Vědecký souboj o zlovlka: Může Hra o trůny inspirovat realitu?

Genetická propast mezi pravlkem obrovským a vlkem obecným.

Fosilní nálezy odhalují, že pravlk obrovský byl skutečně mohutnější než jeho současný příbuzný. Měl robustnější lebku s širší čelistí a většími zuby, což naznačuje specializaci na silnější kořist. Jeho končetiny byly kratší a silnější, což pravděpodobně znamenalo menší vytrvalost v běhu na dlouhé vzdálenosti ve srovnání s vlky obecnými.

Klíčové rozdíly však odhalila až moderní genetika. Studie DNA extrahované z fosilních pozůstatků prokázaly překvapivé zjištění: pravlk obrovský nebyl přímým předkem vlka obecného. Fylogenetické analýzy naznačují, že se vyvinul na samostatné evoluční linii, která se od linie vedoucí k dnešním vlkům oddělila před miliony let. To znamená, že i přes podobný vzhled sdíleli s vlky obecnými vzdálenějšího společného předka než například vlci s kojoty. Tato genetická propast zásadně komplikuje jakékoli snahy o "oživení" pravlka obrovského v pravém slova smyslu.

Současný Vědecký Výzkum a Kontroverze Colossal Biosciences.

Nedávno vzbudila značnou pozornost tisková zpráva společnosti Colossal Biosciences oznamující "narození" mláďat "děsivých vlků". Nicméně, jak zdůraznila řada vědců a odborníků, včetně ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka, nejedná se o skutečné naklonování vyhynulého druhu, jak hlásají mnohé titulky.

Colossal Biosciences se zaměřila na genetickou modifikaci vlků obecných. Cílem je upravit genom vlčat tak, aby vykazovala některé vzhledové znaky pravlka obrovského, nebo spíše zlovlka z Hry o trůny, jako je větší velikost a potenciálně i rysy srsti. Projekt vyvolává etické otázky ohledně manipulace s genomem divokých zvířat a potenciálních dopadů na stávající ekosystémy.

Hra o trůny a romantika dávného predátora

Populární fantasy seriál Hra o trůny výrazně přispěl k popularizaci představy "děsivých vlků" (direwolves). V seriálu jsou to inteligentní a loajální společníci dětí ze vznešeného rodu Starků, často s nadpřirozenými schopnostmi. Tato fikční zobrazení sice mají jen nepatrný vědecký základ, ale podněcují představivost a zájem o dávno vyhynulé šelmy. Je však důležité oddělovat fascinující fikci od reality a vědeckého výzkumu.

„Pratuři“

Miroslav Bobek celý projekt přirovnává k praturům, též vyhynulému druhu, který se lidi snaží oživit už od 20tých let minulého století. Po světě tak běhá spousta kříženců různých druhů skotu, který se praturům vzhledově podobá.

Oživit mrtvé?

„Náš tým je hrdý na to, že po více než 10 000 letech nepřítomnosti může vrátit pravlka na jeho právoplatné místo v ekosystému.“ Tohle je citace představitele Colossal Biosciences.

V souvislosti s tímto projektem vyvstává myšlenka oživení dávno vyhynulých druhů, jako je pravlk obrovský nebo i mamut srstnatý. Má to ale zásadní problémy.

• Etické aspekty: Jaký bude život těchto oživených tvorů v moderním světě, který se od jejich původního prostředí značně liší?

• Prakticky neproveditelné: Získání kompletní a nepoškozené genetické informace je extrémně obtížné. I v případě úspěšného "naklonování" by chyběly matky pro výchovu a sociální učení. Obnovení původního ekosystému, ve kterém druh žil, je často nemožné.

Genetika ve službách živých

Na rozdíl od snah o "oživení" dávno vyhynulých druhů, genetické metody a asistovaná reprodukce musí hrát stále důležitější roli v záchraně současných ohrožených druhů.

• Genetická diverzita: Genetické analýzy pomáhají identifikovat populace s nízkou genetickou diverzitou, což je činí zranitelnějšími vůči nemocem a změnám prostředí. Programy chovu v zajetí mohou být řízeny tak, aby se zvýšila genetická rozmanitost.

• Umělá inseminace a in vitro fertilizace: Tyto techniky mohou pomoci rozmnožovat jedince, kteří by se v přirozených podmínkách nemuseli setkat, a zvýšit tak šance na přežití druhu.

• Genetika pro management populací: Detailní znalost genomu ohrožených druhů pomáhá při rozhodování o managementu populací, přesunech jedinců a prevenci genetických onemocnění.

Zatímco představa oživení pravlka obrovského fascinuje, současná věda ukazuje, že skutečné naklonování vyhynulého druhu je extrémně náročné. Projekt společnosti Colossal Biosciences představuje spíše snahu o genetickou modifikaci vlka obecného s cílem přiblížit se některým vnějším znakům pravlka.

V kontextu ochrany přírody je mnohem efektivnější a eticky odpovědnější cestou zaměřit vědecké úsilí a zdroje na záchranu stávajících ohrožených druhů a využití genetických nástrojů k posílení jejich populací a genetické diverzity. Právě tam by se měla soustřeďovat pozornost Colossal Biosciemces

Stín dávného predátora tak zůstává spíše v říši paleontologie a populární kultury, zatímco skutečná snaha o zachování biodiverzity se soustředí na ochranu živých tvorů naší planety.

Zdroje:
Zoopraha.cz
Echo24.cz
CT24.cz
Nature.com - Dire wolves were the last of an ancient New World canid lineage
sciencemag.cz
Osel.cz