Káva – pro a proti

Káva, konkrétně semena kávovníku (některých odrůd se používají i listy), která se k její výrobě používají, obsahuje nespočet různých chemických látek, z nichž nejznámější je pravděpodobně kofein. Některé jsou však ničeny pražením a dalšími zpracovatelskými procesy, a tak, pokud chceme pít kávu opravdu kvalitní, je třeba dbát na to, jakým způsobem je zpracovávána. O tom si povíme dále.

Káva má mnoho pozitivních účinků.

Především snižuje únavu, zvyšuje výkonnost, udržuje pozornost, bdělost a koncentraci, pomáhá při vytrvalostních výkonech a přináší i pocity štěstí společně s úlevou od stresu. Je skvělým čističem jater, pomáhá na kocovinu, ale i detoxikaci organismus po večírcích, zároveň chrání játra před cirhózou. Pomáhá též na nejrůznější kožní obtíže, hojí rány, podporuje růst vlasů a působí protizánětlivě na rány i jizvy nejrůznějšího druhu. I proto bývá kofein přidáván do nejrůznějších krémů, především těch s omlazovacím účinkem. Má silné močopudné účinky, pomáhá snižovat otoky. Pomáhá předcházet vážným onemocněním, jako je rakovina (podporuje vyplavování enzymů chránících před nádorovým bujením), mrtvice, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Uvádí se, že pravidelné pití kávy snižuje riziko diabetu II. typu až o 30%.

Káva je též známá jako urychlovač metabolismu, zahání chuť na sladké a dodává pocit nasycení, proto je vyhledávána při hubnutí. Zrychlení metabolismu a podpora odbourávání tuků je však dočasného charakteru, tělo si rychle zvyká a proto nelze při hubnutí spoléhat pouze na kávu.

Pomáhá též regulovat hladinu cholesterolu, je známá svým účinkem na cévy (rozšiřuje je), podporuje prokrvení a srdeční akci. U osob s vysokým tlakem dochází k návratu do normálních hodnot již po pouhých 2 dnech. Při cvičení a posilování pomáhá cvičené svaly prokrvit, zároveň dokáže snížit pocit svalové bolesti o téměř 50%. Reguluje též množství a skladbu bakterií v dutině ústní a díky tomu pomáhá předcházet zubnímu kazu. Jelikož pomáhá rozšiřovat cévy v plicích, působí příznivě u astmatiků a po proběhnutém astmatickém záchvatu.

Zdá se, že káva je přímo zázrakem mezi rostlinami. Je však třeba mít na paměti, že zde hovoříme o čistém výtažku z kávových zrn, tedy nápoji bez cukru, smetany a dalších příměsí.

S množstvím to nesmíme přehánět

jelikož nadměrná konzumace nám přinese spíš potíže než výhody – je to především úzkost, nervozita, podráždění, potíže se spánkem, hyperaktivita, třes svalů, zvýšená srdeční činnost a tlak, překyselení žaludku, zvýšený cholesterol, dehydrataci nebo narušení vstřebávání železa či nedostatek vit. B a C nebo draslíku. Jako ideální množství se uvádí zhruba 2-4 šálky denně, maximální dávka by měla být 6 šálků denně a to jen po krátkou dobu. Hranici však máme každý individuální, a tak někdo nežádoucí účinky může pocítit již po 2 šálcích. Je tedy třeba vysledovat, jak konkrétní druh kávy působí přímo na náš organismus.

Obsah kofeinu je rozdílný u každé odrůdy.

Údajně nejméně jej obsahuje krátce extrahované espresso z tmavě pražené arabiky, běžné espresso má pak obsah asi 40-100 mg, překapávaná či filtrovaná káva zase 75-100 mg. V krátkém sledu je možné užít dávku kofeinu max. 10-20 mg/kg tělesné váhy, dávky nad 150 mg/kg váhy pak dokážou jedince ohrozit na životě. Zní to možná děsivě, ale přepočtem zjistíme, že průměrný 80 kg vážící muž by musel přijmout 12 000 mg kofeinu, což odpovídá asi 12-13 šálkům klasické kávy, což pravděpodobně nebude reálné najednou přijmout. Nejsilnější účinky kofeinu se pak dostavují asi po 30-60 minutách, stimulační účinky kofeinu jsou však dočasné a tělo se na něj rychle adaptuje, z čehož často vzniká nutnost množství kávy časem zvýšit. Doporučuji tedy kávu občas prostřídat s jinými stimulanty, pokud není zbytí, a není možné energii navýšit třeba odpočinkem, který bývá poměrně opomíjený.

Káva určitě není vhodná pro malé děti, těhotné a kojící ženy.

Pro takové skupiny jsou spíš vhodnější náhražky s podobnou chutí, jako např. čekanka, Caro nebo pampeliškový kořen. Dále by ji neměly užívat osoby s osteoporózou (zvyšuje vylučování vápníku), lidé trpící na pálení žáhy, se žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy nebo záněty žaludku. Cukry a tabák potlačují účinnost kávy.

Káva, jako každé namleté semeno, nevydrží dlouho čerstvá.

Její výdrž se počítá na dny, maximálně týdny, jelikož látky v ní obsažené jsou obvykle vysoce těkavé a rychle se rozpadají, stejně tak tuky rychle žluknou. Zároveň se k ní při skladování nesmí dostat světlo, teplo, vlhko ani vzduch. Měla by se ukládat v plechové nebo skleněné nádobě z tmavého skla uzavřené gumovým těsněním, nádoba by pak měla být umístěná v chladu a suchu, jako ideální místo se jeví chladná spíž. Povšimněme si tedy, jak často bývá káva uchována v nevhodných podmínkách s trvanlivostí na obale uvedenou i několik let.

Stejný vliv má na kvalitu kávy i její zpracování a původ.

Nejčastěji se setkáme s kávou arabskou, brazilskou, z Keni či Peru, výjimkou však již není ani středomoří jako třeba Itálie nebo Francie. Každá z odrůd má své specifické aroma a způsob přípravy, pití kávy se díky tomu stává v mnoha zemích rituálem a gurmánským zážitkem.

Jako nejnevhodnější způsob přípravy kávy bývá mezi odborníky považován právě ten český – a to nasypání déle uchovaného prášku do hrnku, zalití horkou vodou a posléze pití s přítomným lógrem. Nezřídka tento způsob přípravy bývá označován i za barbarský. Způsobů přípravy kávy bývá mnoho, často je však připravována ve speciálních nádobách, s přesně určeným postupem, časomírou a pomůckami, které jsou mnohdy velmi speciálního charakteru. To vše dokáže výslednou chuť, vůni a kvalitu nápoje ovlivnit.

Přeji vám, ať si svou kávu vychutnáte, ať už bude jakákoliv, a pokud nepatříte mezi její milovníky, snad se mi alespoň podařilo vnést k vám domů trochu tropického tepla z kávovníkových plantáží.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135
HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0