Víme, že klimatická změna probíhá. Chceme ji řešit? Polovina z nás ji ještě nezaznamenala

autor: Lenka Kadlíková
Na jaře letošního roku probíhal výzkum, který zjišťoval jak česká veřejnost vnímá klimatickou změnu a s ní související opatření v krajině. Drtivá většina z nás si klimatickou změnu uvědomuje. Pouze 3 % lidí si myslí, že k ní vůbec nepřispívá člověk. Ovšem polovina z nás klimatickou změnu ve svém okolí prý ještě nezaznamenala. Pomůže si krajina sama? Co takhle nové přehrady, omezit vstup na Sněžku, výrazně snížit stavy spárkaté zvěře? To je jen nepatrný výčet otázek na které výzkum odpovídá.


Vyrovná se se změnou klimatu česká krajina sama?

V tomto jsme rozděleni napůl. Půlka z nás by to nechala čistě na přírodě, evidentně se nyní nechce nijak omezovat. Druhá si uvědomuje, že pokud něco neuděláme, nebudeme moci žít tak komfortní život jako nyní. Zajímavé ale je, jak se v kontextu tohoto zjištění díváme na opatření v krajině.

Vyšší odlov spárkaté zvěře?

Co se týče lesa, zásadním problémem je přemnožená spárkatá zvěř, která dělá neplechu v lesích i na polích. Ovšem běžný člověk si jen těžko představí vyšší odlov těch krásných srnek, malých srnčat, či jelenů. Připustit si to jako nutnost dokáže pouze 21 %. Dalších 37 % s tím spíše souhlasí. Ovšem s dalšími opatřeními jako finanční kompenzace majitelům lesa za to, že bude v lese hospodařit k přírodě šetrným způsobem, a konkrétními opatřeními, která takového hospodaření mají docílit, problém nemáme.

K přírodě blízké zemědělství má zelenou

je samozřejmost pro naprostou většinu z nás. Podporujeme finanční zvýhodnění při plnění kritérií takového hospodaření a naopak tresty za způsobenou erozi půdy. Odmítáme výstavbu hal ve volné krajině.

Nechceme nové přehrady, ale intenzivní chov ryb nám tolik nevadí

Tady je nutné podotknout, že průzkum byl dělán na jaře. Nyní by toto dopadlo možná trošku jinak. Nicméně moderní protipovodňová opatření nejsou o nových přehradách, ale u přírodě mnohem bližších opatřeních, která mají podobnou účinnost ale neškodí toku jako přehrady. Zajímavé je, že přehrady nechtějí spíše ženy a lidé se základním vzděláním.

Chceme obnovení mokřadů, revitalizaci řek, lepší hospodaření s dešťovou vodou, omezení spotřeby pitné vody

Co se týče vody, tak jednoznačné to není u intenzivního chovu ryb, přestože Češi patří k národům s opravdu malým podílem ryb na jídelníčku, takže by jim to nemuselo chybět. Je tu znát malé povědomí o tom, co intenzivní chov ryb s rybníkem dělá. Omezení intenzivního chovu bude mít značný dopad na biodiverzitu samotných rybníků a jejich okolí. Za pár let se tam třeba budeme chodit i koupat.

Chceme omezení vstupu do nejexponovanějších chráněných území

Přesněji chce to 60 % z nás. Chceme po státu obnovu a ochranu ekosystémů. Z podpory vysokého procenta z nás se těší nejen vyhlašování nových chráněných území, ale i ostatní důležité postupy, které je nutné udělat aby byly ekosystémy v Česku odolnější.

Výzkum byl proveden v rámci  https://www.sav21bc.cz/zok/ Strategie AV21 Záchrana a obnova krajiny Jeho cílem bylo zmapovat postoje veřejnosti k různým typům opatření v různých oblastech krajiny. Sběr dat pro dotazníkové šetření probíhal 17. až 28. května 2024 kombinací metod CAPI (osobní dotazování) a CAWI (online dotazování) prostřednictvím Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Reprezentativní vzorek 1 075 respondentů byl dosažen vícestupňovým stratifikovaným náhodným výběrem (strata: kraje a velikost místa bydliště). 

Podrobněji, včetně grafů, na webu Akademie věd ČR



témata článku:
autor:
datum vydání:
15. října 2024


Diskuze k článku „Víme, že klimatická změna probíhá. Chceme ji řešit? Polovina z nás ji ještě nezaznamenala“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!