Křen selský – ženšen chudých

Křen má silné antibiotické, antibakteriální, antivirotické, protiplísňové a dezinfekční účinky.

Při jeho rozdrcení obsah látek s těmito účinky ještě mnohonásobně stoupá. Z tohoto důvodu je nejčastěji využíván pro podporu imunity a v detoxikačních kúrách. Tlumí suchý kašel, zároveň rozpouští hleny a dezinfikuje dýchací ústrojí. Podporuje vykašlávání a uleví například při zánětu průdušek. Pomáhá také při rýmě, chřipce a nachlazení, a velmi účinně protahuje ucpané dutiny například při zánětu dutin.

Stejně pozitivní účinek má i na trávicí ústrojí,

kdy příznivě ovlivňuje zažívání a metabolismus, zároveň dezinfikuje střevní trakt a upravuje střevní mikroflóru. Pomáhá tak například při narušení mikrobiomu po užívání antibiotik a má všeobecně probiotické účinky. Podporuje též vstřebávání živin, činnost žaludku a střev. Pomáhá také s trávením těžkých, mastných a kořeněných jídel, a právě proto se stal oblíbeným doplňkem při konzumaci uzenin nebo smažených a těžkých pokrmů.

Známým prostředkem je také v případě bolavých kloubů.

Ulevuje od revmatu, „housera“, léčí bolavé klouby, pomáhá zvýšit prokrvení postižené oblasti, a tak příznivě působí i při léčbě zlomenin a pohmožděnin. Pro tuto příležitost používáme tzv. křenovou placku. Křenová placka je velmi silným léčivým prostředkem, proto používáme malé množství a krátké působení. Před samotnou aplikací pokožku promastíme mastným krémem (může to být například kokosový olej, Indulona nebo nesolené vepřové sádlo). Placku není vhodné přikládat rovnou na kůži, a přiložení probíhá max. 10-15 minut (pokud placku aplikujete poprvé, pak se doporučuje maximálně 5 minut, pokud je již pokožka zvyklá, je možno déle, ale nikdy ne déle než půl hodiny!), jelikož jinak může dojít k nepříjemné vyrážce až popálení kůže. Při opakování během jednoho dne je nutné během jednotlivých přiložení udělat několikahodinové pauzy. V případě přecitlivělé pokožky pak není vhodné placku používat vůbec. Stejně tak placku nepoužíváme na sliznice, může dojít k jejich poškození. Křenovou hmotu je možno používat více dnů po sobě, pokud ji uchováme v ledničce. Jednou použitou směs již znovu nepoužíváme.

Příznivě ovlivňuje také činnost jater. V neposlední řadě pomáhá léčit infekce všeho druhu, včetně angín, bolestí v krku, zánětů mandlí, chrapotu a ztrátu hlasu vlivem nachlazení.

A jak křen získat pro případ potřeby,

pokud se nám nechce pokaždé běžet do supermarketu? Křen můžeme cíleně vysadit na naší zahradě, skvělou podsadbou je například u ovocných stromů, především jabloní. Sbírat se dá i ve volné přírodě, zde ovšem hrozí záměna a křenem velkoplodým (je chuťově agresivnější), katránem, v případě zahraničních destinací pak s wasabi.

Sbíráme kořen na sklonku podzimu v době, kdy přejdou první mrazíky (poznáme většinou tak, že odumřou listy a svrchní část). Kořen opatrně vyryjeme rycími vidlemi (matečný kořen vždy ponecháváme v půdě, jinak se připravíme o celou rostlinu!), následně omotáme tkaninou a uložíme ve sklepě ve vlhkém písku nastojato (podobně jako třeba mrkev). Možné je také uchování ve sklenici s vodou (vydrží krátkodobě) nebo v sušeném či zmraženém stavu. Jako potravina se dá i zavařit nebo zpracovat do omáček, tepelným zpracováním však přichází o velké množství užitečných látek. Při správném skladování v lednici nebo vlhkém sklepě může mít trvanlivost až jeden rok!

Křen není vhodný pro těhotné ženy a kojící matky,

stejně tak u malých dětí volíme vhodnější bylinky. Dobrou volbou není ani pro osoby trpící nemocemi žlučníku, žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy nebo onemocněními ledvin a močových cest. Křen užíváme vždy krátkodobě a nekombinujeme jej s jinými bylinkami. Nejúčinnější je samozřejmě křen čerstvě vykopaný, skladováním účinné látky postupně vyprchávají. Jeho ostrou chuť zjemňuje kombinace s jablkem.

Křen můžeme užívat také v podobě čaje, medu nebo sirupu.

Čaj připravíme tak, že ho nastrouhaný vložíme do šálku, zalijeme vroucí vodou a necháme 5-10 minut odstát. Popíjíme pak v průběhu celého dne po malých doušcích. Čaj se nejčastěji užívá při kašli, zahlenění nebo průjmu. V případě nachlazení je velmi účinným prostředkem také křenová inhalace, dávkujeme však opatrně, může dojít k podráždění sliznic a dýchacích cest. Nastrouhaný křen se zalije vařící vodou a 10-5 minut inhalujeme vzniklé výpary. V případě zpracování do medu získáme zajímavou pikantní pochoutku, kterou můžeme mít po ruce i celý rok pro případ nachlazení nebo jiné nouze. Na 250 g medu se používá asi 250 g křenu. Křen vždy oloupeme, následně zalijeme převařenou a necháme asi 2 hodiny odstát. Poté scedíme a zbylý křen řádně vymačkáme. Poté přidáme med, jako konzervant můžeme použít i šťávu z půlky citronu. Vzniklou směs důkladně promícháme, a skladujeme v temnu a chladu, nejlépe v lednici. Podává se nejčastěji při zánětu průdušek, úporném suchém kašli nebo chřipce, obvykle v dávce 1 polévková lžíce 3x denně. Pokud potřebujeme menší množství, například jen pro akutně vzniklé potíže, není nic snazšího než jednu lžíci čerstvě nastrouhaného křenu smíchat se třemi lžícemi medu (poměr upravujeme dle aktuálních potřeb a zdravotního stavu). Této směsi užíváme 3x denně jednu čajovou lžičku, ulevuje především při chřipce a nachlazení.

Přeji, ať i pro vás je křen pomocníkem, ať už v kuchyni nebo při léčení nejrůznějších potíží.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.

Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2024. [online]. SÚKL © 2010