Máte rádi čaj? Možná se pomalu měníte na Spidermana

DNA není eDNA

Co je DNA, tedy deoxyribonukleová kyselina, ví jistě každý člověk se zájmem o přírodu (a také divák nebo čtenář detektivek). DNA je něco jako jedinečný kód každého živého organismu, který dává všem buňkám jejich „řídící program“ a tím předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu.

Kód DNA je navíc natolik složitý a jedinečný, že jeho zkoumání umožňuje rozeznat nejen různé živočišné druhy od sebe, ale i odlišit jednotlivé jedince stejného druhu.

Environmentální DNA, označovaná zkratkou eDNA, je něco trošku jiného. Jako eDNA se označuje směs genetických informací, které za sebou každý živý organismus zanechává ve svém prostředí.

Při biomonitoringu pomocí eDNA se z prostředí (například voda, listy, půda, vzduch) odeberou vzorky a ty se následně porovnávají s částmi DNA známých živočichů. Věda tak dokáže například z vody v rybníce zjistit, jaké ryby v onom rybníku žijí. Kromě vody lze ale zkoumat třeba i čajové lístky...

Co se našlo v čaji?

Výzkumníci z německé univerzity v Trevíru (Universität Trier) zkoumali čtyři různé druhy listů, včetně běžně prodávaného zeleného čaje. A co že má výzkum čaje společného se Spidermanem?

Inu, Spidermana přece kousl pavouk (pravda, „radioaktivní“), předal mu svou tajemnou DNA a obyčejný kluk Peter Parker se díky tomu změnil v pavoučího superhrdinu. Ve skutečnosti byl ale Parker při srovnání s běžným milovníkem čaje úplný amatér.

Když si totiž dáte jediný šálek kvalitního zeleného čaje, tak do těla dostanete nikoliv DNA jediného pavouka, ale doslova stovky DNA od širokého spektra pavouků a dalších členovců. A to už je přece víc než dost k tomu, aby se z vás stal skutečný superhrdina!

No dobře, realita není komiks a ve skutečnosti vás zbytky cizí DNA v čaji nijak nezmění - byť kupodivu podobným zprávám o změnách DNA někteří lidé skutečně věří. Ale bylo by to jistě zajímavé ;-)

Podrobnosti výzkumu eDNA

Vědci zkoumali kromě lístků zeleného čaje i heřmánek, mátu a petržel.

Celkem bylo prozkoumáno eDNA na 40 vzorcích (11x heřmánek, 10x máta, 12x zelený čaj a 7x petržel). Následující graf ukazuje, jaké druhy členovců a v jakém poměru se jim z těchto běžných a oblíbených součástí lidského jídelníčku podařilo zjistit.

Barevné plochy znázorňují, jaký poměr různých druhů členovců byl na jednotlivých lístcích zjištěn. Dvojice číslic nad plochami prezentují celkový počet identifikovaných DNA.

První číslo ukazuje nejvyšší počet živočichů zaznamenaný na jediném vzorku (rekordmanem je tedy čaj, kde jich bylo zjištěno 449, nejmenší zájem mezi členovci byl o petržel, kde bylo zjištěné maximum 203 různých DNA v jediném vzorku). Druhé číslo je celkový počet různých DNA, zaznamenaných na všech lístcích stejného druhu.

A k čemu je takový výzkum vlastně dobrý? K čemu je nám vědět, zda bylo více pavouků na mátě nebo petrželi?

Vědcům to umožňuje zkoumat, jak se mění naše prostředí. Stopy eDNA se totiž velmi dobře zachovávají i na usušených listech, takže lze porovnávat aktuální údaje s těmi z různě dávné minulosti.

Jestli to ovlivní i vaše rozhodování, zda budete zkoušet získat supervlastnosti spíš pitím zeleného čaje nebo žvýkáním máty, to už nechám na vás.

zdroj: Royal Society Publishing