Jste členy vědeckých společností?

Vědecké společnosti - které to jsou

Bez příliš velké nadsázky lze napsat, že každý vědecký obor a jeho významné odvětví má své vědecké společnosti. Opomeňme společnosti humanitních nebo lékařských oborů a uveďme příklady společností přírodovědeckých, tzv. 'zelených' (viz poznámka dole). Odkazy na stránky největších českých společností těchto oborů jsou vedeny na stránce Botaniky nikde a všechny vědecké společnosti ČR jsou uvedeny na stránkách Rady vědeckých společností ČR.

Ve světě lze nalézt společnosti mnohem specializovanější než jsou ty naše české - Zaměřené třeba na problematiku evoluce a taxonomie rostlin (viz Botanika nikde) Existují dokonce mezinárodní společnosti věnující se třeba nějaké čeledi rostlin - sám jsem členem dobře fungující Magnolia Society ('magnóliové společnosti') s tisícovkou členů po celém světě.

Poslání vědeckých společností

Posláním je šíření vědy, zajištění spolupráce vědců, konání různých konferencí, vydávání vědeckých časopisů a publikací, provoz odborných knihoven pro veřejnost, spolupodílnictví na řešení zcela klíčových vědeckých 'problémů' apod. Vědci rádi používají přívlastek 'učená' společnost, což má připomínat, že členskou základnu tvoří především 'učené hlavy otevřené'. Společnost je tím 'učenější', čím více obsahuje úzce zaměřených odborníků z prestižních vědeckých institucí z celého světa (hodně důležité je skloňování slova 'mezinárodní' ve všech jazycích), čím více vydává pro běžného člověka 'nepochopitelných' materiálů, snad i čím dražší jsou členské poplatky.

Vězte, že členství ve vědeckých společnostech je i v našich zeměpisných šířkách běžné i u zcela obyčejných lidí, protože zvláštní péči by naše vědecké společnosti měly věnovat třeba i amatérům a mládeži (lze to najít i v jejich stanovách). Ve své podstatě lze mezi vědecké společnosti zařadit i například Český svaz ochránců přírody, který rovněž řeší řadu vědeckých projektů (směřovaných dokonce přímo do praxe) a podílí se na šíření vědy pořádáním řady akcí (přednášky, exkurze, publikace...) přímo pro nejširší veřejnost. V naší zemi je věda hluboce zakořeněná a rád bych Vás přesvědčil, že i pro Vás je možná členství v nějaké takové společnosti přínosné.

Výhody a nevýhody členství

Členství je v prvé řadě údajně otázkou cti. Máte tak možnost přímo podpořit vědeckou činnost ve své vlastní zemi a podpořit i mezinárodní vědeckou spolupráci. Dále jsou členům poskytovány slevy na některé akce pořádané společnostmi (konference, kurzy) nebo na publikace vydávané společnostmi. Členové jsou pravidelně informováni o vědeckém výzkumu v oboru, který je zajímá (dostávají členské informace a odborný časopis vydávaný tou či onou společností - právě tento časopis je hlavním důvodem členství pro řadu vědců). Česká zoologická společnost také nabízí využití terénních stanic, Český svaz ochránců přírody půjčuje členům své vybavení apod.

Hlavní povinností členů je platit členské poplatky, vítané je ovšem i jejich zapojení do vlastních aktivit společností. Výši členských poplatků pro studenty dokumentuje následující přehled (u zahraničních společností jsou poplatky vyšší, bez studentských slev).

V případě přihlášení se do České botanické společnosti jsou na přihlášce vyžadovány dva podpisy členů společnosti (které není problém získat třeba u pracovníků přírodovědeckých fakult).

Budoucnost některých našich vědeckých společností je podle mne i názorů mých kolegů nejistá. Pro naše vědce jsou některé společnosti již málo vědecké (je výhodnější se stát členem nějaké skutečně mezinárodní a přitom hodně odborné či specializované společnosti) a pro veřejnost zase příliš vědecké (vědecké publikace jsou vyčerpávající a pořádané akce jsou pro svůj příliš odborný charakter nepřitažlivé). Řešení této situace je v zásadě dvojí. Buď se stát velmi prestižní společností s mezinárodní působností, zvýšit členské poplatky a zakládat pobočky v okolních zemích. Široká a odborná členská základna je pak schopna ufinancovat vydávání velmi odborného a drahého časopisu na jehož financování mají členové skutečný zájem (sami v něm mohou také efektivně publikovat). S expanzí našich společností do zahraničí spíše nelze počítat (kupodivu o to snad ani nemají zájem), pobočky mezinárodních společností u nás ale mnohdy dobře fungují. Druhé řešení je otevření se naší nejširší veřejnosti, pěstování a propagace všech oblastí oboru, nabízení publikací srozumitelných veřejnosti a silné členské základně. Samozřejmostí by také měla být i spolupráce s dalšími společnostmi a institucemi.

U jedné naší společnosti jsem se setkal s přístupem, že vědecké vedení rozhodlo o vydávání příliš odborného, cizojazyčného a drahého časopisu o nějž řadoví členové již neměli příliš zájem (a promítlo se to i na výši neustále zvyšovaných členských poplatků, které logicky bylo ochotno platit stále méně členů), přitom propagaci a presentaci činnosti společnosti byla věnována malá pozornost (i když její aktivity byly poměrně pestré). Tato vesměs uzavřená společnost by bez nového vedení a iniciativy mladých členů asi brzy skončila.

Pokud máte o pěstování vědy zájem, informujte se u zmíněných organizací a společností. Vyřízení členství není obvykle nijak problematické, při čekání na členskou průkazku je však obvykle mít nutnou dávku trpělivosti. Vlastníkovi průkazky by měl být umožněn i např. přístup do míst pro běžné návštěvníky zapovězených (chráněná území, uzavřené části botanických či zoologických zahrad apod.). Hlavním závazkem členů je obvykle pěstování daného oboru či ochrana a pomoc přírodě.

Pozn.: 'zelené obory' jsou tradiční terénní obory typu zoologie, botanika, naproti tomu 'bílé obory' jsou laboratorní experimentální obory typu fyziologie a molekulární biologie, nicméně 'zelení' používají i metody 'bílých' a naopak.