Jak být vidět, aneb jak napsat dobrou tiskovou zprávu?
Jaká média existují?
Obecně je to rozhlas, televize, tisk a internet. Všechna tato média mohou pracovat na celostátní nebo regionální úrovni. I to je důležité si uvědomit. Tiskovou zprávu týkající se vašeho sídliště pravděpodobně nezveřejní celostátní vydání deníku - to už by musela být opravdová bomba. Pokud máte pouze regionální působnost, nebo týká-li se informace, kterou chcete zveřejnit pouze určitého regionu, oslovte pouze regionální média. Výjimkou je Česká tisková kancelář (ČTK). Tam by měly směřovat všechny tiskové zprávy. Odtud totiž čerpá informace většina médií. Média máme vybraná a teď tedy vlastní tisková zpráva.
Tisková zpráva
Stručně by měla vypadat asi takto: V záhlaví stránky napíšeme informaci, že se týká o tiskovou zprávu. Dáme tím jasně najevo, že text je volně šiřitelný a lze s ním jakkoli pracovat. Na úvod zvolíme krátký, výstižný a poutavý titulek, pod něj uvedeme datum a místo vydání tiskové zprávy. Na začátek textu umístíme nedůležitější sdělení. Pod samotným sdělením napište informace o své organizaci či osobě a kontakt na osobu, která může novinářům, kteří budou volat (pozor na dobitý a funkční telefon! ;-), poskytnout veškeré požadované informace. Taková je ve stručnosti osnova tiskové zprávy.
Nyní trošku podrobněji. Základní otázka, kterou bychom si měli položit ještě před tím, než začneme tiskovku psát je: "Komu je naše sdělení určeno?" Tomu je nutné přizpůsobit styl jakým je psána a zamyslet se nad tím, jakým konkrétním médiím ji poslat. Součástí tiskové zprávy by měla být i přímá řeč, například ředitelka sdružení k tomu řekla: "........"
Především u odbornějších textů je nutné si uvědomit, že úspěch či neúspěch tiskové zprávy mnohdy záleží na jednom člověku - na novináři, který je ve vašem oboru většinou laik, který ji dostane na stůl. Pokud z textu ihned nepochopí o co jde, hodí vaši pracně psanou tiskovou zprávu pod stůl. A nikdo se o vámi prezentovaných informacích nedozví ať jsou sebevíce zajímavé.
Novinář většinou dostává desítky až stovky tiskových zpráv denně, kterými se musí ve velice krátké době prokousat, zejména pracuje-li pro deník. Na každodenní ranní poradě se šéfredaktorem může dostat za úkol napsat do odpoledne několik článků, absolvovat tiskové konference... Z toho vyplývá, že nemá čas číst všechny tiskové zprávy až do konce - tisková zpráva ho musí zaujmout nadpisem a prvním odstavcem, stejně jako případné čtenáře novin ve kterých zpráva vyjde. Právě proto by na začátku textu mělo být vše důležité co chcete říci.
Chybou je, pokud v prvním odstavci začnete představovat vaší organizaci nebo popisovat důvody, proč jste se vrhli do věci o které chcete informovat. Tyto informace patří na konec. A jaké informace novináři očekávají? Nové, zajímavé, včasné, korektní.
V poslední části, klidně pod čarou, mohou být vysvětlivky některých pojmů použitých v textu, o kterých si nejste jisti že jsou všeobecně známé, odkazy na podrobnější informace, které již k tématu vyšly. Nakonec představte Vaši organizaci a nezapomeňte uvést kontakt.
Důležité je načasování, kdy tiskovou zprávu poslat. U deníků je to den před dnem, kdy předpokládáte zveřejnění. Není dobré tiskovku posílat v pátek. Přes víkend se novináři nahromadí spousta pošty a ta vaše pak velice snadno zapadne. U ostatních periodik je dobré si zjistit, kdy mají uzávěrku a tu včas stihnout.
Tisková zpráva je určena pro všechna media je tedy možné, že se dostane do rukou i mediím, kterým jste ji neposlali. Není finálním novinářským textem. Novinář s ní pracuje. Může ji doplnit, přepsat některé věty... S výjimkou vašich odborných článků v odborných časopisech nemáte právo na autorizaci.
Další častou chybou je sloučení termínu tisková zpráva a pozvánka na akci. Každá je o něčem jiném.
Komunikace s novináři
Někteří z Vás možná mají negativní zkušenosti s novináři. I tak se s nimi snažte co nejlépe vycházet. I když momentálně novinář pracuje pro méně významný regionální plátek, není vyloučeno, že se později vypracuje výše.
Všichni víme, že negativní informace se šíři rychleji než ty pozitivní a navíc média mají ohromnou moc a mohou vás zničit. Stačí zmínka novináře, který s vámi má negativní zkušenost.
Pokud zjistíte nějakou nesrovnalost, nevolejte naštvaně novináři hned po tomto zjištění. Jednejte v klidu.
Vězte, že negativní titulek u pozitivního článku zaujme více lidí - více lidí si přečte vaši zprávu. Proto se na novináře nezlobte, když vám přepíše titulek. Horší už jsou faktické nepřesnosti.
Netrvejte na omluvě v novinách. Není nic staršího něž včerejší noviny. Než se záležitost vyřeší, uplyne několik dní a lidé už nebudou vědět ke kterému článku se ona omluva vztahuje.
Pamatujme si, že novinařina je jedna z profesí, kde v podstatě neexistuje volný čas. Novinář pracuje i ve svém volném čase - pozor na neformální akce.
Abychom se vyvarovali nepřesností v článku, komunikujte s novináři stručně, jasně, výstižně. Ať už prostřednictvím tiskové zprávy, tiskové konference, telefonicky, na formální či neformální schůzce.
Přeji mnoho úspěchů v džungli jménem novinařina.
autor:
Diskuze k článku „Jak být vidět, aneb jak napsat dobrou tiskovou zprávu?“