Jak vzniká sněhová vločka?

Sněhová vločka.
Autor: Alexey Kljatov, CC BY-SA 4.0

Jak v přírodě vzniká sněhová vločka?

Podmínkou pro vznik sněhových vloček je samozřejmě chladné počasí, kdy teplota vzduchu klesne pod bod mrazu. Teplota ovlivňuje i velikost a tvar sněhových vloček.

Podle studie japonských autorů Yano a Takahashi z roku 1985 mohou sněhové vločky vznikat dvěma způsoby. První je tzv. „lemování“ (anglicky riming), kdy se na jemných prachových částicích ve vzduchu objevuje námraza, ty se postupně sbíhají dohromady a tvoří čepičky, které se následně proměňují ve sněhové vločky.

Druhý způsob je „sublimace“ - tedy přechod látky přímo z pevného skupenství do plynného bez mezistupně kapalného skupenství. V tomto případě se částice přemění přímo ve sněhovou vločku.

Sněhová vločka.
Autor: Alexey Kljatov, CC BY-SA 4.0

V závislosti na teplotě můžou být sněhové vločky různého tvaru, např. ve tvaru krystalu, hvězdičky nebo jiných geometrických útvarů. Pokud je na obloze méně oblačnosti, je vzduch chladnější a vytvářejí se menší sněhové krystalky. Naopak, když je obloha zatažená, jsou vločky větší a tvarově složitější.

U malých vloček, které jsou obvykle o průměru méně než 2 mm, mohou být vločky ve tvaru disku nebo krystalu, kdežto u velkých, s průměrem nad 5 mm, bývají ve tvaru hvězdičky.

A jestli mohou být dvě sněhové vločky stejné? Ano, mohou. Kdysi se říkalo, že je každá vločka díky nahodilému uspořádání molekul jedinečná, ale výzkum ukazují opak. Pokud by vločky vznikaly za zcela stejných podmínek, budou všechny identické. V přírodě se podmínky sice neustále mění, ale mohou se opakovat. Proto nelze prohlásit, že každá sněhová vločka je zcela jedinečná.

Sněžné dělo.
Autor: Petr Kadlík

Jak se vyrábí technický sníh

A jak je to s umělým sněhem? Sníh, vytvářený sněhovými děly na sjezdovkách, je ve skutečnosti jen shluk malých ledových krystalků. Tato krystalky jsou vyrobeny z vody rozprsknuté pod velkým tlakem do mrazivého vzduchu, kde ještě za letu zmrznou. Takové krystalky mají obyčejně menší průměr než krystalky přirozeného sněhu, a jsou proto jemnější a lehčí.

Někdy jsou přísadou umělého sněhu i aditiva jako DRIFT a Snomax, díky kterým uměle vyrobený sníh lépe zvládá vyšší teploty. Na našich sjezdovkách se tyto přípravky prý nepoužívají, ale při testovacích odběrech jsou u nás občas nalezeny... V zemích jako je Německo, Rakousko nebo Francie jsou přitom podobné příměsi do umělého sněhu už dávno zakázané.

Takže ať už vyrazíte na lyže, sáňkovat nebo jen na procházku zasněženou zimní přírodou, tak si sníh a sněhové vločky pořádně užijte. Kdo ví, kdy takovou příležitost zase budeme mít.

zdroje informací: odborná literatura a studie The Formation of Snowflakes: Two Different Mechanisms (časopis Chemical Physics Letters, 1985)