Fotovoltaika v ČR čelí problémům, brzy bude bez dotací

Dnes po republice funguje asi patnáct tisíc fotovoltaických elektráren (FVE), z toho třináct tisíc jsou malé instalace s výkonem do 30 kWp (kWp = špičkový výkon v kW). „Fotovoltaici jsou lidé, kteří využívají elektřinu ze sluníčka ke zvýšení energetické soběstačnosti, snížení účtů za elektřinu nebo rozložení podnikatelského rizika,“ říká výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO) Zuzana Musilová.

Problémy se sluneční energií

Jak se všeobecně ví, fotovotaický sektor se v současnosti potýká s několika problémy, které vyvolaly neúměrně vysoké částky, které šly na účty majitelů těchto elektráren ze státní kasy. Současných potíží je ale rovnou několik.

Jsou to retroaktivní kroky jako solární daň nebo recyklační poplatek, změny podmínek podnikání a jejich dopad na cash flow, administrativní omezení, které se týká připojování, zastavení podpory a po událostech minulých let nelze nezmínit negativní reputaci. CZEPHO proto žádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby začalo tyto problémy řešit.

Solární daň je zavedena plošně, týká se 2 128 subjektů s instalovaným výkonem 1 800 MWp a je ve výši 26 až 28 %. Jejím vlivem je dle slov Musilové většina fotovoltaických elektráren ve ztrátě a někdy jí musí provozovatelé dotovat. Investované prostředky jsou totiž zakonzervované na 15 let, tato návratnost je daná zákonem, nicméně při použití solární daně se nemusí vyplnit.

I připojení malé fotovoltaické elektrárny trvá v současné době dva až sedm měsíců, omezováno je připojení i elektráren s nulovými přetoky do sítě. Výrobce musí splnit nejrůznější podmínky, např. musí být podnikatelem. „Od 1. ledna 2014 očekáváme zastavení podpory fotovoltaických elektráren,“ říká k problematice Musilová.

Jaroslav Dorda z webu solární novinky.cz dodal, že ve Španělsku byla ukončena podpora fotovoltaiky již loni a letos se tak pravděpodobně stane v Itálii. Dotace pro fotovoltaiku pravděpodobně skončí i v Německu, stane se tak v roce 2015 či 2016. Pak by už měla být solární elektřina plně konkurenceschopnou, i ve Španělsku se staví utilitní fotovoltaické elektrárny bez podpory.

Jak to bude s recyklací?

Dalším tématem, které veřejnost zajímá, je recyklace fotovoltaických panelů. Podle novely zákona o odpadech mají provozovatelé od 1. ledna 2013 povinnost našetřit v letech 2014 až 2018 finanční prostředky potřebné pro ekologickou likvidaci. Provozovatel je také povinen do poloviny příštího roku uzavřít smlouvu s kolektivním systémem, který zajistí likvidaci a správu prostředků. Výše příspěvku a způsob použití zatím nejsou známy, Musilová však říká, že neexistuje reálný důvod pro zavedení tohoto poplatku: na trhu lze zajistit tuto službu zdarma, protože výnosy z recyklace jsou vyšší než náklady.

Nové bloky Temelína? Zbytečné

K práci MPO má výhrady i Martin Bursík. Bývalý ministr životního prostředí za Stranu zelených je nyní předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie a kritizuje zejména rozhodnutí o nový jaderných reaktorech. Není prý ekonomicky zdůvodněno a za současných cen elektřiny na spotovém trhu být takto zdůvodněno ani nemůže.

Zatímco vyspělá Evropa plánuje podíl 60 % elektřiny z OZE v roce 2014, ČR chce 15 %. MPO podle Bursíka ani neřeší náhradu lokálního vytápění uhlím lokálním vytápěním obnovitelnými zdroji a lze najít i rozpor s Národním akčním plánem OZE.

A závěrem Bursík označil energetické plány MPO za shopping list lobistů a ne moderní politiku. MPO totiž nijak nepodporuje spotřebu energie v místě výroby, samovýrobu, ostrovní systémy a nezávislost. Externí náklady spojené s jadernými a uhelnými elektrárnami jsou několikanásobně vyšší než v případě obnovitelných zdrojů.

Bursík se s kritikou pustil také do parlamentních stran. Nelíbí se mu, že i přes ekonomickou nevýhodnost podporují nové jaderné bloky, likvidují OZE navzdory trendu ve vyspělých zemích, akceptují plány zvyšování spotřeby elektřiny, drží monopol ČEZu a likvidují konkurenci a mají za to, že Němci jsou hlupáci.

Jak je to s dotacemi?

Jiří Kanta z ČEZu nechal hovořit čísla. Na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET za loňský rok bylo potřeba zhruba 33 miliard korun. Ze státního rozpočtu přitom šlo 11,7 miliard. Podle předběžných výpočtů bude ale letos potřeba na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET asi 41 miliard a předpokládá se, že ze státního rozpočtu půjde o dvě miliardy méně, přesněji 9,6 miliard Kč. ČEZ pak očekává, že potřeba finančních prostředků na pokrytí nákladů podpory OZE+KVET bude stoupat až na zhruba 45 miliard. Zčásti lze OZE podporovat financemi z aukcí povolenek CO2, které v období let 2013-2020 přinesou výnosy zhruba 130 miliard korun.

Podpora i pro rok 2013 bude formou Výkupních cen, která je pro OZE do 100 kW (nebo malé vodní elektrárny do 10 MW) nebo Zelené bonusy, které jsou pro všechny ostatní případy výroby elektřiny z OZE. Zde si ale výrobce může zvolit podporu formou povinného výkupu, tedy prodeje za stanovené výkupní ceny, vysvětlil Pavel Maxa zastupující ČEZ Prodej.

Jan Palaščák z Amper Marketu pak vysvětlil, že od loňského roku jsou zavedeny záporné ceny Zeleného bonusu, dosud však „nebyla konstelace s tímto rizikem“. Není ale vůbec jisté, že tato situace ani nenastane. „Fundamentální přebytek elektřiny v ČR ale nahrává tomu, že záporné ceny se budou krátkodobě vyskytovat,“ připouští Palaščák.