Hmyzu je v potravinách víc než si myslíme, je však řádně označen

Hmyz je považován za bezpečný a zdravý zdroj potravy pro lidi i zvířata.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je hmyz součástí tradiční stravy více než dvou miliard lidí na světě. Hmyz obsahuje vysoké množství bílkovin, které jsou srovnatelné s masem nebo rybami, a také esenciální mastné kyseliny, vitamíny a minerály. Hmyz také produkuje méně skleníkových plynů a spotřebovává méně vody a půdy než hospodářská zvířata.

Již dlouho konzumujeme hmyz a jeho produkty.

Všichni si pochutnáváme například na medu. Hmyz se však schovává i pod některými éčky. Využívá se například na barviva, konzervanty, stabilizátory, emulgátory nebo aromata. Tady jsou některá z nich.

Karmínová červená v bonbónech, nápojích, uzeninách i rtěnkách

Například červené barvivo karmín ( E 120) se získává z těl červce nopálového. Toto barvivo se používá k zabarvení, bonbónů, nápojů, džemů, kompotů ale i uzenin či rtěnek. Často je spojováno s dětskou „hyperaktivitou“ a nesoustředěností, pokud ho dítě konzumuje hodně.

Krásně lesklé ovoce, bonbóny ale i oříšky v čokoládě

Dalším známým příkladem je šelak (E904), který se získává z pryskyřičných výměšků hmyzu Laccifer (Lachardia) lacca Kerr. Šelak se používá jako povrchová úprava pro ovoce, zeleninu, cukrovinky, oříšky, sušené ovoce, léky. Produkty tak získají lesk, ale i ochranu před ztrátou vody. Což je důležité zejména u čerstvého ovoce a zeleniny. Šelak lze najít i v leštěnkách či lepidlech. Vyrábí se především v Indii. K leštění se využívá i včelí vosk (E901).

Hmyz je zajímavou a perspektivní přírodní alternativou pro chemicky vyráběná éčka.

Má řadu výhod pro lidské zdraví, životní prostředí a sociálně-ekonomický rozvoj. Nicméně aby se hmyz jako takový mohl stát běžnou součástí jídelníčku Evropanů, je třeba překonat některé překážky, jako jsou alergie, kulturní bariéry nebo legislativní rámec.

Jak již zmíněná éčka, tak i využití některých druhů hmyzu (potemník moučný, potemník stájový, cvrček domácí, saranče stěhovavá) jsou schválené EU a považují se za bezpečná pro lidskou spotřebu. Jsou ovšem prokázány alergie na některé látky obsažené nebo produkované hmyzem. Proto je důležité, aby výrobci i nadále uváděli na obalech potravin a nápojů složení a původ éček, aby spotřebitelé byli 5ádně informování o tom, co kupují a konzumují. Ne, produkty s hmyzem nejsou značeny logem s žabičkou.

Dtest uvádí: „Připomínáme, že každý takový výrobek musí být náležitě označen. V seznamu složek vždy najdete, který druh a forma hmyzu byly použity. Například výrobky obsahující moučku ze cvrčků musí nést formulaci „práškový Acheta domesticus(cvrček domácí)“ a upozornění, že tato složka může způsobit alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče“

V našich končinách se zvedla vlna nevole a spousta dezinformací a lží.

Naprosto to chápu. Lidi ve střední Evropě na hmyz k jídlu nejsou zvyklí. Nicméně nikdo je nenutí jíst přímo živé či mrtvé cvrčky. Ostatně na medu si rádi pochutnáme snad všichni. Jedním z odpůrců je Andrej Babiš. Nicméně je to právě on, kdo ve svých výrobcích také používá barvivo E120. Přidal se i Tomio Okamura. Celosvětově zemědělci produkují mnohem více potravin, než je třeba. Včetně zásobení nejchud3ích oblastí světa. Nejde tedy o to nahradit maso, na které jsme zvyklí, hmyzem, ale obecně o postupné snížení produkce potravin. Přídavek hmyzu rozhodně nebude povinný. Hmyz je stejná alternativa jako vegetariánství, veganství či raw.

Nikdo nikoho nenutí aby jedl živé či mrtvé cvrčky. Já osobně jsem se zatím neodvážila sníst byť sušeného cvrčka, nicméně jako zdroj proteinu v tyčince, proč ne. Hmyz využívaný pro lidské zákazníky musí být chován za přísných hygienických podmínek, stejných jako jiných chovech. Riziko přenosu nemocí tedy není vyšší než v jakémkoli jiném chovu. Nelze do potravin přimíchávat hmyz sbíraný někde v přírodě.

Velmi dobře to napsal cestovatel Dan Pribáň: „Tohle je přesně ten důvod, proč nelze mluvit o "jiném názoru", který je tolerován. Ti lidé lžou a škodí, ať záměrně, tak ze své hlouposti.“ Na tuto vlnu dezinformací a lží doplatila jedna z předních českých firem, produkujících hmyz. Přišla o jednoho z hlavních odběratelů.

V tuhle chvíli je obsah hmyzu, pomineme -li výše zmíněná éčka, spíše marketingově vyzdvihován, takže pokud se chcete těmto produktům vyhnout, není to problém. Uvidíte na první pohled, že produkt obsahuje hmyz. Poznáte to nejen podle etikety, ale i nápadně vyšší ceny ve srovnání s podobnými produkty bez hmyzu. Pokud se ale chcete vyhnout karmínu a šelaku, musíte kouknout do složení.

Zdroje:
- Hmyz-v-potravinach [online] D test [cit. 2023-6-30] dostupné z: Dtest.cz
- Approval of fourth insect as a Novel Food. In: Food Safety [online]. European Commission [cit. 2023-04-18]. Dostupné z: food.ec.europa.eu
- Hmyz v potravinách – zkáza nebo spása lidské společnosti[online] Institut moderní výživy [cit. 2023-6-30] dostupné z institutmodernivyzivy.cz
- Seznam éček [online] Fér potravina [cit. 2023-6-30] Dostupné z: ferpotravina.cz
- Hmyzárna.cz