Likvidace odpadků z řek stojí statisíce, s úklidem pomáhají dobrovolníci

Každý Čech vyprodukuje ročně přes 500 tun odpadu a i kdyby jen nepatrný zlomek končil ve vodních tocích, pořád je to hodně. To, co se dostane do řek, se může po proudu dostat do Německa a poté do moře. Starostové a obyvatelé měst v Sasku si například opakovaně stěžují, že jim po Labi připlouvají tuny PET lahví či igelitových sáčků. A to jsou jen odpadky, které se nezachytí cestou kdesi na břehu nebo na přehradě. To, co zachytí přehrada, je pak nutné čistit za miliony korun ročně.

PET lahve ale nejsou jedinými „poklady“ v českých vodních tocích. Lze vylovit také pneumatiky, sklo, papír, kusy nábytku nebo kuchyňské nádobí. I když část odpadků mohly do řek přinést povodně, rozhodně ne všechny a všude na českém území.

Je paradoxní, že hlediska legislativy je odpadem i materiál přírodního původu jako větve, kmeny stromů nebo tráva a je třeba jej z vody také vylovit. Tiskový mluvčí Povodí Ohře Jiří Svejkovský říká, že v řece Ohři je nejvíce odpadu na jaře – sníh taje a vyšší hladiny řek odnáší vše, co dosud bylo na břehu.

Komunální odpad se pak do řeky dostává zejména ve městech, ať již záměrně či nezáměrně. Povodí Ohře dalo loni za odstranění, odvoz a uložení odpadů na skládku zhruba 150 tisíc korun. To stačilo na nějakých 150 tun odpadu.

Odpad dělá problémy i na největší řece v ČR, na Vltavě. Za loňský rok odstranilo Povodí Vltavy jen mezi Prahou a Mělníkem z čelistí malých vodních elektráren celkem 114 tun odpadu za 350 tisíc korun, uvedla tisková mluvčí Michaela Pohůnková a dodala: „Roční náklady na likvidaci odpadků činí v působnosti závodu Horní Vltava asi 450 tisíc Kč.“

Povodí Vltava se každoročně podílí i na jiných akcích jako je „Čistá Sázava“, “Čistá Berounka“ a samozřejmě i „Čistá Vltava“. Náklady zde jdou do desítek tisíc korun a množství sesbíraného odpadu se počítá na desítky tun. Každý týden se pak odstraňují odpadky z koryt toků na území Českých Budějovic. V jižních Čechách jsou rovněž u Vltavy instalovány odpadkové koše, nicméně Svejkovský si myslí, že by jejich vyšší počet u řeky Ohře by množství odpadu v řece zásadně nesnížil.

Orlice mění tvář

V reakci na situaci vznikl v roce 2007 projekt „Řeky nejsou smetiště“. Ten se zaměřil na 66 kilometrů vodních toků v Přírodním parku Orlice zařazeném mezi Evropské významné lokality Natura 2000. PET lahve, staré pneumatiky, kusy nábytku a další nepořádek se každoročně dostává z koryt řek díky práci několika stovek dobrovolníků a vodáků z Klubu dětí a mládeže v Hradci Králové s podporou Nadace ČEZ.

Jiří Roušavý, člen občanského sdružení Klub dětí a mládeže Hradec Králové říká, že za 40 let poznal mnoho českých a slovenských řek. „Myslím, že Orlice patřila k těm nejhorším, co se týče množství uloženého a viditelného civilizačního odpadu v řece, na březích, na keřích a na stromech. Oproti jiným řekám je totiž řeka Orlice v dolním toku silně meandrující tok se spousty slepých ramen a se značně zarostlými břehy - prostě ideální místo na zachycení různého civilizačního odpadu,“ říká vodák.

Letošní, již šestý, ročník čištění Orlice proběhne 20. a 21. dubna, symbolicky těsně před Dnem Země. Vodáci vyráží na kánoích čistit řeku pravidelně i na podzim a vždy vyloví obrovské množství odpadků. Při posledním úklidu v roce 2012 to bylo pět tun. Naštěstí už ve vodě neplavou staré ledničky ani televize jako v minulosti.

„V prvních dvou letech projektu jsme čistili i 40 let staré odpadky. Byly to především PET láhve a další plastové obaly, hadry, pneumatiky, skla, lahve s neznámým obsahem, železné sudy, ledničky, sporáky, koberce, televizory, kusy nábytku, kusy kuchyňského nádobí, králikárny, kusy autokarosérií, nebo záchodové mísy,“ prohlásil organizátor projektu „Řeka není smetiště“ Jiří Roušavý.