více, v roce 2008 poprvé předstihla živočišnou výrobu a podílela se z 52 % (9 325 Kč/ha zemědělské půdy), Podle Veleby je třeba prosadit myšlenku potravinové jistoty.

Hovořilo se také o dotacích pro letošní rok. Ty by se mohly vyšplhat až na 44,7 miliard korun, z čehož 39,6 miliardy by bylo z evropských zdrojů. Nárůst bude podle Ministerstva vyvolán zvýšením přímých plateb a vyšší výplatou projektových prostředků z Programu rozvoje venkova (PRV).

Farmářské trhy táhnou

A o výsledcích práce českých zemědělců se mohou lidé na stále více místech v ČR přesvědčit sami. Farmářská tržiště jsou fenoménem dnešní doby a s nimi roste poptávka po českých potravinách. Tomu se přizpůsobují i velké obchodní řetězce a začínají nabízet českou cibuli, česnek, jablka i další ovoce a zeleninu. Odklon od zahraničních k regionálním produktům je jednoznačně pozitivní zprávou.

Obavy o zdravotní nezávadnost produktů na farmářských trzích jsou naprosto liché. Šárka Sedláčková z týmu pořádajícího farmářská tržiště v Praze říká, že experti z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v letech 2008 až 2011 laboratorně zkoumali kvůli zjišťování výskytu pesticidů 56 vzorků zeleniny na trzích. Žádný nepřekročil povolený maximální limit výskytu reziduí a případné zjištěné hodnoty byly prý hluboko pod povoleným limitem, třetina dokonce splnila požadavky pro biozeleninu. „Kupující na farmářském trhu preferuje skvělá a vynikající česká jablka, hrušky, třešně a jiné ovoce,“ uvádí Sedláčková a vysvětluje, že velká část českých sadařů je dobrovolně zapojena v celoevropsky unikátním režimu ekologicky šetrného hospodaření (SISPO). Tady se šetří chemickými postřiky a proti hmyzu se nasazují biologičtí nepřátelé jako draví roztoči nebo ptáci. „České ovoce proto obsahuje skutečně prokázaně nižší až naprosto zanedbatelnou míru chemických reziduí. Naše normy jsou taky jedny z nejpřísnějších na světě,“ říká Sedláčková.