Jak to vypadá s tříděním odpadu v Havířově?

Zamyslete se však nad sebou, jestli vám také občas "neupadne" nějaký ten obal nebo láhev. Šťastní to lidé, kteří si mohou s čistým svědomím říct, že neznečišťují naše okolí. A ještě šťastnější jsou ti, kteří naše okolí šetří tříděním odpadu. Toto téma se aspoň podle nás týká všech obyvatel ČR. Skupina čtyř studentů však bohužel nemá prostředky k tak rozsáhlému průzkumu. Zaměřili jsme se tedy alespoň na naše město - město Havířov. Míra znečištění je zde v porovnání s okolními městy přinejmenším únosná, Havířov není nadarmo nazýván městem zeleně. I přesto by nebylo na škodu dovědět se více o tom, jak třídit odpad, jestli to vůbec k něčemu je a také jak se k tomu Havířované staví.

Město Havířov je již několik let zapojeno do systému EKO-KOM. Ze smlouvy o spolupráci vyplývají pro město povinnosti - zajistit sběr a třídění komunálního odpadu a vytříděné složky předávat k využití, poskytovat společnosti EKO-KOM čtvrtletní informace o množství vytříděných a využitých komunálních odpadů. Město naopak získává od společnosti EKO-KOM příspěvek, který může používat pro účely související s nakládáním s odpadem. Co se separovaného odpadu týče, třídící linka zahájila svůj provoz už v roce 1993. V současnosti třídí havířovští odpad do 289 kontejnerů na plasty, 197 kontejnerů na sklo a 219 na papír.

Vyšli jsme i do ulic

Toto jsou však pouze číselné údaje, které tedy aspoň nám nic moc neřekly, a tak jsme se rozhodli, že si kvalitu práce technických služeb ověříme sami. Zvolili jsme si tedy úsek mezi Dlouhou tř. a Národní tř. od E.F. Buriana po 17. listopadu. Nejdříve jsme si do mapy zaznačili všechny kontejnery na tříděný odpad, které se v oblasti nacházejí. Výsledek jsme hodnotili vcelku kladně, obyvatelé ke kontejnerům snad nikde nemuseli ujít více než 200m.

Abychom zjistili ještě více, udělali jsme v dané oblasti také anketu, která jak doufáme ve výsledku hovoří za většinu města. 74% dotázaných nám odpovědělo, že třídí odpad, s dostupností kontejnerů je spokojeno až 78% lidí. Další otázky už patřily pouze těm, kteří odpad třídí: 40% dotázaných nám řeklo, že kontejnery bývají přeplněné, stejný počet lidí si myslí, že by využili také nádoby na jiné druhy odpadu (barevné sklo, kovový šrot atd.). Největší nedostatek však podle nás byla nízká informovanost obyvatel - pouze 34% lidí hodnotíme jako dostatečně informované. Často jsme se u "netřídičů" setkávali při položení otázky "Proč netřídíte odpad?" s odpověďmi typu "Stejně to všechno naloží jedno auto."

A co nám k tomu řekli technické služby?

Abychom si toto tvrzení ověřili, završili jsme náš průzkum návštěvou samotných technických služeb, kde nám bylo sděleno, že toto se mohlo stát pouze v ojedinělých případech. Třídící linka byla plně v provozu a hala byla plná tříděných odpadů čekajících na konečné přetřídění a odvezení. Celkové množství separovaného odpadu rok od roku roste.

Z našeho průzkumu tedy plyne, že technické služby plní v Havířově svou funkci více než dobře. Nyní je řada na nás, abychom plně využili jejich potenciál a přispěli tak k ochraně našeho okolí.