Fotografování rostlin – jak rostlinu „zasadit“ do snímku

Z očí do očí

Údělem malých kluků a fotografů jsou špinavá kolena. Snímky menších předmětů – tedy i většiny rostlin – totiž zpravidla vypadají lépe, když se pořizují z jejich výškové úrovně. Fotografovat rostliny stylem „leteckého snímkování“ je sice snazší, ale výsledky nebývají nejlepší. Pokud máte fotoaparát s výklopným displejem, nastává právě teď příležitost k jeho využití. Fotografujte v režimu živého náhledu, abyste se nemuseli doslova válet po zemi ve snaze zkomponovat fotografii pohledem přes hledáček.

Nikdo také netvrdí, že musí být vaše rostlina vždycky uprostřed snímku. Naopak.

Velmi dobře působí kompozice podle pravidla zlatého řezu, což znamená umístit hlavní motiv do jedné třetiny snímku. Nebo můžete rostlinu zasadit do krajiny tak, že ji umísíte do zákrytu s jedním ze čtyř bodů, které vzniknou, když si pomyslně rozdělíte hledáček svisle i vodorovně na třetiny. U dnešních fotoaparátů už si rozdělení hledáčku ani nemusíte představovat – stačí si aktivovat zobrazení mřížky.

Při tomto typu kompozice bývá občas užitečné „obrátit“ způsob práce s hloubkou ostrosti popsaný v první části. Při nastavení vyššího clonového čísla – ideálně v rozmezí hodnot 11 až 16 – se nám hloubka ostrosti rozšíří natolik, že bude proostřené popředí i pozadí. Fotografie díky tomu získá dojem prostoru.

Živoucí neony

Fotografování rostlin v přímém světle, tedy se sluncem v zádech, sice funguje dobře, vyplatí se však se světlem trochu experimentovat, abyste neměli jednu fotografii jako druhou. Boční světlo zvýrazňuje povrchové struktury, výtečně se tedy hodí při fotografování kůry stromů nebo jiných členitých scén. Protisvětlo zase vnáší do fotografie zajímavou atmosféru a prosvěcuje květy i listy rostlin, takže na snímku vypadají jako neonové. Než tedy začnete s fotografováním, zkuste si svůj objekt zájmu prohlédnout z různých stran. Fotografický výsledek ovlivní i to, kdy za rostlinami vyrazíte. Lépe dopadají snímky ráno či odpoledne, kdy je slunce nízko nad obzorem. Polední slunce přímo nad hlavou přeje focení rostlin méně.

Fotograf zahradníkem

Rostliny většinou nerostou na volném prostranství osamoceně. Spleť zeleně kolem naší rostliny však může způsobit, že bude výsledný snímek působit roztříštěně. Pokud zrovna nejste v botanické zahradě, chráněné oblasti nebo se nejedná o chráněné druhy, můžete překážející listy otrhat a okolí si trošku „vyplít“. Obdobně užitečné bývá uklidit nechtěné předměty, jako jsou popadané větve či nehezké kameny (v tom nejhorším případě i odpadky) v okolí rostliny.

Fotografické dobrodružství na dosah ruky

Ponořit se s fotoaparátem v ruce do tajemné říše rostlin je nádherným zážitkem. Díky skleníkům pražských botanických zahrad si ho může každý dopřát po celý rok. Vždy tam něco zajímavého kvete a kapradiny fotogenicky stáčejí své listy. Během teplejší části roku stačí vyrazit do přírody, kde rádi zapózují třeba i domácí mazlíčci. Michael Fokt se během individuálních fotokurzů postará, aby byly vaše snímky mnohem lepší než dřív a dělaly vám radost.