Jak chybějící sníh a vysoké zimní teploty mění chování zvířat, růst rostlin a celou přírodu?

Liška obecná (Vulpes vulpes) spící na sněhu.
© Needpix.com

Sníh a zima

Chybějící „pravá ladovská zima“ pomalu mění celou přírodu. Jak přesně ale teplé zimy ovlivňují životní prostředí? Našla jsem pro vás na toto téma několik zajímavých univerzitních výzkumů:

Například studie „Impact of winter warming on the dormancy period of temperate deciduous trees” (Vliv zimního oteplení na období vegetačního klidu listnatých stromů mírného pásma ) od autorů B. Tausz, J. R. Evans, J. G. Hamilton a M. Tausz z univerzity v australském Melbourne, publikovaná v roce 2018, zkoumala, jak se změny zimního počasí odrážejí na dormanci stromů. Výzkum zjistil, že zahájení klíčení a vegetace je zpožděné, což může být pro stromy nevýhodné.

Studie, publikovaná pod názvem „Impact of winter temperature on the reproductive success of the European hare” (Vliv zimní teploty na reprodukční úspěch evropské zajíce) od autorů F. Palomares a E. O.J. Danell z univerzity v Uppsale v roce 2001, zjistila, že vysoké teploty v zimě ovlivňují reprodukci zajíce. Studie zjistila, že se zvířata rodí slabší a méně zdravá a jsou tak více náchylná k nemocem a úmrtí.

Další výzkum se zaměřil na ptáky. Studie „Impact of winter warming on the altitudinal distribution of common birds in the Alps” (Vliv zimního oteplení na vertikální distribuci běžných ptáků ve Švýcarsku) publikovaná v roce 2004 autory F. Bontadina, G. H. Visser a J. A. W. E. van Balen z univerzity v Amsterdamu zjistila, že se ptáci díky změnám počasí stěhují do vyšších nadmořských výšek, aby se vyhnuli teplu.

Teploty a sníh ale nemění u ptáků jen nadmořskou výšku jejich pobytu. V roce 2018 vydala univerzita v Oslu studii „Dry winter conditions increase winter mortality in boreal forest birds“ (Suché zimní podmínky zvyšují zimní úmrtnost u ptáků v borových lesích), která zkoumala vliv zim bez sněhu na ptáky v severských borových lesích. Zjistila, že ptáci, kteří žijí v borových lesích, úspěšněji přežívají zimy s velkým množstvím sněhu a nízkými teplotami.

A co obojživelníci? V roce 2017 univerzita v Göteborgu zveřejnila studie nazvanou „Warmer winters reduce local abundance of European amphibians“ (Teplejší zimy snižují místní hojnost evropských obojživelníků). Ta zjistila, že výskyt obojživelníků byl během zim bez sněhu nižší, než během zim s velkým množstvím sněhu.

Zima bez sněhu má vliv i na houdy. Studie „Impact of winter warming on mycorrhizal fungi and soil nutrient cycling” (Vliv zimního oteplení na mykorhizní houby a cyklus živin v půdě) publikovaná autory A.F.G. van der Puttenem, M. Kooi, J. P. Bakker a E. van der Wal v roce 2009 z univerzity Wageningen se zaměřila na dopad oteplení na mykorhizní houby a cyklus živin v půdě. Výzkum zjistil, že zvýšení zimních teplot může mít vliv na růst hub, stejně jako na to, jak houby přirozeně přispívají k cyklu živin.

A co stromy a les? Výzkum „Dynamic responses of European forests to climate change in relation to snow cover“ (Dynamické reakce evropských lesů na klimatickou změnu v souvislosti se sněhovou pokrývkou), který v roce 2018 provedla Dr. Susanne Brunnerová na univerzity v Basileji, zjistil, že sníh, který se obvykle v zimě hromadí v lesích, je důležitý pro zadržování vody ve stromech a jejich okolí. Studie také ukázala, že klimatické změny mění čas opadávání listů stromů.

Další výzkum stromů zkoumal jejich rozkvétání. Studie „Impact of winter warming on the flowering phenology of temperate deciduous trees” (Vliv zimního oteplení na fenologii květu stromů v teplé oblasti) publikovaná v roce 2009 autory A. K. Bhattacharya, P. S. S. Rao, P. S. Negi a N. Arora z univerzity v Chandigarhu zjistila, že oteplování ovlivňuje, kdy stromy začínají rozkvétat.

A do třetice stromy. Univerzita v Oulu vydala v roce 2015 studii „The effect of snowless winter on the growth and survival of trees in boreal forests“ (Vliv zim bez sněhu na růst a přežití stromů v severských borových lesích). Bylo zjištěno, že stromy v severských borových lesích byly během zim bez sněhu poškozeny a jejich růst byl nižší, než během zim s velkým množstvím sněhu.

Předposlední studie, kterou budu jmenovat, je „Impact of winter warming on the abundance of overwintering insects” (Vliv zimního oteplení na bohatství zimujících hmyzů) od autorů E. van der Wal, A.F.G. van der Putten, M. Kooi a J.P. Bakker z univerzity Wageningen, publikovaná v roce 2011. Ta zjistila, že vysoké teploty mají velký vliv na početnost hmyzu, který zimuje.

A nakonec ryby. Švýcarská univerzita vydala v roce 2016 studii „Effects of snowless winter on the growth of fish populations in alpine lakes“ (Vliv zim bez sněhu na růst rybích populace v alpských jezerech). Podle ní mají ryby ve vyšších nadmořských výškách během zim bez sněhu menší růst a menší populaci, než když je v zimě velké množstvím sněhu.

Všechny tyto studie jednoznačně ukazují, jak se zimy bez sněhu odrážejí na celé přírodě. Mění klíčení rostlin, zhoršují biodiverzitu, snižují reprodukční úspěch živočichů, mění chování zvířat, snižují množství hmyzu…

To znamená, že bychom měli akutně začít řešit úplně jiné problémy, než zda si ještě letos pořádně zalyžujeme nebo s jak velkým prodělkem skončí zimní sezóna pro provozovatele lyžařských areálů.