Greenpeace, my a ochrana přírody
Vznik Greenpeace
Toto hnutí se seskupilo údajně v roce 1971, kdy Spojené státy prováděly atmosférické testy atomových zbraní na jednom z ostrůvků v souostroví Aluety u západního pobřeží Aljašky. Tehdy zde žilo množství ohrožených druhů zvířat, například sokol stěhovavý a jiní. Navíc zde byla zaznamenána četná zemětřesení. Dvanáctičlenná skupina mužů pocházejících z Vancouveru se rozhodla testům atomových zbraní zabránit. Tak vzniklo hnutí Greenpeace = zelený mír, jehož název odrážel prvotní myšlenku jeho zakladatelů.
Myšlenka a provedení
Ano, myšlenka zeleného míru je velmi krásná, s tím jistě všichni souhlasíme, ovšem po bližším prozkoumání jednání tohoto hnutí narazíme na jisté nesrovnalosti. Vyhnu se raději konkrétním případům, každý z nás ví, proti čemu a komu Greenpeace bojují a jakým způsobem. V žádném případě neodsuzuji všechny myšlenky Greenpeace, oceňuji například jejich nynější iniciativu v boji proti lovu velryb a také jejich přístup k veřejnosti a její informovanosti. Ovšem ani zde si nemůžeme být 100% jisti pravdivostí zveřejňovaných údajů.
Boj za mír
Většina lidí cítí, že se s naším světem děje něco zlého, že škodíme přírodě a dokonce sami sobě, aniž si to přední vůdci zemí dostatečně uvědomují, a roste v nás cosi jako zlost a snaha něco změnit. Za současné neprůhledné a komerční legislativy našeho státu obyčejný člověk jen těžko něco zmůže. A proto, ač nesouhlasím se vším, co Greenpeace dělají, neodsuzuji jejich mnohdy prapodivné chování - jednání. Možná je jen zapotřebí spojit dohromady síly nás všech a najít společnou vhodnou cestu pramenící z vědeckých poznatků, rozumových zjištění a v neposlední řadě z našeho srdce. Je velmi těžké rozlišit správnost jednání. Greenpeace prý čerpají z poslání indiánského kmene Cree, nebo také z kmene Opravdových lidí, které zní: "Teprve až otrávíte poslední řeku, pokácíte poslední strom a ulovíte poslední rybu, pochopíte, že peníze se nedají jíst." Bohužel se však domnívám, že Hnutí Greenpeace zapomnělo na další myšlenku tohoto kmene, která je taktéž velmi významná a pramení z opravdového poznání sebe a své vnitřní moudrosti. Zní: "Pozoruj, aniž bys soudil - odsuzoval." Jinými slovy, kdyby hnutí Greenpeace zvolilo poněkud méně razantní cestu a více spolupracovalo s těmi, které tolik odsuzují, snažilo se je pochopit a nalézt kompromis (pokud je možný), možná by se dočkalo většího uznání i úspěchů. Nemyslím nyní úspěchy jakožto takové, mám na mysli úspěch v ochraně o obnově životního prostředí.
Stejný cíl - chránit Zemi - nezapomínáme na něj?
Doufám, že jednoho dne se nebudeme muset dohadovat a zavádět ostré diskuse na téma, který způsob ochrany přírody je vhodnější, protože pochopíme, že o to se tu vlastně vůbec nejedná, nebo by alespoň nemělo. Všichni jsme součástí přírody a to, jak se k ní chováme, se nám vrátí. Země je naší matkou - matkou nás všech a my se hádáme o tom, kdo z nás je hodnější dítě. V tom jsme my - lidé ohromně směšní a tragičtí zároveň.
autor:
Diskuze k článku „Greenpeace, my a ochrana přírody“