Lepší pivo díky ovečkám a kytkám

Kytky pro chmel

Právě tak se jmenuje celý projekt. Podílí se na něm Česká zemědělská univerzita, chmelaři ze skupiny Arix czech hop,Plzeňský prazdroj a Laboratoř Postoloprty. Bylo vytipováno několik chmelnic, kde byly mezi chmel vysety různé luční květiny či heřmánek. Právě z něj pivovarníci uvařili heřmánkové pivo, které jste mohli ochutnat na pražské akci Pivo na Náplavce.

Díky kořenům rostlin dojde k provzdušnění půdy, kterou pak nebude nutné orat. Navíc půdě poskytne stín a půda nebude tolik vysychat. Po odkvětu se rostliny posečou a zůstanou na místě. Do půdy se tak dostanou živiny.

„Dohromady jsme půdu mezi chmelovými rostlinami oživili na deseti hektarech, což odpovídá zhruba 15 fotbalovým hřištím. V takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel.“ prozradil David Nesvadba z Arix Czech Hop

Ovečky jako přirozená sekačka

Na jedné z testovaných chmelnic vědci ubytovali stádo osmi oveček, které tu mají funkci „sekaček“ navíc okusují i Chmelové rostliny, díky čemuž se na chmelnici zlepší proudění vzduchu a rostliny nejsou tolik náchylné na plíseň.

Regenerativní zemědělství

takovýmto postupům se říká regenerativní zemědělství. V západní Evropě se již hojně využívá při pěstování různých jiných plodin. U nás se zatím testuje na několika místech. U chmele je však náš národ pivařů první. Na několika lokalitách zkouší různé postupy hospodaření. Pomocí moderní techniky budou vyhodnocovat jejich účinnost v porovnání s chmelem pěstovaným konvenčně.

„Na chmelnice jsme umístili sofistikované meteostanice, které dokážou měřit výkyvy teplot, srážky a vlhkost v porostu chmelnic. Do země jsme instalovali půdní čidla na měření teploty a obsahu vody v půdě. A budeme také sledovat, jak rostliny chmele využívají světelné záření. Díky těmto datům bychom měli lépe porozumět, jaký vliv mají zaseté meziplodiny na stav půdy a tím i na růst chmele.“ říká k tomu Václav Brant z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity.

Celý projekt potrvá minimálně 5 let. Tak aby bylo možné zhodnotit změny, které nastaly. Do projektu je zahrnuto 20 hektarů chmelnic. Žatec a oblast kolem něj se nově dostal na seznam SVĚTOVÉHO kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Rekordní půllitr z kytek

Pro ozvláštnění celé akce si organizátoři jedné z chmelnic „pohráli“ a z hořčice a heřmnáku vytvořili krásný půllitr piva, který byl zapsán v České knize rekordů.

Nakonec tu pro vás máme povedené vtipné video, které vám projekt představí.

Podobný projekt spustili i naši vinaři v rámci projektu DoVinic. Zde byla na vinice zároveň s vinnou révou vysazena směs jetele, ředkve a pohanky.

Zdroj: Kytky pro chmel