Látka zakázaná na postřik hospodářských plodin v přípravcích proti hmyzu pro zvířata

Imidacloprid a další insekticidy proti hmyzu pro zvířata

Jedná se o poměrně novou látku vymyšlenou vědci společnosti Bayer a Shell v 80.letech. Byla, a mnohde je, využívána k ochraně rostlin před hmyzími škůdci. Jedná se o neonikotinoid, neurotoxin, který funguje tak, že, působí na nervový systém hmyzu, který umírá. Problém je v tom, že to není jen ten škodlivý hmyz, ale i ten užitečný. Zejména proto bylo používání těchto látek na postřik hospodářských plodin v EU zakázáno. Mimo EU se však mnohde stále používá. Využívá se také k postřikům okrasných rostlin.

Krom postřiků je najdeme ve spoustě ektoparazitních přípravků pro domácí mazlíčky.

Látek s podobným účinkem, ale na jiné bázi, se využívá k tomuto účelu několik, nejen Imidacloprid, popisuje je ve svém článku například zvěrolékař MVDr. Josef Nosek.

Podle Dava Goulsona profesora biologie na univerzitě v Sussexu, který se specializuje na ekologii a ochranu hmyzu, dávka Imidaclopridu pro středního psa (10-25kg) 250mg každý měsíc dokáže zabít 60 milionů včel. LD50, což je zjednodušeně 50% úmrtnost při testech daného množství, je u psů 450mg/kg váhy. Samozřejmě nebyla tato studie dělána na lidech.

Látky o kterých se tu bavíme, sice nemají takový účinek na savce jako organofosfáty, ale na hmyz obecně ano. I na těchto přípravcích je ale uváděna nutnost opatrnosti při aplikaci kvůli toxicitě. A nemohou být tedy toxické i pro naše mazlíčky?

„Primární účinky dlouhodobé expozice imidaclopridu u savců v nižších dávkách jsou na játra, štítnou žlázu a tělesnou hmotnost (snížení). Orální (podání do tlamy) expozice nízkým až středním dávkám byly spojeny s reprodukční toxicitou, vývojovou retardací a neurobehaviorálními deficity u potkanů ​​a králíků“ píše Wikipedia s odkazem na příslušnou studii.

Tulíte se s vaším mazlíčkem, který je ošetřen ektoparazitiky, spí s Vámi váš mazlíček v posteli?

Naprostá většina těchto přípravků funguje tak, že se látka buď z obojku nebo z oblasti mezi lopatkami (záleží na způsobu aplikace) postupně rozprostře po celém těle. Při kontaktu se zvířetem tedy může ulpět na vašich rukách či třeba obličeji. Pokud tedy svého psa chcete tímto způsobem chránit a říkáte si, že vystavení těmto látkám je bezpečnější než případné onemocnění přenášené hmyzem, je zapotřebí opravdu zvýšené hygieny. Škodlivé účinky insekticidů obecně na zdraví člověka jsou prokázané mnoha studiemi.

Tohle se uvádí jako vyvrácení mýtu o těchto přípravcích ohledně šetrnosti k životnímu prostředí:

„Na trhu je k dostání inovativní obojek, který díky účinným látkám chrání před blechami a klíšťaty. Tyto látky jsou bezpečně uzamčeny v obojku samotném (většina látek je uložena v polymerové matrici obojku a nikoli na povrchu obojku). Z toho důvodu nedochází k uvolňování látek do okolí. Látky se vlivem kontaktu obojku s pokožkou psa uvolňují pouze směrem ke zvířeti, případně do srsti, kde postupně působí. Nedochází tak k jejich vymytí, uvolňování, a tedy ani zatížení životního prostředí.“

- Proč je teda třeba dbát zvýšené hygieny, když je zvíře tímto ošetřeno, když se to ze zvířete nemůže dostat?
- Jak nemůže dojít k jejich vymytí, když je v příbalových letácích psáno, že by se pes neměl koupat minimálně x dní?
- Jak je možné, že přes matku chrání i štěňata (tuto informaci uvádí některé přípravky)?

Aby obojky a jiné způsoby aplikace za krk opravdu fungovaly po celém těle, účinná látka se vstřebá do kůže. Jak známo, že kůže je ochranou ale také vstupní branou do těla. Látka tak může být vyloučena močí nebo třeba do mateřského mléka feny. Jak jinak by se dostala potřebná koncentrace ke štěňatům?

Repelentní účinky těchto látek

Většina těchto látek se používá k hubení různých vývojových stádií například klíšťat či blech, která se již dostanou do kontaktu se zvířetem. Imidacloprid je oblíbený ještě z jednoho důvodu. Má významné repelentní účinky. To znamená, že hmyz i odpuzuje.

Jak na to jít přírodní cestou

Přírodní přípravky nejen pro zvířata ale i lidi na ochranu proti těmto otravným hmyzákům obsahují látky s prokázaným repelentním účinkem jako je B-komplex, který obsahuje vitamín B1 – thiamin. Repelentní účinky má například levandule, máta, eukalyptus a další. Z nich se získávají výtažky a vyrábí koncentrovanější přípravky. Víc od nich očekávat nemůžeme.

Pokud už není zbytí a přírodní repelentní přípravky nefungují, máte možnost sáhnout po přírodních ektoparaziticích. Nicméně i tady je nebezpečí toxicity. Při výběru obou typů přípravku se ideálně poraďte s odborníkem, který doporučí přípravek vhodný pro vaše zvíře.

Zdroje:
Wikipedia + studie uvedené v textu
Goulson, Dave, 2019. Divočina v zahradě. V Brně: Kazda. Populárně naučná. ISBN 978-80-7670-002-4. Bezpečnostní list pro Imidacloprid
Studie k Imidaclopridu