Jaké bude počasí? Pozorujte chování zvířat, ona vám to prozradí

Sova Ketupa malajská (Ketupa ketupu).
Autor: Soumyajit Nandy, CC BY-SA 4.0

Říká se, že není špatné počasí, ale jen špatně zvolené oblečení.

Proto pokud si chce člověk pobyt v přírodě skutečně užít, měl by mít představu o nejbližším vývoji počasí. Jenomže to v dnešním pověstném aprílovém počasí, jehož proměnlivost navíc podporuje globální oteplování, rozhodně není nic jednoduchého.

Vždyť i ty nejpřesnější matematické modely neustále mění své předpovědi na nejbližší dny. Ze sněžení a mrazu se klidně stane krásný slunečný den, z vichru se stane vánek a naopak.

Tak co to zkusit jinak a zeptat se na vývoj počasí samotných obyvatel přírody - tedy divokých zvířat?

Zvířecí předpovědi počasí.

Když jsme se my, lidé, přestěhovali z venkova do velkých měst, tak jsme hodně znalostí o přírodě prostě zapomenuli. Už jsme je nepotřebovali. Zajímá vás, co všechno naši předci z chování zvěře dokázali poznat?

Nabízím vám velkou hromadu příkladů, které vám to ukáží. Následující text je starý jeden a čtvrt století! Pochází z knihy, vydané v roce 1898. Co tehdy lidé, žijící v kontaktu s přírodou, dokázali z chování zvířat poznat?

Zvířata a povětrnost.

Mnohá zvířata předpovídají změnu povětrností svým chováním.

Mravenci upevňují před deštěm své hradby, ucpávajíce v nich veškery skuliny. Brouk vodomil před deštěm bez pohnutí spočívá na dně.

Ptactvo vede si různě. Vrabec jest ku změně počasí lhostejným, nedbaje ani deště, ani zimy. Již příbuzná jemu pěnkava zahradní jest mnohem lepším „prorokem“. Bezpečná známka svědčící o proměně jest hlasité „jirk ... try“ u pěnkavy.

Obálka knihy z roku 1898.
zdroj: archiv autora

Rehek domácí, muchař, blíží se obydlené části stavení, jakož i vlaštovky před bouři vnikají až do světnic i chlévů. Honíce nízkým letem se za potravou, poukazují též na déšť nebo bouři.

Holubi navracejí se k budníku, slepice ztichnou a shlukují se v jeden tlum pohlížejíce smutně a bázlivě kolem, Pouze husy a kachny se radují, najmě husy hlasitě projevuji svou naději v déšť.

Některé ptactvo v kleci umlká, jiné dvojnásob prozpěvuje jako slavík sedmihlásek, křepelka. O ptactvu, jež venkovský lid nazývá „hluchým“, praví starý rolník, že zpívá jenom tehdy, „bude-li hezky.“

Venkovan zná „hluché“ pěnice, „hluché“ lindušky, „hluché“ čermáčky.

— A má dobře! Linduška v nečase nezpívá a tou dobou, není-li právě hluchá, jest aspoň němá! Dravé ptactvo vůči změnám jest velmi citelné. Mdle vede si neb odpočívá luňák, káně, krahujec v nižším větvoví hustých korun.

— Za to mnozí pěvci, rovněž i vrány, holubi a sojky před bouřkou nejraději slétají se ke koupeli uprostřed hvozdů. Skřivan, sekáč, chřástal před deštěm umlkají.

Ze čtvernožců pes prorokuje kousáním a polykáním trávy, což arci mnohé štěně činí bezdůvodně, a pes stářím otupělý na místě medicíny. Zkušený člověk dobrým prorokem nazývá otylého štětináče, jenž chrochtá a dobývá se z chlévka před deštěm. Myslivec rozumí kolčavě, jež před nečasem vychází na lup, sadař postihne kunu na třešni.

Každé zvíře očekávajíc změny nepohody, vrozeným sobě způsobem hledí se zabezpečiti před pohromou a hladem. Z ostatního tvorstva poukázati lze na známou rosičku, kapry troucí se před bouří, na nápadnou hojnost užovek a zmijí v počasí dusném, naopak v obratu příznivém na množství zemních mloků.

Vlastenecký poutník Svatováclavský, rok vydání 1898

Vliv budoucího počasí na chování zvířat ale není jen otázkou dávné lidové moudrosti. Vědci to samozřejmě zkoumají i dnes. A co například dokázali zjistit?

Jedním ze zvířat, které dokáže výborně předpovídat počasí, je sova. Jistá studie z roku 2020 zjistila, že se přesnost jejich předpovědí počasí pohybuje až kolem 95-98%! Vývoj počasí se u nich dá poznat podle hlasitosti jejich křiku: čím křičí hlasitěji, tím bude další den horší počasí.

Výborní „meteorologové“ jsou i veverky. Podle studie z roku 2018 blížící se déšť mění jejich chování a předpověď špatného počasí na následující den je nutí hledat bezpečný úkryt.

No jo, já vím. Má to celé jeden velký háček...

Pokud bydlíte ve městě a nemáte zahradu plnou zvířat, tak vám asi nic z toho stejně nepomůže. Ve městě jsme se odřízli od přírody a od života divokých zvířat.

Takže stejně nakonec kouknete z okna na mraky, podíváte na nejnovější předpověď na mobilu a budete jen doufat, že to tentokrát konečně odhadnete dobře.

Budu vám v tom držet palce, ať vám to vyjde.

Zdroje:
• historický text pochází z knihy „Vlastenecký poutník Svatováclavský. Kalendář na obyčejný rok 1898.“
• studie zkoumající sovy: Kumar, P., Aggarwal, R., Sharma, K., & Mishra, L., Schopnost zvířat předpovídat počasí, časopis Tropical Animal Health and Production, rok 2020
• studie zkoumající veverky: Canale, C., D'Ettorre, P., & Dapporto, L., Počasí předpovídají veverky, časopis Etholog, rok 2018