Jak funguje suchý poldr aneb urputný boj o přehradu

Při posledních povodních v loňském roce klasické přehrady pomohly jen díky tomu, že správci poslechli varování meteorologů a několik dní předem začali přehrady masivně upouštět, protože byly po deštích výrazně naplněné. Díky tomu v nich vzniklo místo na další přívaly, místy až tisícileté, vody.

Někteří lidé pak začali paradoxně na meteorology nadávat, protože u nich „žádné povodně nebyly a meteorologové šíří poplašné zprávy“. Bohužel si neuvědomují, že právě díky nim nebyly ty povodně tak ničivé jako v roce 1997. Dešťové úhrny totiž byly velmi podobné

Stále vypuštěná přehrada

I suchý poldr je podstatě také přehrada, která je ovšem za běžného průtoku, buď zcela nebo z podstatné části, prázdná. Za normálních okolností touto přehradou prochází stejný průtok jako bez ní. Nad touto přehradou jsou pak většinou spásané travnaté plochy nebo mokřady, které samy o sobě zadržují vodu v krajině a tvoří cenné biotopy.

Ve chvíli, kdy se do prostorů nad touto přehradou dostane větší množství vody, než je běžný průtok, přehrada začne tuto vodu zadržovat a ta se rozleje do volné krajiny nad ní. Oploští a zbrzdí tak povodňovou vlnu. Průtok přehradou není nijak regulován.

Po kulminaci začne voda nad přehradou pomalu klesat až do normálního stavu.

Je propočítáno, že soustava takovýchto opatření dokáže ochránit před povodněmi stejně efektivně jako velká přehrada a nemusí se k vůli tomu zatopit obce a ničit cenný říční biotop.

Suchý poldr Jelení

Jedním z takových projektů, které se osvědčily při loňských povodních na Moravě, je vodní nádrž Jelení na Kobylím potoce. Dokončena byla v roce 2019 od té doby prošla testem při lokální povodni v roce 2020. I loni byla zásadním prvkem při ochraně Karlovic a okolí, které bylo velmi postiženo při extrémních povodních v roce 1997. Díky objemu vody, který dokáže zadržet (870 tisíc m3) patří ke klíčovým opatřením na horním toku Opavy. Je zahrnut v souboru opatření, která obsahují i klasickou přehradu v Nových Heřminovech. Přehradu v nových Heřminovech by nahradilo, co se týče objemu, 16 takovýchto poldrů.

Poněkud hodně oponovaná studie

Jako protinávrh studii protipovodňových opatření s výstavbou přehrady v Nových Heřminovech vzniklo několik studií řešících jednotlivé oblasti na tomto území, které počítají právě s poldry a zkapacitněním koryt řek. Právě ke studii týkající se zkapacitnění koryta řeky v Krnově si stát vyžádal nezvykle hodně oponentur jak ze zahraničí tak z Česka. Ty zahraniční vyzněly kladně, záporně vyzněla pouze ta poslední vypracovaná na ČVUT a VUT. Právě ta byla vzata za směrodatnou. Otázkou je, proč těch oponentur bylo tolik, proč byla ta čtvrtá, jediná záporná, zadána dodatečně a proč to skončilo právě u ní.

Marian Jurečka: „ Je nutné řešit zadržování vody v krajině nikoli urychlovat průtok městy.“ Marek výborný: " Začne se stavět v roce 2027"

Jak podle něj navrhuje Čermákova „záhadně“, na poměry takovýchto projektů, velmi oponovaná studie. Přitom v tomto ohledu podle Čermáka návrh s novou přehradou obsahuje zkapacitnění koryta ve výrazně větší délce a s výrazně větším zásahem do zástavby města Krnova.

Marek Výborný na tiskové konferenci začátkem ledna oznámil, že se přehrada začne stavět nejpozději v říjnu 2027. Už na konci tohoto ledna by měly začít výkupy pozemků. Ministerstvo zemědělství to tedy bere za hotovou věc, zdá se.

Stát odmítá zhotovení celkové studie protipovodňové ochrany varianty bez přehrady

Z pohledu celkové povodňové ochrany oblasti Čermák dle textu, kde reaguje na oponentury, vycházel z vlastní a několika dalších studií řešících jednotlivé oblasti. Ucelená studie řešení bez přehrady totiž neexistuje. Důvodem je dle Čermáka, to, že tuto studii stát odmítá.

Bohužel právě individualizace jednotlivých menších opatření bez celkové koncepce může být trnem v oku mnoha lidem, kteří by jinak možná toto řešení podpořili. A evidentně to hraje do karet příznivcům přehrady, protože si „každý bude hrát na svém písečku a bude to celkově neefektivní.“

Riskujeme finanční zdroje z EU

Pokud projde zamýšlená přehrada, riskujeme, že ČR přijde o finanční zdroje EU, které by pokryly nemalou část investic do těchto opatření. Ve směrnici 2000/60/ES je totiž psáno jinými slovy, že takovýto projekt bude podpořen, neexistuje-li k životnímu prostředí lepší alternativa.

Jiné účely retenční nádrže – klasické přehrady Nové Heřminovy

Taková přehrada má samozřejmě i jiné účely než je protipovodňová ochrana. Může se jednat o zdroj pitné vody, energetické a také rekreační účely. Tyto účely však vesměs předpokládají, že podstatná část nádrže bude napuštěna, což vylučuje, nebo přinejmenším výrazně snižuje, efekt ochrany před povodněmi, protože přehrada již nepojme tolik vody.

Právě u rekreace může být jeden ze zakopaných psů, proč je tak vehementně státem a novým vedením obce Nové Heřminovy prosazována přehrada, i když v menším rozsahu než byla plánována ještě za komunismu. Tím dalším bude jistě stavební lobby. Nechystají se jen Heřminovy Stát chystá celou řadu dalších přehrad, které mají mít, dle ministrů, buď ochrannou funkci nebo jako zdroj pitné vody. S novými informacemi přišel před pár dny server Seznam zprávy. Před pár lety to velmi hezky do mapy shrnuli v Aktuálně.cz

Zdroje:
Studie Václava Čermáka Zkapacitnění koryta řeky Opavy v Krnově
Facebook Hnutí Duha
Vyjádření Václava Čermáka pro Ekolist
Mýtus Čermák
Reakce k článku „Mýtus Čermák“ ve zpravodaji s. p. Povodí Odry o variantách protipovodňové ochrany na horní Opavě
tiskovka Marka Výborného.
asb-portal.cz
jeseníky.ecn.cz
Memorandum města Krnov a povodí Odry
Nové Heřminovy - organizace chtějí efektivnější variantu, ministerstvo odmítá zjistit jaká to je