GMO z jiného úhlu pohledu - nutnost nebo přežitek?

Například Bt-kukuřice firmy Monsanto obsahuje gen bakterie Bacillus thuringiensis - konkrétně Bt-toxin , který způsobuje její odolnost vůči jednomu znejzávažnějších škůdců zavíječi kukuřičnému - Ostrinia nubilalis. Výhod tohoto genetického křížení využívají především firmy, které s GMO obchodují a pak samozřejmě také zemědělci. Důvod je jednoznačný, větší zisk a ušetření práce.

Nutnost?

Ovšem jaké výhody přináší GMO nám "obyčejným" lidem? Ať jsem hledala odpověď na tuto otázku se sebevětším zápalem, odpovědi se mi nedostalo. V úvahu připadá snad jedině nejasné zásobování případně pěstování GM plodin v chudých rozvojových zemích s horšími přírodními, životními podmínkami, či při vyhledávání min. Neberu nyní jako výhodu geneticky pozměněné fosforeskující ryby nebo jiné organismy, které se "vyrábí" za účelem potěšení, což osobně nechápu.

Nedostatečná informovanost veřejnosti

Proč tedy pěstovat "vyrábět" geneticky modifikované organismy netuším, ovšem zároveň si nemyslím, že bychom neměli předem zcela odsuzovat něco, čemu nerozumíme. Nyní však narážím na další kámen úrazu = na špatnou informovanost veřejnosti. Studuji na škole se zaměřením na ochranu a obnovu životního prostředí v Litvínově a při otázce: "Nevíte někdo něco o GMO nebo o BIOTRINU?" se na mě většina studujících dívala vyděšeně, zda po nich snad nechci něco latinsky nebo tak. Pouze ve čtvrtém ročníku jsem objevila náznak povědomí o geneticky modifikovaných potravinách. Doma v rodinném kruhu jsem se ani ptát nemusela, neb odpověď předem znám: Nikdo z mé rodiny netuší, co GMO vlastně jsou. Nejsem si příliš jista, zda se tato situace se vstupem do EU změnila k lepšímu, spíše bych řekla že ne. Ale možná je brzy na jakékoliv závěry, od vstupu do Evropské unie uplynul teprve necelý měsíc. Doufejme, že změna k lepšímu nastane již brzy, třeba s připravovanou novelou ministerstva životního prostředí, která stanoví, že úřady by měly samy informovat veřejnost o environmentálních problémech.

Nebo přežitek?

V nedávné době byl oficiálně povolen dovoz geneticky modifikované Bt - kukuřice firmy Monsanto do členských států EU i přes výrazný odpor spotřebitelů. Samotní spotřebitelé se totiž proti GMO staví více než odmítavě. Podlehla snad Evropská unie tlaku Ameriky, Francie či jiných států, kde se GM plodiny běžně vyskytují apěstují? Nebo ji osvítila spásná myšlenka pomoci chudým zemím? Obávám se, že jde především o peníze a začínám pochybovat o důvěryhodnosti oné slavné Evropské unie.

Ekozemědělci v ohrožení?

V legislativě EU je právně zakotveno, že ekologičtí zemědělci nesmějí používat žádné chemické přípravky ani organismy geneticky modifikované. V případě, že by došlo k náhodnému zanesení semen či spor některé GM plodiny na pole, kde se hospodaří ekologicky, nemá navíc takto poškozený ekozemědělec žádný nárok na úhradu škod a produkty z tohoto pole nemohou být již dále považovány za produkt ekologického zemědělství.

Dosavadní pokusy s určitými GM plodinami prokázaly, že dostatečná vzdálenost polí, kde se pěstují GM plodiny od polí s běžnými zemědělskými plodinami, postačí k zabránění přenosu semen, či spor, ovšem domnívám se, že abiotické faktory a biotické faktory jsou v tomto případě nevyzpytatelné a není tudíž možné dostatečnou vzdálenost správně odhadnout.

Škodlivost GMO lidskému zdraví

Faktem je, že nebyla jednoznačně prokázána škodlivost žádné z geneticky modifikovaných plodin. V České republice byla při kontrole sóji zjištěna u 19% z celkového kontrolovaného množství nějaká genetická modifikace a po jejím požití evidentně nikdo újmu neutrpěl. Geneticky modifikované organismy se na světovém trhu vyskytují již řadu let a celkem běžně. O škodlivosti GMO na lidský organismus se neustále debatuje, nicméně prozatím u zůstává pouze u oněch debat, za což můžeme být vděční.

Biodiverzita - druhová rozmanitost - ekosystémů

Ač toto téma zařazuji v mém článku na poslední místo, považuji jej za velmi důležité ne-li nejdůležitější.

Do jaké míry může pěstování GM plodin ohrozit přirozenou druhovou rozmanitost přírodních ekosystémů? Je možné zamezit rozšíření GMO mezi normální geneticky nemodifikované druhy? Otázka křížení GMO s normálními rostlinnými i živočišnými druhy je taktéž velmi diskutovanou. Setkáváme se s názory, že GMO by mohly značně pozměnit nebo dokonce zcela přebudovat dosavadní existující ekosystémy rostlin i živočichů a zároveň se dočítáme názory typu, že geneticky modifikované organismy se s běžnými geneticky nemodifikovanými organismy nekříží. Osobně se přikláním spíše k první verzi a druhou považuji téměř za "fantasmagorii". Organická říše je dle mého názoru příliš rozmanitá na to, abychom dokázali kontrolovat všechny možné případy křížení.

Na závěr chci upozornit na to, že nelze srovnávat geneticky modifikované plodiny a geneticky modifikované organismy z živočišné říše. Geneticky modifikovaní živočichové představují samostatnou kapitolu, které se tento článek dotýká jen okrajově.