Je z hlediska ekologie lepší živý nebo umělý vánoční stromeček?
Vánoční stromeček a ekologie
Vánoce jsou časem, kdy se lidé po celém světě a často i bez ohledu na své náboženství setkávají pod vánočním stromkem a dávají si dárky. Jaký by to ale měl být stromek, pokud se chceme i při takovéto krásné příležitosti chovat zodpovědně a omezit svou ekologickou stopu?
Možná vás to překvapí, ale umělé stromky mají nižší uhlíkovou stopu než živé stromky. Podle studie z roku 2017 od společnosti Carbon Trust byla celková spotřeba energie při výrobě umělého stromku o 44% nižší, než kolik jí je potřeba pro vypěstování živého stromku. Emise CO₂ při výrobě umělého stromku byly o 60-90% nižší než u živého stromku.
Má to ale jedno velké ALE, a tím je doprava. Živý stromek vám může vypěstovat farmář ve školce na kraji vašeho města, umělý tam žádná továrna na vánoční stromky asi nevyrobí. Žijeme v globalizovaném světě, takže místem výroby takového stromku bude nejspíš tisíce kilometrů vzdálená Čína.
Jestli i při takové dopravě „z druhého konce světa“ bude vycházet umělý stromek lépe než živý, to záleží jen na vás. Jde o to, za jak dlouho vás umělý stromek omrzí (nebo se poškodí) a vy si pořídíte jiný. Pokud vám umělý vydrží alespoň 10 let, tak jste se právě z hlediska ekologie vyrovnali živému stromečku, pěstovanému poblíž vás.
Globalizace je ale všeobecná a netýká se jen umělých stromků. Třeba živý stromek vypěstovaný ve vzdáleném Dánsku (které vám neustále nabízí televizní reklamy) je smutná ukázka kombinace toho špatného z obou možností. Je to stromek, který má větší uhlíkovou stopu jak při produkci, tak i při dopravě, ale nedokáže to kompenzovat dlouhou životností.
Obecně se dá ale říct, že při rozumném výběru a dlouhodobém užívání může být umělý stromek z hlediska dopadů na životní prostředí rovnocenný tomu živému, někdy i výrazně lepší.
Tedy, z jistého úhlu pohledu. Pokud zvedneme hlavu od kalkulačky, tak má stále živý strom řadu důležitých výhod. Od času, kdy byl teprve semínkem, až po jeho uříznutí na vánoční trh, má za sebou kolem 13 roků života. Po dobu, kdy byl rostoucím stromkem produkoval kyslík, pohlcoval CO₂, poskytoval životní prostředí živočichům.
Také dával práci lidem ve vašem blízkém okolí, kteří se o něj starali. Navíc je uschlý živý stromek na rozdíl od umělého snadné zlikvidovat způsobem, který neškodí přírodě – ať už se z něj udělá třeba štěpka, biopalivo, nebo si na nich pochutnají třeba zvířata v ZOO. A to vše jsou také argumenty, které stojí za zvážení.
Tak je tedy lepší umělý nebo živý stromeček?
Jestli milujete svůj umělý stromeček a je pro vás už řadu let symbolem Vánoc, tak je to v pořádku. Díky opakovanému používání jste jeho negativní dopady dokázali eliminovat a netřeba si dělat výčitky.
Pokud si naopak nedokážete představit Vánoce bez vůně živého stromku, tak i to je v pořádku. Z hlediska samotné produkce CO₂ je to sice zdánlivě horší volba, ale další okolnosti to bohatě vyváží.
Prostě si ty blížící se svátky krásně užijte. A zkuste nemyslet na ekologii jen při výběru stromečku, ale i při nákupech hromad „svátečního“ jídla (které se nakonec ani všechno nesní) nebo i při balení dárků. Při tom totiž možná vyprodukujete daleko horší ekologickou stopu, než při pořizování stromečku...
témata článku:
autor:
Diskuze k článku „Je z hlediska ekologie lepší živý nebo umělý vánoční stromeček?“
Další články na podobné téma | ||
---|---|---|
Není svíčka jako svíčka | Zázvor pravý – asijské zlato, které může i škodit, pozor v těhotenství | Skořice – kůra nejen do štrúdlu |
zobrazit více článků... |