Jedlé kvítí

Nejen pro krásu

Mnozí z nás netuší, že krásu, kterou si obvykle pěstujeme na zahradě jako okrasné zpestření, můžeme taky použít jako ozdobu jídel nebo přikusovat jen tak. Netýká se to jen pěstovaných rostlin, i plané dokážou potěšit. Platí, že všechny sbírané květy musí být sbírané v čistém prostředí, a neměli bychom sbírat všechny květy, aby rostlina dostala šanci přežít. Rozhodně by se neměly používat květy z květinářství a obchodů, jelikož jsou chemicky ošetřené. Pokud to není vyloženě nutné, květy by se neměly omývat. Také je dobré před konzumací odstranit kalichy, případně středy rostlin (tj. pestíky a tyčinky), které mohou mít nepříjemnou hořkou chuť. Vždy si také ověřte, zda je daná květina jedlá a zda se nejedná například o nějaký jedovatý vyšlechtěný kultivar původně jedlé rostliny.

Klasika, sedmikrásky a pampelišky

Hned z jara jsou to například sedmikrásky nebo pampelišky. Ty se skvěle hodí do jarních polévek nebo salátů. Sedmikrásky mají chuť spíše jemnou, travnatou, pampelišky zase víc hořkou. U pampelišek nejlépe chutnají ty, které mají ještě nerozvitý střed, avšak i ty plně rozkvetlé nás potěší svými prospěšnými hořčinami.

Vysejte si na zahrádku plicník

Z jara též potěší květy plicníku lékařského nebo prvosenky bezlodyžné. Pozor, oba druhy jsou ve volné přírodě přísně chráněné, takže si určitě pěstujte vlastní sadbu nebo kupte konvenčně pěstované rostliny.

Fialky jako pro šlechtu

Kvetoucí fialky se zase skvěle hodí do dezertů, v minulosti byly dokonce kandované fialky v cukru vyhledávaným dezertem a luxusní pochoutkou mezi šlechtou a měšťany. Pozor, fialky konzumujte jen v malém množství, pokud jsou však užity správně, je to výborná rostlina například na kašel. Fialky se též nedoporučuje omývat pro ztrátu léčivých látek, stačí je ponechat chvíli na kuchyňské lince a případný hmyz vyleze sám.

Už od konce dubna pažitku

Koncem dubna už můžeme mít k dispozici i květy z pažitky. Chutnají obvykle stejně jako samotná pažitka, jen pozor, samotná rostlina pažitky po odkvetení obvykle umírá, takže je dobré část rostliny uschovat pro pozdější sklizeň.

Něco na masíčko

Z planých bylinek potěší zase česnáček lékařský, ptačinec prostřední, rozchodník bílý nebo popenec, kombinujte dle svých chutí, na chuť planých bylin je třeba si chvíli zvykat. Kdo má rád uzené speciality nebo maso, ocení ozvláštnění v podobě květů křenu selského nebo česneku podivného, které dodají jemnou pikantní chuť. Ostrou chuť dodají také květy medvědího česneku, jenom pozor, nerozkvetlý si ho můžete splést s jedovatou konvalinkou. Medvědí česnek též sbírejte v malém množství a ne v chráněných oblastech, jelikož bohužel populace medvědího česneku v ČR dramaticky klesá. A když už jsme u toho česneku, do klasické česnečky se skvěle hodí například květy kopretiny bílé. Nejlepší je obalit a usmažit v těstíčku, ale pozor, jen malé množství, má silnou hořkou chuť. Podobně se dají použít květy zlatně věncové.

Ano, i tulipán má jedlé květy

A pozor, zlatým hřebem jara jsou tulipánové květy. Málokdo ví, že jsou jedlé, jen je třeba používat jen okvětní lístky. Výborně se hodí například do sladkých dezertů pro svůj vysoce dekorativní vzhled. To samé platí pro první macešky nebo růže, v dubnu a květnu také květy ovocných stromů, jako jsou jabloně, třešně, šeříky, ale také nejrůznější květy bylinek nebo třeba pomněnky. P

Specialitky

Pokud si troufáte na opravdové speciality, pak můžete vyzkoušet například květy vistárie nebo akátu. Pozor, zbytek rostliny je prudce jedovatý, až právě na květy, takže konzumace těchto specialit je určena pouze zkušeným odborníkům.

Z těch méně známých se dají také využít například zimolez kozí list (tzv. růže z Jericha), česnek vlnatý, kontryhel pastvinný (ale můžete použít i obyčejný kontryhel lékařský), silenka nadmutá, krvavec toten, svízel bílý nebo večernice vonná.

Zkuste květy ředkvičky

Pokud naopak raději vsadíte na bezpečnou jistotu, pak jsou skvělé květy hluchavky nachové, měsíček lékařský (ten bývá z jedlých květin snad nejznámější), květy ředkvičky (pozor, u kvetoucích už nejezte bulvy, lusky trhejte velmi mladé, později už nemusí být dobré), hořčice polní nebo barborky obecné (bývá často zaměňována s řepkou).

Na každé mezi, louce či v lese

A jestli jste spíš fanoušky planých květin a milujete jejich mnohdy pikantně-nahořklou travnatou příchuť, pak v létě je všeho všude hojnost. Namátkou jsou to třeba kerblík lesní, vochlice hřebenitá, vesnovka obecná, divoké česneky a brokolice, chrpa modrá, jetel luční, zvonek broskvolistý, jitrocel kopinatý, vlčí mák, hvozdík sivý, rozchodník bílý, luštěnice trnitá, bez černý nebo šalvěj luční.

Pro domácí pecivály

No, a jestli se vám nechce toulat po lesích a raději si utrhnete něco za oknem, pak netradiční přísadou je například netřesk střešní, již zmiňována růže, fuchsie, květy denivek, merlíku, slézu a topolovky, aksamitníku rozkladitého, proskurníku lékařského, plamenku latnatého či mečíky, květy tymiánu, meduňky, bazalky, kopru, lichořeřišnice, fenyklu obecného, koriandru, smilu italského, svatoliny cypřišové, yzopu lékařského a dalších bylinek, ale také koření jako saturejka nebo majoránka.

No, a nakonec si můžete ozobat i květináče, zajímavou kyselou příchuť dodají například begonie.

Je toho však mnohem víc a vše se do jednoho článku nevejde, proto experimentujte, zkoušejte, objevujte. Pozor však, vždy jen to jedlé a nechte si taky něco pro krásu a příští rok.

Zdroje:
HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

THOMAS, Alena, 2018. Děláme si to doma sami 3: herbář receptů pro domácí lékárnu, kosmetický salón i špajz. V Brně: Jota. Populárně naučná. ISBN 978-80-7565-341-3.

VLKOVÁ, Jana. Kytky k jídlu. Vydala: Jana Vlková. Praha, 2018. ISBN 978-80-907055-0-0.