Krkonošský národní park - KRNAP

autor: Lenka Kadlíková
KRNAP se rozkládá na našem nejvyšším pohoří - Krkonoších. To jistě všichni víte. Rozlohou jsou sice malé, ale velké co se týče rozmanitosti přírody, svou historiií a kulturou. Právě to jsou důvody, proč byl v Krkonoších založen v roce 1963 národní park.


Význam

Krkonoše hráli velmi významnou roli při zalednění Evropy při poslední době ledové. Právě o masiv Krkonoš se zastavil severský ledovec a přinesl s sebou původně severské druhy rostlin a živočichů. Díky příznivým klimatickým podmínkám zde některé přežívají dodnes. K těmto severským druhům se přidaly z jihu i druhy alpské, které se s severskými druhy (glaciálními relikty - pozůstatky doby ledové) mohly křížit a vznikly tak nové druhy rostlin a živočichů, které se jinde nevyskytují. Říká se jim endemity.

Přírodní poměry

Krkonoše se nachází v mírném klimatickém pásu s převažujícím západním větrem. Průměrná roční teplota je zde 6oC až 0oC. Nejteplejším měsícem je červenec. Naopak nejchladněji je v lednu. V podzimních měsících je zde velmi častá teplotní inverze. Sníh zde začíná padat již od listopadu a sněhová pokrývka vyroste až do výšky tří metrů. Ve vrcholových polohách se sníh drží někdy až do konce května.

Velký význam pro vznik Krkonoš měly horotvorné procesy v prvohorách. Krkonoše byly však vyzdvihnuty až při alpínském vrásnění koncem starších třetihor. Na vzhled pohoří měly také velký vliv zde pramenící řeky a již zmíněný severský ledovec, který rozšířil úzká ledovcová údolí. Tato ledovcová údolí rozeznáme od říčních podle jejich tvaru. Ledovcová mají tvar písmene U a říční V.

V Krkonoších pramení několik významných českých řek. Největší a asi nejvýznamnější je Labe. Dále jmenujme třeba Úpu, Jizerku a Mumlavu. Vody z české strany Krkonoš odtékají do Severního moře. Turisty oblíbéné jsou krásné vodopády těchto řek, kterých je v Krkonoších 20. Na polské straně hor se nachází také několik ledovcových jezer. Ostatní vodní plochy jsou většinou umělého původu, nebo se jedná o rašeliništní tůňky a jezírka.

Flora

Z českých hor pouze v Krkonoších můžeme vidět všechny čtyři vegetační stupně.

Submontánní (400 - 800m.n.m.) zde rostou především listnaté či smíšené lesy s desítkami druhů rostlin. (ukázka tohoto vegetačního stupně na fotografii výše)

Ve vyšších partiích byly v minulém století tyto smíšené lesy (tzv hercýnská směs - smrk, buk a jedle) nahrazeny málo odolnou smrkovou monukulturou. Smrk jako takový je totiž díky svému mělkému kořenovému systému velmi náchylný k vyvrácení. Jedle a buk mu tak poskytují podporu. Navíc buk svým opadaným listím příznivě působí na kyselost půdy. Naopak smrk a buk dávají oporu jedli, protože je náchylnější na emise. V bylinném patře tohoto lesního ekosystému můžeme spatřit například velmi známou bleduli jarní. Hojný je zde také devětsil lékařský. Vyskytuje se zde také mimo jiné i jedem druh silně ohrožených krkonošských orchidejí Prstnatec bezový.

Hercýnská směs volně přechází do montánního stupně (800 - 1200 m.n.m.) s převahou horských smrčin s rozlehlými porosty travin a kapradin. Do tohoto stupně lze zařadit i druhově velmi rozmanité horské louky. Jmenujme alespoň nějaké orchideje. Pětiprstka žežulík, stavač širolistý, májový s dalších rostlin třeba, kruštík širolistý, křivatec žlutý, lipnice alpská, hořec tolitovitý, lilie cibulkonosná a další.

Následuje subalpínský stupeň (1200 až 1450). Charakteristické pro něj jsou smilkové louky, klečové porosty a severská rašeliniště. Z rašeliništních druhů jmenujme například glaciální relikt ostružiník moruška, nebo kyhanku syvolistou. Mezi hojně se zde vyskytující rostliny můžeme počítat i brusnici borůvku a brusinku. Časté jsou také vřesy.

Nejvýše je položen alpínský stupeň (1450 - 1602 m.n.m.) Zde se vyskytují již jen kamenité sutě s travnatým a lišejníkovým porostem.

Určité druhy rostlin žijí také na lavinových svazích. Například krkonošský endemit růže převislá, bříza karpatská, koniklec jarní nebo vrbka úzkolistou a jeřáb krkonošský

Na území Krkonošského národního parku se vyskytuje několik tzv. zahrádek. Jedná se o místa, kde je díky větru a klimatickým podmínkám neobyčejná pestrost druhů rostlin.Nejznámější je asi Čertova a Šustlerova zahrádka. Roste zde například již zmíněný jeřáb krkonošský. Kopyšník tmavý, zlatobýl alpínský oměj, lilie zlatohlavá a cibulkonosná a další.velmi známá a v poslední době poměrně rozšířená krkonošská rostlina, hořec tolitovitý.

Fauna

Liší podle výškových vegetačních stupňů. Častými obyvateli horských lesů jsou například jeleni, srnci, lišky, kuny, jezevci a mnoho druhů ptáků. Z bezobratlých jmenujme světélkující žížalu podhorskou, tesaříka obecného, babočky.

Je zákonité, že čím výše se nacházíme, tím méně spatříme druhů rostlin i živočichů. V alpínském stupni žijí jen ty největší otužilci. Mezi ně se řadí především několik druhů hmyzu. Jmenujme třeba hřebenuli ryšavou, lýkovce. V kleči zde běžně hnízdí i někteří ptáci. Třeba pěvuška modrá, kos horský. Ze savců se zde vyskytuje třeba rejsek a jiní hlodavci.

Vznik KRNAP

Právě díky této jedinečné druhé skladbě a nádherné přírodě byly Krkonoše v roce 1963 vyhlášeny národním parkem. Jedná se o nejstarší národní park u nás.

Zóny národního parku

Celá plocha (necelých 370 Km2) je rozdělena do tří zón
1 zóna - Nejpřísněji chráněná část KRNAP. Většinou se jedná o vrcholové partie Krkonoš. Patří do ní rašeliniště, horské květnaté louky, ledovcové kary.
2 zóna - Většinou obklopuje 1 zónu
3 zóna - Oblast intenzivně využívaná rekreačně a turisticky Ochranné pásmo - Není přímo součástí národního parku, ale chrání území NP před rušivými vlivy.

Turistické trasy

Návštěvníci mají na výběr ze sedmi set kilometrů turistických tras, které vedou všemi zónami. Na své si přijdou jak milovníci nenáročných procházek, tak i zdatnější výletníci. Trasy jsou značeny klasickými červenými, modrými, žlutými a zelenými značkami. Na polské straně pak ještě černými. Při výběru tras Vám pomůžou tištěné brožury s popisem tras, které vydala správa KRNAP. Jsou k dostání na všech informačních centrech KRNAP. Správa KRNAP pro návštěvníky připravila také několik naučných stezek: Na Černohorském rašeliništi, v Čertově dole, nebo třeba na Rýchorách.

Správa KRNAP

Správa KRNAP sídlí v malém podhorském městečku jménem Vrchlabí. Budova správy se nachází na okraji městského parku v centru města.
Adresa: Dobrovského 3, Vrchlabí 543 11
Email: posta@krnap.cz
web: www.krnap.cz

Správa KRNAP provozuje i informační střediska ve Vrchlabí, Špindlerův mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Temný důl a Strážné (sezónní). Správě KRNAP patří také některá muzea
KM Vrchlabí - budova kláštera - expozice Kámen a život a dům č.p. 224 - expozice řemesel a počátky turistiky v Krkonoších
KM Jilemnice - zámek - expozice Počátky lyžování a o historii a kultuře západních Krkonoš
KM Paseky nad Jizerou - Památník zapadlých vlastenců
KM Pec pod Sněžkou - expozice Obří důl - poklad Krkonoš

Zdroje
Fauna Krkonoš (RNDr. Jiří Flousek, RNDr Jan Vaněk)
Květy Krkonoš (RNDr Jan Štursa)
Web www.krnap.cz



autor:
datum vydání:
22. března 2004


Diskuze k článku „Krkonošský národní park - KRNAP“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!