Jak to chodí v kravíně aneb dotkni se vemena

Jak do království žláz?

Vemena si pohladíte minimálně dvakrát denně při nasazování dojícího zařízení a třeba zbude čas i na nějaké to ochmatáníčko. Do kravína se můžete dostat úplně jednoduše: stačí dodělat nějakou střední školu, nejlépe zemědělku, můžete být i vyučeni v kterémkoli zemědělském oboru nebo mimo něj. O tuhle práci není moc velká rvačka, takže stačí zájem a nějaké to volné místečko v bývalém JZD, které se po revoluci změnilo v družstvo pouze zemědělské. Po příchodu do práce se vás ujme dlouholetá pracovnice v oboru, která vám vysvětlí práci, zaučí vás a prvních pár dní nespustí z očí.

Schováme se do pelíšku ze slámy

Součástí celého komplexu družstva bývá několik budov s opadanou omítkou, kterým vévodí velká hala plná dojících kraviček, hned vedle bývá zpracovatelna mléka a mleziva pro telata, samostatný odchov telat, místnosti na krmivo a stelivo, kde je krásně teploučko a nikdo vás tam nenajde, když není co dělat, nebo se vykonávají volnočasové aktivity s místním traktoristou či dojičkou. Podle potřeby vedení může být vaše práce od běžného dojení po vedení porodů, péči o telata po porodu i odstavu, sledování říje u jalovic, pomoc při připouštění, ale i administrativní věci, třeba "hlášení do centrální evidence skotu". V neposlední řadě můžete být pravou rukou místnímu veterináři při pravidelných kontrolách zabřeznutých krav. A když je nějaká ta pauzička, můžete si zalézt do úplně nejdůležitější místnosti celého kravína a to je kancelář. No, kancelář…bývá to místnost plná šanonů, evidencí a papírů, s psacím stolem, rychlovarnou konvicí a telefonem. Tady si veterinář, inseminátor i zootechnici po práci uvaří kafe, objednají potřebné léky nebo materiály, zjistí poslední drby a za hodinu frčí dál. Pro vás tato místnost znamená i zdroj tepla a klidu, protože v kravíně je vždycky velký průvan a zima (v létě je tam fajn).

Prostatici mají smůlu…

Pracovní doba je často dost neobvyklá, dělat můžete buď od krutých 5 hodin ráno do doby před obědem, pak můžete domů a odpoledne zase zpátky, aby to nějak vycházelo na 8 hodin pracovní doby, nebo prostě od 5 h do 1 h, kdy vás vystřídá další směna. Většinou se ale den kouskuje, protože krávy se dojí poprvé ráno před šestou a pak až odpoledne, takže když dodojíte, nakrmíte a uklidíte, není chvíli do čeho píchnout. Práce ale taky závisí na ročním období, v létě se kravám namáčejí paznehty, což zabere spoustu času a den rychleji uteče. V každém případě platí, že se vstává celý rok na pátou. Další lahůdkou jsou peníze. Protože jde o práci hodnocenou jako nekvalifikovaná, bavíme se o minimální mzdě někde kolem 6 000 korun měsíčně, což se liší jen o pár stovek podle okresů nebo vyspělosti družstva. No a poslední kapka- málokde jsou záchody. Jo jo, přímo v kravíně se mnohdy dočkáte jen rozbité mísy s utrženým splachovadlem, to vše bez dveří. Záchranou pak bývá budova, ve které sídlí vedení, tam se WC vždycky najde. A když ne, budete běhat nešťastně hodnou chvilku po areálu, pak se zeptáte nějakého zaměstnance a ten vám řekne, že všichni chodí až doma v době oběda a vedení tam nikdy déle jak dvě hodiny není.

Prostě, kdo chce v dnešní době pracovat v kravíně, buď opravdu obětavě miluje zvířata nebo nemá jinou možnost. Ostatní ať si dají mokrý ručník na čelo.