Jak je možné, že se kvalita potravin na českém trhu trvale nezlepšuje? Aneb realita, nejen našeho, zemědělství

V rámci tohoto nařízení by mělo být uplatňováno šetrnější užívání přípravků na ochranu rostlin. Měl by být kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů." V praxi se jedná o omezení užití pesticidů a jejich nahrazení nechemickými biologickými přípravky, šetrněšími mechanickými opatřeními a dalšími postupy. (Směrnice známá jako IOR – Integrovaná ochrana rostlin)

Legislativa v praxi u nás platí už více než rok

V praxi tato legislativa nabyla v České republice  účinnosti od 1. ledna 2014. Toto nařízení ale není v praxi uplatňováno, ba naopak je trvale paralyzováno nejen zemědělci ale dokonce i samotnými kontrolními úřady státní správy, které provádí dohled (ÚKZÚZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský konkrétně oddělení metod integrované ochrany rostlin – OMIOR v jehož gesci je tato problematika)

Sankční politika je nastavena (možná vědomě) alibisticky, a je tudíž velmi slabá a neúčinná. Při překročení pravidel IOR, totiž nejsou v prvním roce uplatněny žádné sankce. A dokonce ani ve druhém roce při trvalém neuplatňování stanovených pravidel v praxi nedochází ke garanci použití sankce – „je pouze doporučeno, že by měla být sankce uvalena.“ Ve skutečnosti ale ani pak není stanoven jasný postup pro uplatňování sankcí za nedodržování IOR. Paradoxně není totiž vůbec stanoveno, v jaké výši by sankce měla být. Je stanovena pouze maximální hranice částkou 200 tisíc Kč.

„Kontrolní úřady selhávají“, přiznávají zemědělci

Z rozhovoru s náhodně vybraným soukromým zemědělcem Karlem T. z Jihomoravského kraje vyplývá, že na konci hospodářského roku obdrží od ÚKZÚZ „Kontrolní list“, který podle svého vědomí a svědomí vyplní. Na co musí dbát je to, aby Kontrolní list ladil s jeho účetnictvím. Jednotlivé kategorie ochrany rostlin v kontrolním listu mají odlišnou bodovou hodnotu (max. 350 bodů) a musí být dosažená minimální hranice 120 bodů, aby nevznikl podnět k dalšímu šetření...

Dále z rozhovoru s tímto zemědělcem vyplývá, že jím uskutečněný nákup přípravků pro ochranu rostlin se v první řadě neřídí samotnou regulí, ale jeho „racionální“ volbou ušetřit finanční prostředky – to co je na příslušném nákupním místě zrovna v akci (to co je dotováno majoritním subjektem na trhu, a to nakoupí už dlouhou dobu před sezónou…

„Nakoupím něco nad limit a pak jedu na školení aby se to vyrovnalo“

Další zemědělec Pavel B. konstatoval, že kontrolní bodový systém ÚKZÚZ je formulován natolik široce, že ani není možné ho překročit. „Nemám prakticky možnost se do tak široké bodové škály nevejít. Mám klidné svědomí, sankci za nekalé hospodaření nedostanu. Samozřejmě, že uvažuji o tom, jaký přípravek, na které pole použít, ale stejně jdu a koupím to co je zrovna v akci. Když je to trochu nad limit, vyrazím pak na nějaké školení a tím se to vyrovná,“ uvedl Pavel B., dotazovaný soukromý zemědělec ze Středočeského kraje.

Přiznejme si realitu na rovinu, podvádět je velice jednoduché, naučili jsme se to už v lavicích na základních školách při použití taháku. Takto stanovený kontrolní bodový systém ÚKZÚZ napomáhá k naprosté neúčinnosti přijatých legislativních opatření a je v praxi naprosto nevyhovující.

Jediným akceptovatelným řešením by bylo, kdyby postih přišel okamžitě

“Takto benevolentní přístup ke kontrole dodržování IOR v praxi považuji za fatální selhání kontrolní funkce ÚKZÚZ. Jediným akceptovatelným řešením by bylo, kdyby postih přišel okamžitě. Jedná se o zcela zásadní pochybení, v němž hlavní roli hraje hazard se zdravím obyvatel České republiky”, upozorňuje David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny (APB), která usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách.

V období kdy vznikla výše uvedená směrnice EU, mnoho výrobců v ČR investovalo nemalé finanční prostředky do vývoje a výroby šetrných biologických prostředků, které ale na trhu dlouhodobě nemají šanci obstát, jelikož jsou ze strany velkých hráčů trvale zvýhodňovány méně šetrné prostředky na chemické bázi.

Trvale tak na stůl dostáváme jedovaté jahody, jablka, brambory, obilí a mnohé další, zdánlivě zdravé potraviny, které jsou plné nebezpečných reziduí z aplikovaných chemických pesticidů, a ty pak všichni konzumujeme téměř každý den. To má pochopitelně velice negativní a nevratný důsledek na naše zdraví.

Aplikace pesticidů má negativní vliv i na ekosystémy takže jsou zasaženy nejen pole ale i lesy, louky, rybníky… S důsledky této liknavosti státních úřadů a zastaralých způsobů používaných při zemědělské produkci se setkávají např. myslivci, včelaři, kynologové a my všichni co pravidelně venčíme naše mazlíčky na chodnících a travnatých plochách ošetřenými chemickými prostředky s vysokým obsahem pesticidů.

Pesticidová Top 10 v EU:

1. Stolní hroznové víno

2.   Mandarinky a pomeranče

3.   Špenát

4.   Papriky

5.   Jahody

6.  Jablka

7.   Banány

8.  Salát

9.   Broskve a nektarinky

10. Lilek