Kdo může za drahá vejce?

Že bude problém, se tušilo už loni. Před třinácti lety se totiž rozhodlo, že od letošního roku začne v celé EU platit zákaz chovu nosnic v tzv. nezdokonalených klecích. Pro chovatele to znamenalo vyměnit klece o rozměrech 550 cm2 na klece o 200 cm2 větší, mimo jiné s hnízdem, stelivem k hrabání a klování, či vhodnými hřady. Bylo jasné, že některé státy, třeba Polsko, zaspaly, že se na tuto změnu nedokážou připravit.

Chybu tedy udělali jednoznačně ti chovatelé, kteří nerespektovali nařízení a doufali, že se podaří vyjednat odklad. Romana Šonková zabývající se ochranou hospodářských zvířat ale říká, že chybovaly také obchodní řetězce. Věděly, že bude platit nejen zákaz chovu slepic v neobohacených klecích, ale také zákaz s vejci z těchto chovů obchodovat. A neudělaly nic. „Kdyby se obchodníci chovali zodpovědně a včas si zajistili jiné dodavatele, nemusela by nastat situace, která nyní je,“ řekla včera Šonková na tiskové konferenci v Domě ochránců přírody v pražské Michli.

A na vině jsou vlastně i spotřebitelé. Na každém vejci v obchodě je totiž uveden kód a nejlevnější vejce z klecových chovů mají kód začínající číslem 3. Pokud by je nikdo nekupoval, už dávno by z pultů zmizely. Jsou ale nejlevnější a to je velmi lákavé. Dita Michaličková proto včera uvedla, že by lidé měli zvážit, zda tyto vejce kupovat. Klec – ať už obohacená či neobohacená – je totiž pro slepici vždy omezení. Obohacené klece jsou jakýsi kompromis mezi zájmy ochránců zvířat a zájmy velkochovů slepic.

Zakázaná vejce si vezměte zpět!

A letos to začalo – po Novém roce začala Státní veterinární správa (SVS) chodit do chovů, kde byly ještě 1. prosince neobohacené klece a začaly kontroly i v obchodech. V důsledku toho se poslalo zpět z ČR do Polska stovky tisíc vajec od firem, které chovají slepice v zakázaných klecích. Vracela se i vejce nejasného původu, tedy od společností, které používají obohacené i neobohacené klece.

Do dnešního dne se podle SVS odvezlo z ČR 2 707 550 vajec. Z toho téměř dva a půl milionu do Polska, dále také do Maďarska, Španělska, Belgie a Holandska. Naopak vejce z Pobaltí, Slovenka či Slovinska jsou v pořádku, teoreticky by se mohla dovážet vejce z Rumunska. Obchodníci nyní hledají jiné zdroje a zjišťují, zda od nově nalezených potenciálních dodavatelů lze brát vejce.

Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) označil tato vejce za nelegální a prohlásil, že se takto bude postupovat i nadále. Je totiž nesmysl, aby byli domácí chovatelé diskriminováni tím, že splnili požadavky evropské legislativy.

Agrární komora ČR s odvoláním na Agro Europe informuje, že se tento problém týká celkem 15 států EU, mimo jiné i Velká Británie, Francie či Itálie. Celkem prý jde o 47 milionů zvířat, tedy 14 procent celkového množství nosnic chovaných v EU. Každý den tyto nosnice snesou asi 40 milionů vajec.

Stačí domácí vajíčka?

Výměna klecí přitom není levná záležitost, což potvrzují údaje Českomoravské drůbežářské unie – podle ní vyjde výměna klecí české chovatele bezmála na tři miliardy korun. Kromě vlastních zdrojů byly na úpravy finance také formou dotací z Programu rozvoje venkova. Náklady na produkci vajec v obohacených klecích jsou podle odhadů o deset až dvacet procent vyšší.

Je to logické - obohacené klece jsou větší a tak se do haly stejných rozměrů vejde méně slepic. Zatímco loni v červnu bylo v ČR celkem 4 240 000 nosnic, na konci roku jich už bylo jen 2 980 000, informuje Zbyněk Semerád ze SVS.

Stačí domácí slepice na naší spotřebu? Českomoravská drůbežářská unie informuje, že zatímco ještě v roce 2003 jsme byli v oblasti produkce vajec soběstační, loni byla soběstačnost 77 % a letos pouze 60 %. Je ale nutné brát v úvahu, že pětina chovů v ČR stále nepoužívá obohacené klece a investuje do zdokonalení. Po ukončení rekonstrukcí bychom měli být soběstační ze čtyř pětin. Slovy prezidenta AKČR Jana Veleby se v ČR ročně spotřebuje 2 640 000 000 vajec a domácí produkce je dvě miliardy. „To, co se tady teď děje, je daň za lehkovážnou ztrátu soběstačnosti,“ říká Veleba.

Vajec je tak málo a to je obzvláště před Velikonocemi velmi nepříjemné. Nedostatku hbitě využívají obchodníci a ženou ceny nahoru. Oproti loňskému roku jsou nyní vejce dvakrát, občas i třikrát, dražší. Veleba ale říká, že cena okolo sedmi korun je přemrštěná, chovatelé prý prodávají vejce obchodníkům zhruba za tři koruny padesát. Oprávněné by prý bylo účtovat si vejce ani ne za pět korun. Podle Českého statistického úřadu však ještě loni byla farmářská cena 1,43 koruny za jedno vejce a průměrná spotřebitelská cena byla 2,31 koruny.

Do Velikonoc ceny vajec rozhodně neklesnou. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tunové by ceny již neměly s výjimkou pro zdobení vhodných bílých vajec ani příliš vzrůst. Na levnější vajíčka se můžeme těšit po Velikonocích, slibují obchody.

Jde to i bez vajec?

Lidé se zařizují po svém, na internetu si vyměňují recepty, jak vařit a péct bez vajec, mnoho jich lze najít i na webu Společnosti pro zvířata. Někdo jezdí kupovat vejce do Německa a ve velkém se kupují slepice. Začíná tedy velký návrat malých chovů slepic v českých vesnicích, ale i ve městech. Mimochodem, i dcera prezidenta AKČR si založila domácí chov slepic. Odmítla totiž podle zpravodajského serveru iDnes platit za šest vajec 40 korun.

Ekonomický efekt je ale jasný. Slepice, která má hned nést, vyjde zhruba na 150 korun. Pak snáší zhruba dvě vajíčka za tři dni. Domácí chov s sebou nese tu výhodu, že slepice mohou jíst i biologický odpad – slupky od brambor, zbytky salátů, skořápky nebo i vnitřnosti. A samozřejmě mají rádi obilí, šrot a kukuřici, nezbytné je obstarat jim také pití.

Někteří lidé si pořizují slepice i na balkón do paneláků. Semerád to ale ostře kritizuje – na balkóně v panelovém domě nejsou podmínky pro chov slepic a důvod k chovu nesmí být ekonomický. Když člověk nechová slepice proto, že ho to baví, tak to prý nemá smysl. Malé chovy na vesnici jsou však podle Semeráda správnou cestou.