Léčivé látky v  rostlinách

Rulík zlomocný
autor: Robert Flogaus-Faust
licence: CC BY 4.0

1)Alkaloidy – mají velice silné působení na organismus, jedná se o látky na dusíkaté bázi. Jsou obsaženy především v jedovatých rostlinách, jako vlaštovičník větší, rulík zlomocný, durman obecný nebo v syrovém máku. Jejich užívání je třeba vždy konzultovat s odborníkem. Užití najdou například v homeopatii.

2)Flavonoidy – někdy označovány jako vitamin P nebo bioflavonoidy. Jsou to metabolické produkty rostlin a mají vysoké antioxidační účinky. Působí příznivě hlavně na krevní oběh. Jejich vysoký obsah poznáme podle nahořklé chuti. Bohatým zdrojem jsou například kakao, hroznové víno (především červené), borůvky, bílá slupka citrusů, granátové jablko nebo olivový olej.

3)Glykosidy – patří k základním stavebním látkám všech rostlin, přesto jsou často jedovaté. Poznáme je podle hořké chuti. Mají především projímavé, urodezinfekční nebo kardiologické účinky. Bohatým zdrojem je například rebarbora (reveň), krušina olšová nebo. náprstník velkokvětý.

4)Hořčiny – jak již název napovídá, jsou velmi hořké chuti. Pozitivně působí na trávení a mají antibiotické účinky. Působí též příznivě na stav žaludku, žlučníku a jater. Jejich vysoký obsah má například zeměžluč okolíkatá, hořec nebo známá pampeliška.

5)Minerály – nejvíce bývají v rostlinách zastoupení soli draslíku, vápníku, sodíku nebo oxidu křemičitého. Na draslík je bohatá například kopřiva či pampeliška, na sodík zase čekanka. V semínkách bývají často obsaženy vzácné stopové prvky, jako mangan, měď, selen nebo chrom.

6)Organické kyseliny – mezi ně patří například velmi známá kyselina askorbová, nebo-li vitamin C. Všechny kyseliny mají výborné antioxidační působení, některé pak mírně projímavé účinky. Kromě vit. C sem řadíme například kyselinu jablečnou, vinnou, šťavelovou, mléčnou, octovou, benzoovou nebo citronovou.

7)Pryskyřice – bývá to tuhá vonná kapalina, kterou se rostlina obvykle chrání proti infekci při poranění. Má vysokou viskozitu a za její vůni může vysoký obsah terpenů. Podobné jsou i balzámy, které však mají hustší konzistenci. Využití najdou například v aromaterapiích nebo potravinářství.

8)Saponiny – jsou to látky podobné glykosidům, charakteristické vytvářením pěny při kontaktu s vodou. Snižují povrchové napětí kapaliny a zvyšují propustnost membrán, využití tak najdou tam, kde potřebujeme podpořit vstřebávání jiných látek. Mohou však způsobit podráždění sliznic trávicího traktu a ve velkém množství způsobují hemolýzu (rozpad krvinek). Využití najdou například při infekcích močových cest, podpoře vykašlávání nebo při potřebě projímadla. Vysoký obsah má například divizna velkokvětá.

9)Silice – též známé jako éterické nebo esenciální oleje. Rozpouští se v alkoholu, mají palčivou chuť. Všechny mají dezinfekční účinky, působí příznivě na centrální nervovou soustavu, ale i ústrojí dýchací, močové nebo na trávení. Mají široké využití v aromaterapii a potravinářství. Typicky sem patří veškeré koření, jako například hřebíček, zázvor, tymián, skořice, kurkuma nebo citrusy.

10)Slizy – v kombinaci s vodou silně bobtnají, proto se využívají při potřebě ochrany sliznic (především v dýchacím a trávicím ústrojí), neutralizaci dráždivých látek (hlavně kyselin), proti zácpě nebo při urychlení léčby zánětu. Typicky podporují vykašlávání a působí jako projímadlo. Jejich vysoký obsah má například lněné semínko, proskurník lékařský nebo sléz maurský.

11)Třísloviny – mají svíravou, trpkou a hořkou chuť, typicky podobnou dlouho louhovanému čaji. Při sušení a dlouhém varu ztrácí svou účinnost. Jsou základním stavebním kamenem téměř každé rostliny, bývají navíc lokalizovány v jednom místě (například listy ke konci vegetačního období). Mají antibakteriální účinky, pomáhají stavět krvácení. Bohatým zdrojem jsou například zelený čaj, ořešák královský, borůvky nebo dub letní.

12)Vitaminy – jsou to látky rozpustné ve vodě (např. vitamin C, skupiny B), vzácně v tucích (vit. D nebo A). Rostliny bývají bohaté také na provitamin A nebo-li beta-karoten, z kterého si naše tělo dokáže samotný vitamin A syntetizovat. Díky rozpustnosti ve vodě je jejich bohatým zdrojem především čerstvě lisovaná šťáva. Díky rychlému rozpadu na menší částice však velice rychle ztrácejí svou účinnost, jejich rozpad navíc zvyšuje pobyt na světle nebo při teplotě nad 40 stupňů Celsia. Též sušení vitaminu nesvědčí, naopak mražení pomáhá vitaminy uchovat v relativně zachovalém stavu.

Věřím, že tento přehled vám pomůže se v léčivých látkách lépe zorientovat a najít tak pro sebe vhodnou kombinace léčivých rostlin.

Zdroje:
KOLÁŘOVÁ, Blanka. Fytoterapie a její uplatnění v rámci ošetřovatelské péče. Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. Stupeň kvalifikace: Bakalář (Bc.). Vedoucí práce: PhDr. Renata Procházková. Praha. 2020. 69 stran

KUCHAŘ, Miroslav, 2014. Farmaceutický encyklopedický slovník. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. ISBN 978-80-7080-876-4.

JAHODÁŘ, Luděk, 2010. Léčivé rostliny v současné medicíně: (co Mattioli ještě nevěděl). Praha: Havlíček Brain Team. ISBN 978-80-87109-22-9.

Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2023. [online]. SÚKL © 2010