Hlíva ústřičná jako pomocník proti různým neduhům

autor: Blanka Holzäpfelová
Hlíva je známá dřevokazná houba, často komerčně dostupná téměř ve všech supermarketech. Je totiž výbornou kulinářskou pochoutkou, a pokud jsme vášniví zahrádkáři, můžeme si zkusit vypěstovat i vlastní sadbu. V přírodě lze hlívu nalézt také, ale je snadno zaměnitelná s jedovatými druhy, proto sbíráme, jen pokud jsme si stoprocentně jistí, že se skutečně jedná o hlívu.


Hlíva je ceněná především pro své silné účinky na imunitní systém.

Má protizánětlivý a antibiotický účinek. Zvyšuje odolnost proti téměř všem bakteriím, plísním a parazitům a podporuje léčení zánětů, virových, bakteriálních i kvasinkových chorob. Účinně také potlačuje růst nádorových buněk, proto je vítaným podpůrným pomocníkem při onkologické léčbě a chemoterapii. Nejúčinněji působí při rakovině jater a tlustého střeva. Pomáhá také u dětí při opakovaných virózách, a proto bývá často přidávána do vitaminových kapslí nebo doplňků stravy i pro ty nejmenší. V případě dětí se doporučuje užívání od 3 let věku, u mladších může způsobit noční bolení bříška. Pomáhá také zbavovat tělo jedů, silně detoxikuje a regeneruje tělo po prodělaném onemocnění. Podporuje organismus při antibiotické léčbě, pomáhá také při léčbě HIV nebo hepatitidy B. Oceňována je i při radioaktivní zátěži, například při terapii ozařováním, ale také při nutnosti častých diagnostických vyšetření.

Hlíva příznivě působí také na náš krevní systém

kdy podporuje tvorbu nových červených krvinek a brání tak například anémii. Pomáhá také při vysokém tlaku, nemocech srdce a cév, silně pozitivní účinek má především na věnčité tepny. Je tak vítaným pomocníkem například po infarktu myokardu. Má také silný antisklerotický účinek a brání ucpávání cév.

Hlíva toho umí mnohem víc, nicméně není v silách tohoto článku vyjmenovat všechny její benefity.

Dodejme však, že účinky hlívy jsou silnější, pokud

ji užíváte denně po dobu jednoho měsíce v syrovém, namletém nebo usušeném stavu. Užívá se 30-60 g čerstvých plodnic, max. 100 g denně nebo 3-6 g prášku z rozdrcených usušených hub, max. 7-10 g denně. Při konzumaci velkého množství může totiž způsobit střevní potíže.

Sluší se také říci, že účinky hlívy zvyšuje rakytník. Posilovačem účinku bývá také med. Je dobré také vědět, že obsažené prospěšné betaglukany se ničí varem – pokud tedy budeme dělat například čaj z hlívy, zaléváme vodou o maximální teplotě 60oC.


Existuje také malé spektrum lidí, kterým se hlívu nedaří strávit

nebo po její konzumaci mají střevní potíže vždy. V takovém případě je třeba hlívu nahradit jinou složkou. Hlívu stejně jako jiné houby nikdy nesbíráme ve znečištěném prostřed, natahuje totiž do sebe kadmium, olovo a rtuť.

Přeji, ať i vy v hlívě nebo jiných houbách najdete pro sebe to pravé.

Zdroje:
Bylinky Revue, 2019-2024. Praha. ISSN 1804-3135

HOLZÄPFELOVÁ, Blanka, Bc., 2022. Rostlinná léčba bez rizik. Nakladatelství Dvojka. ISBN 978-80-908601-0-0

Státní ústav pro kontrolu léčiv. 2024. [online]. SÚKL © 2010



autor:
Blanka Holzäpfelová
zdravotní sestra, autorka knihy Rostlinná léčba bez rizik

datum vydání:
15. ledna 2025


Diskuze k článku „Hlíva ústřičná jako pomocník proti různým neduhům“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!