Lužické hory - Přírodní rezervace Vápenka

autor: Jan Havránek
Přírodní rezervace Vápenka je klenotem Lužických hor. Najdeme zde řadu živočichů a rostlin, kteří se jinde v Lužických horách nevyskytují. Z geologického hlediska se jedná o vzorovou ukázku rozmanitosti Země.


Geologie

Na malé ploše PR se stýká hned několik různých horninových typů. Na styku žulových hornin lužického plutonu s křídovými pískovci byly lužickým přesmykem z podloží křídy na povrch tektonicky vyvlečeny nevelké kry jurských sedimentů s permskými horninami. V třetihorách pak jurskými sedimenty pronikla k povrchu čedičová vyvřelina. Ostrůvky jurských vápenců jsou zároveň jediným výskytem těchto hornin v Čechách a v minulosti v nich byla nalezena řada zkamenělin mořských živočichů. Na toto podloží je také vázána řada vzácných květin a živočichů.

Lokalita byla objevena těžební činností v 17.století. Od té doby se zde intenzivně těžilo až do roku 1928. Vytěžený vápenec se vypaloval v nedalekých pecích a byl používán k hnojení ale i jako stavební materiál (kostel v Srbské Kamenici). Dnes jsou štoly zasypány nebo zamřížovány a slouží už jen jako významné zimoviště netopýrů.

Flora

Vápenný podklad dal za vznik zajímavému floristickému poměru. V původním stromovém složení zde převažoval buk, lípa, javor klen a místy jedle. Lesnickými zásahy byla lokalita z části převedena na smrkovou monokulturu. Ta byla v nedávné době odstraněna a nahrazena původními druhy.

Na původní okroticové bučiny byla vázána řada druhů. Nejcharakteristějším druhem je jistě nádherná orchidea okrotice červená (Cephalanthera rubra). Ta zde několikrát vykvetla, ale posledních 50 let zde nebyla nalezena a je tudíž považována za vyhynulou.

Dalším zajímavým druhem je lýkovec jedovatý. Jak název napovídá, jedná se o jedovatou rostlinu. Obsahuje alkaloid daphnoid, který je při větším požití smrtelně jedovatý. Dále se zde vyskytuje polosaprofyt podbílek šupinatý, pryskyřník kosmatý, břečťan popínavý, nedávno opět nalezená hruštička jednostranná, oba druhy kyčelnic. Vápenka je i významným nalezištěm evropských orchideí - bradáček vejčitý, kruštík bahenní a kruštík širolistý. Celkem zde bylo nalezeno více než 150 druhů vyšších cévnatých rostlin.

Fauna

Bukový porost dává možnost hnízdění vzácných ptačích druhů. Z motýlů se zde vyskytuje martináč bukový a otakárek feniklový Potvrzen je výskyt plcha velkého.

Jak již bylo zmíněno, stará štola je zimovištěm netopýrů. Od roku 1990, od kdy zde mapování probíhá, bylo zjištěno 10 druhů naší chiropterofauny. Například netopýr ušatý, vodní, velkouchý a velký.

Popis cesty

Přírodní rezervace Vápenka je dobře vyznačena v turistických mapách. Nejlepší a nejhezčí cesta je z nádraží Rybniště (zde roste penízek alpinský) po červené stezce. Po cestě potkáte Mnišskou kapli a odbočku k malé skalce Karlova vyvýšenina. Cesta se sbíhá se zelenou značkou, která vás dovede až k Vápence. Návštěvníky však upozorňuji na omezené a opatrné chování - hrozí zde pád do pozůstatků důlní těžby. Připomínám i to, že se zde nesmí trhat květiny, houby, sbírat brouky a celkově poškozovat přírodní poměry. Jak už bylo řečeno, jedná se o zákonem chráněné území.

Lužické hory – ubytování



autor:
datum vydání:
16. prosince 2004


Diskuze k článku „Lužické hory - Přírodní rezervace Vápenka“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!