Hlavní příčiny největších globálních problémů dnešního světa Asijského kontinentu aneb rozporuplný život a boj o jeho záchranu

Málokdo však dokáže, pokud tyto země nenavštívil a delší dobu v nich nepobyl, skutečně pochopit starosti a radosti lidí z tohoto tolik blízkého a přece vzdáleného kontinentu.

V těchto dnech navštěvuje naši školu David Šifra - spoluzakladatel společnosti VARA pro obnovu Afghánistánu. Doprovází jej ředitel této společnosti - afghánské národnosti a rozmlouvá s námi o programu společnosti VARA a o některých záležitostech ze života obyvatel Afghánistánu.

Zároveň se svým úsměvem, nadějemi a informacemi přinesli David Šifra a jeho afghánský přítel (Jméno po mně nechtějte, velmi těžká je již jen jeho samotná výslovnost :o).) množství dopisů od studentů jedné z mála afghánských škol a videozáznam natočený v této škole. Škola má celých 8000 studentů a jen poskrovnu učitelů. David Šifra říká, že školství v Afghánistánu prochází v současné době obrovským BOOM. Ještě nedávná nemožnost vzdělání zapříčinila, že nyní, když se možnost vzdělávat se objevila, všichni touží chodit do škol, umět psát a počítat, znát historii, geografii (jak Afghánistánu tak celého světa) a výpočetní techniku. Ne nadarmo se říká, že vzdělání otevírá lidem bránu do světa. V Afghánistánu není příliš dobré školství. Vysoké číslo 30% obyvatel zahrnující analfabety vypovídá samo o sobě o mnohém. Pouze asi 15% obyvatelstva navštěvuje školy. Důvodem je nyní především velký zájem o školy a zanedbatelný počet vyučujících s potřebným vzděláním. Dle slov Davida Šifry mají mnozí učitelé pouze nízké vzdělání = Prošli určitým kurzem zaměřeným na daný předmět. Navíc škola, ač se za ni studenti neplatí, stojí peníze - potřebné pro vybavení každého studenta, cestu do školy atd.

Cílem návštěvy společnosti VARA v naší škole je navázat kontakt - přátelství mezi českými a afghánskými studenty. Myšlenka tak neobvyklého přátelství se nám všem velmi zalíbila a téměř každý z nás, kdo alespoň trochu ovládá anglický jazyk, si vybral jeden z nabízených dopisů a odpověděl na něj. Obsah všech dopisů z afghánské školy byl velmi přátelský a ne neobvyklé bylo oslovení "můj vzdálený bratře" či "můj drahý příteli".

Ač chceme nebo ne, problémy Asijského světa se dotýkají našich životů, a je proto třeba uvědomit si, jakým směrem by se měly ubírat naše snahy pomoci asijským státům. A pomoc je skutečně nutná. Společně tvoříme jedno lidstvo.

Afghánistán

Afghánistán je vnitrozemský jihoasijský stát hraničící s Turkmenistánem, Uzbekistánem, Tádžikistánem, Pákistánem a Íránem.

Podnebí je značně ovlivněno jak polohou země tak členitostí terénu. Hlavní pohoří Hindukúš ležící na severovýchodě státu přesahuje svou nejvyšší horou Sad Istragh 7000 metrů. Zimy jsou na většině území Afghánistánu drsné a léta horká a suchá. Na jihu Afghánistánu se však vyskytují vysoké teploty po celý rok. Na severu se rozprostírají rozsáhlé náhorní plošiny a kopcovité oblasti, kde místy můžeme narazit na porosty olší, topolů, jasanů, jalovců, dubů a vlašských ořechů a některé jehličnany. Jinak jsou zde stromy spíše zvláštností. Jih země pak pokrývají nížiny pouštního a polopouštního typu.

Afghánistán patří mezi výrazně agrární země. Téměř 60% obyvatel se živí právě zemědělskou činností, převážně pastevectvím a chovem skotu a ovcí. Z pěstebných plodin převládá bavlník a pšenice. Jako exportní zboží se uplatňuje kromě bavlny také sušené ovoce a ořechy. Vzácné exportní zboží představuje kůže karakulských ovcí tzv. persián, jež se prodává daleko za státní hranice. Afghánistán představuje po Barmě největší centrum opia.

V Afghánistánu nalezneme jen malé množství továren, a tak je život Afghánců na zemědělské činnosti nevyhnutelně závislý. (Možná je tomu tak dobře.) Nerostné bohatství skýtá sice jistou možnost způsobu získávání financí potřebných pro život, ovšem jakákoliv těžba se v tomto státě nijak výrazně nerozšířila.

Afghánistán prošel od svého založení několika různými typy vlád. Dalo by se zjednodušeně napsat: cestou od království k republice, následně v roce 1978 k socialismu a odtud krvavými boji občanské války až k nastolení islámské vlády, která vyvrcholila roku 1996 nástupem vůdčí síly Talibanu. Pád této teroristické organizace v roce 2001 (po téměř půlročních snahách USA a Velké Británie), svržení Talibanu a nástup prozatimní vlády v čele s Hamídem Karzáím však rozhodně neznamenalo konec útrap afghánského lidu. Teprve včera po delší době spíše bezvládí než vlády byl snad definitivně zvolen prezidentem státu opět Hamíd Karzáí. Prezidentské volby proběhly v Afghánistánu poprvé a sám prezident je považuje za konec terorismu ve státě. Myslím však, že se ukáže teprve časem, zda je nynější vláda dostatečně stabilní na to, aby dokázala udržet alespoň relativní mír v zemi.

VARA (Voluntary Association for Rehabilitation of Afghanistan)

VARA je humanitární, nepolitická, nenáboženská a navíc nevládní organizace dobrovolníků zaměřujících se na obnovu Afghánistánu.

Založena byla v roce 1990 v Afghánistánu a jejím účelem bylo od samého začátku zajistit humanitární pomoc co největšímu množství afghánských obyvatel, včetně uprchlíků navracejících se do vlasti. Ač tým této organizace čítá pouze necelých 300 lidí, přinesla jejich činnost prospěch již desítkám tisíc obyvatel.

Během posledních deseti let společnost VARA zrealizovala více než 250 různých humanitárně zaměřených projektů. V oblasti zemědělství se soustředí zejména na pěstování kvalitního pšeničného zrna a na pomoc místním farmářům s jeho distribucí. Ročně je tak vyprodukováno 800 - 2000 tun rozličných druhů obilí přizpůsobeného nevlídným klimatickým podmínkám Afghánistánu.

VARA se dále zaměřuje na poskytování veterinární péče místnímu chovnému skotu a jiných domácích zvířat. Veškeré veterinární služby jsou poskytovány jen za přesně stanovený poplatek. Děje se tak z toho důvodu, že VARA usiluje o to, aby si místní chovatelé uvědomili, jak je veterinární péče důležitá, a že při správné veterinární péči mohou jejich zvířata, na nichž jsou existenčně závislí, zůstat zdravá a silná.

V tomto případě si musíme uvědomit, jak afghánští lidé ve většině případů žijí. Afghánci znají pouze málo z toho, jaké hygienické podmínky jsou pro jejich zvířata vhodné. Časté úhyny 100 000 kusů dobytka nejsou neobvyklým jevem. Zpoplatnění veterinárních služeb by tak mělo podle společnosti VARA vést zákonitě ke zřizování soběstačných veterinárních zařízení.

VARA se rovněž zabývá četnými projekty v oblasti stavebnictví, řemeslnictví a také pomocí v tísni při období sucha či záplav.

David Šifra je hlavním protagonistou české pobočky společnosti VARA. Společně s několika dalšími členy pořádají rozličné akce (přednášky, výstavy, aj.) s cílem upozornit české obyvatele na život Afghánců, který se tak málo podobá životům našim. Účast na těchto akcích je dobrovolná a za vstup nezaplatíte žádné peníze, můžete pouze z vlastní dobré vůle přispět na nákup nových učebnic pro afghánské studenty či na jejich nové školní pomůcky. Sama jsem jednu takovou výstavu spojenou s přednáškou navštívila, a mohu vám ji jedině doporučit.

Společnosti VARA již několik let pomáhají finančně desítky organizací jako je například UNESCO, FAO, WFP, UNDP, UNHCR, UNOPS, UNICEF, UNOCHA, Mercy Crops, Oxfam a mnohé další.

Existuje mnoho států s podobnými problémy jako má Afghánistán - Čína, Indie, Saudská Arábie, Somálsko, Malajsie, Kuba... bylo by zbytečné snažit se je všechny vyjmenovat. Stačí se rozhlédnout a nemusíme svým zrakem bloudit ani příliš daleko. Každý z nás může pomoci. Někdy stačí jen trocha té snahy vymanit ruce ze založeného klína.

Zdroje:
prospekt společnosti VARA
www.duhovka.net
www.novinky.cz
Všechno o Zemi, 2000