Mikroklima (nejen) pracovního prostředí
Pokud bychom se blíže podívali na objektivní fyziologické a subjektivně pocitové reakce člověka na teplotní a vlhkostní charakteristiky musíme zmínit tři hlavní oblasti: produkci tepla různě zatíženého organismu, aktivní ovlivňování ztrát tepla vhodným oblečením a studiem fyzikálních vlastností okolního vzduchu, na což je zaměřena pozornost biometeorologů a bioklimatologů. Pro objektivní kritéria teplotně vlhkostního stavu měříme teplotu vnitřního vzduchu ve výšce 105 cm (práce v sedě), 165 cm (práce ve stoje), 15 cm (práce ve studených provozech), poměrná vlhkost vnitřního vzduchu, rychlost proudění vnitřního vzduchu a metabolické teplo produkované při práci bazálním metabolizmem, fyzickou a psychickou zátěží člověka. Doporučená optima teploty vzduchu v místnosti pro učebny, restaurace, obchody, auly a kanceláře je 18 až 20 °C, na chodbách, schodištích a předsíních by se teplota vzduchu měla pohybovat kolem 15 °C, v koupelnách a šatnách kolem 22 °C a u lékaře kolem 24 °C.
Často používanou komplexní charakteristikou vhodnou k posuzování termického komfortu člověka je výsledná teplota kulového teploměru Vernon-Jokl (globeteplota). Tato veličina postihuje také tepelné ztráty ovlivňované prouděním vzduchu. Optimální globeteplota pro administrativní práce by se měla pohybovat mezi 22,5-25,5 °C a takové zámečnické práce při globeteplotě 16 až 19 °C.
autor:
Diskuze k článku „Mikroklima (nejen) pracovního prostředí“