Komentář: Co znamená znovuzvolení Donalda Trumpa pro ochranu přírody?

Donald Trump
CPAC in Washington D.C 2011
autor: Gage Skidmore
licence: CC BY-SA 3.0

USA nejspíš odstoupí od Pařížské dohody

USA už od Pařížské dohody odstoupily v Trumpově prvním funkčním období. Bidnenova administrativa to ovšem napravila a k tomu schválila „Klimatický zákon“. Trump to opět změní. To, že USA opět odstoupí od Pařížské dohody je více méně jisté. Třese se ovšem i zmíněný klimatický zákon, protože to vypadá, že Trump bude mít převahu v obou komorách parlamentu a bude schopen prosadit jeho výrazné změny nebo zrušení.

The Guardian píše, že v Americe denně vyrostou obnovitelné zdroje v hodnotě jaderné elektrárny. Kalifornie už dnes vyrábí v jarních a letních měsících více jak 100% své spotřeby v obnovitelných zdrojích. Díky bateriovým úložištím jsou tyto zdroje majoritní i v době, kdy například nesvítí slunce.

Oproti tom u se čtou velmi špatně titulky, že díky bezvětří v Evropě raketově vylétly spotové ceny elektřiny. Němci v danou chvíli dováželi ze všech stran. Podle Electricity Maps byla ČR v danou chvíli 4 největším vývozcem. Většina této energie šla do Německa. Píší o tom snad všechna média. Ukazuje se tedy, jak jsou stále důležité v evropském energetickém mixu i další zdroje energie než čistě fotovoltaika a větrné elektrárny. Ukazuje to též na důležitost investice do výzkumu a instalace bateriových úložišť. O podpoře uhlí se tu snad nemá smysl bavit. Ovšem v Americe nejspíš dostane zelenou.

Vzhledem k tomu, že volební období Trumpovi skončí v roce 2029 je tedy pravděpodobné, že nadějně nastartovaná, i když stále nedostatečná snaha o splnění dohod z Paříže přijde vniveč a dlouhodohnutých cílů se nedosáhne. I když podle Nature američtí politologové říkají, že Trump směřování země k zelené energii nezastaví a to především díky již nastartovaným investicím.

V souvislosti s údaji, které zveřejnila agentura Copericus, kdy letošek bude opět nejteplejším rokem za dob měření a zároveň poprvé celosvětově nejspíše překonáme oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou, je to alarmující.

Podle listu The New York Times má Trump už nachystané i významné omezení rozlohy některých chráněných území aby zde umožnil těžbu. Opět asi bude povolen vývoz LNG a zrušeny výjimky na přísnější limity ohledně znečištění ovzduší které mají některé státy.

„Druhé Trumpovo prezidentství by víceméně znamenalo beznadějný konec pro ochranu klimatu. Jednak pro domácí klimatickou politiku – a kam se vydají Spojené státy, tak bude jednat v oblasti klimatu i svět,“ řekl v televizi MSNBC Michael Mann, přední americký klimatolog a profesor Pensylvánské univerzity.

„Pokud bude zvolený Trump, bude potřeba mnohem víc mobilizovat veřejnost. Federální vláda by lídrem v ochraně klimatu nebyla, museli by to převzít jednotlivci, města nebo státy,“podotýká Amerasinghová, výkonná ředitelka organizace ActionAid USA.

„Klimatické dopady zvolení Trumpa by nemusely trvat dekády, ale milion let.“ Tohle řekl pro deník deník The Guardian Bill McKibben další přední americký environmentalista.

Americký sen

Ať jsou Trumpovy názory na vědecká témata jakkoli úsměvné, vědci se nesmějí, protože moc dobře vědí, že se propisují do Trumpovy politiky. Trump si řekl o podporu od fosilních firem, tu také dostal. Podle deníku Politico mu tito lidé už připravují prezidentské výnosy, které podpoří jejich bussines.

Dost mě překvapilo jak moc velkou má Trump podporu od Elona Muska, ano je to jeden z nejbohatších lidí světa, ano, líbí se mu Trumpova podpora průmyslu, ale na druhou stranu jeho podnikání je z velké části o elektromobilech. Jejich větší prosazení je značně závislé právě na klimatické politice typu, kterou v Americe prosazovala Bidenova administrativa. Jak píše ve svém komentáři na Novinkách Vítězslav Švamberk, Elon Musk pomohl Trupovi, především díky tomu, že je pro řadu Američanů ztělesněním amerického snu. Je to nejbohatší muž světa, není to však nedůvěryhodný finančník, ale podnikatel se zajímavými produkty.

I Harris pro těžbu

Ovšem i Harris není tak „zelená“ jak si možná mnozí myslí. I ona podporuje těžbu plynu, i když hydraulickým štěpením. Faktem je i to, že už teď, za Bidenna, dochází k rekordní těžbě. Ovšem na pažbě v boji proti klimatické změně mají jeden pořádný, kladný vryp. Prosadili zásadní klimatický zákon.

Reakce vědeckého světa na sebe nenechali dlouho čekat.

Špičkový virolog zve do Jižní Afriky

Tulio de Oliveira zveřejnil na svém účtu na síti X pozvánku do Jižní Afriky. Přidal nabídky na postgraduální a postdoktorandská stipendia na Stellenbosch University, kde pracuje. Reaguje tak na možnost velkých změn k horšímu, co se týče podmínek pro vědu.

„...sotva byl den, kdy bych se cítil více smutný“
Slova 82 letého laureáta Nobelovy ceny Fraser Stoddarta. Nyní působí na katedře chemie na univerzitě v Hong Kongu. Jsem svědkem něčeho, co je podle mě extrémně špatné nejen pro Spojené státy, ale pro nás všechny na světě."

„Jsem šokován, ale ne překvapen.“
Říká Michael Lubell, fyzik na City College of New York v New Yorku. „Důsledky vítězství pro vládní politiku i vědu jsou hluboké, zejména kvůli Trumpově hluboké skepsi vůči vědcům a dalším specialistům, kteří řídí politiku veřejného zdraví a životního prostředí ve federální vládě,“dodává Lubell.

„Možná jednou z mých největších obav... je, že Trump bude dalším hřebíčkem do rakve pro důvěru ve vědu,“
Říká Lisa Schipperová, geografka na univerzitě v Bonnu v Německu, která se specializuje na klima. - změnit zranitelnost. Bohužel její obnova je oprávněná, protože důvěra ve vědce prokazatelně stále klesá.

„Nalezení společné řeči bude vyžadovat společenskou angažovanost a pravděpodobně i pokoru ze strany vědců, kteří se s tímto sociálním a politickým rozdělením teprve musí plně vyrovnat.“ říká Sheila Jasanoff, sociální vědkyně z Harvardské univerzity v Cambridge.

 „Doufám, že se nám podaří přesvědčit Trumpovu administrativu, aby přijala odvážnou vědeckou agendu založenou na důkazech a najala lidi, kteří jsou kvalifikovaní a kompetentní ji implementovat,“ říká Georges Benjamin, výkonný ředitel Americké asociace veřejného zdraví ve Washingtonu. Bohužel po zkušenosti z období Covidu se tí male nemůže být jist.

„Hlavní změnou je, že Trump od roku 2020, kdy se jeho přední spolupracovníci obrátili proti němu, nadřazuje osobní loajalitu nad odbornou kompetenci. A to může být reálný problém.“ napsal v Lidovkách ve svém komentáři Vít Vojta.

86% pro Harris

Některé citáty, které jsou výše, vyšly v časopise Nature. Tento časopis se rozhodl udělat mezi čtenáři a vědci průzkum. Odpovědělo 2000 lidí z nichž nepřekvapivě 86% volilo Harris hlavně z obavy o bezpečnost a ekonomiku.

Například pro Césara Monroy-Fonsecu, hlavního vědeckého pracovníka v Seele Neuroscience, behaviorální neurovědní laboratoři se sídlem v Mexico City byl ovšem „menším zlem“ Trump. Zdravotní sestra z Wilmingtonu v Severní Karolíně, řekla, že volí Trumpa, protože „na konci dne chci být v bezpečí a chci se postarat o svou rodinu“. Podobně uvažovalo 6% respondentů.

Reagovat bude muset i samotná Evropa a to velmi rychle

Vzhledem k celosvětovému významu vlivu rozhodování Američanů, nejde jen o Ameriku, ale o celý svět. Dnes začala v Baku další klimatická konference OSN. Věřme, že bude věcná, konstruktivní a bude adekvátně reagovat na zvolení Trumpa.

Protože, pokud se Trumpovi podaří to, co sliboval, ztratíme významného spojence v boji proti klimatické změně. Což znamená problém nejen pro klima a naše životní prostředí, ale i pro evropskou ekonomiku, kterou výrazně ovlivňuje Green deal. Je tedy potřeba se na tuto zelenou dohodu urychleně znovu podívat a vymyslet změny tak, aby reflektovaly současnou ekonomickou a politickou situaci a zároveň umožnily rychlou zelenou transformaci. Nejen o tom mluvit.

Zdroje:
Seznamzpravy.cz
Irozhlas.cz
Respekt.cz
theguardian.com
nature.com