Fenomén Sněžka

Sněžka není sopečného původu

Jak jsem se nedávno dozvěděla, řada lidí si myslí, že Sněžka je sopečného původu, proto je tak špičatá. Není tomu tak. Sněžka a její tvar trojbokého jehlanu je jedinečným důkazem přítomnosti ledovců ve střední Evropě. Právě ledovce, a to hned tři, ji spolu s povětrnostními vlivy a lavinami, jak sněhu, tak kamení, zformovaly do současné podoby karlingu či matterhornu jak jej nazývají odborníci. Na rozdíl od úzkých říčních údolí, tvořících písmeno V, jsou ta ledovcová široká a připomínají písmeno U. Krásně je to vidět v Obřím dole.

Severská a alpská příroda

Na vrcholu Sněžky však ledovec nikdy nebyl. Vrchol Sněžky je i dnes unikátním svědectvím toho, že i ve střední Evropě panovalo arktické a subarktické podnebí. Vznikaly zde například mrazem tříděné půdy. Nezaledněné vrcholy Krkonoš, nejen Sněžky se během čtvrtohorního zalednění severní a střední Evropy staly domovem pro druhy rostlin a živočichů arkto-alpinské tundry, které lze najít daleko na severu nebo v Alpách. Jedná se o tzv. glaciální relikty.

Celé Krkonoše i samotná Sněžka mají i své endemity. Tedy druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.

Vegetace na Sněžce je zvlášť náchylná k poničení i proto, že má velmi krátký čas na to, aby prošla všemi fázemi růstu a vývoje. Vegetační doba, jak se tomuto času odborně říká je na Sněžce zhruba 70 dní. Pro srovnání, v Praze je vegetační období 220 dní v roce. Poničená rostlina tak nestihne znovu vyrůst, vykvést a vysemenit se.

Nejde ale jen o rostliny. Spousta lidí si v místech, kde nemají co dělat, hraje s kameny. Ničí tak práci přírody, která probíhá tisíce let.

Z lesa do arktoalpínské tundry během 2-3 hodin a 6ti set nastoupaných výškových metrů

Žádný z okolních středohorských vrcholů nám neumožní pozorovat změny ve vegetačních výškových stupních tak rychle během nejnáročnější, ale asi nejhezčí cesty, na vrchol Sněžky Obřím dolem. Můžete zde obdivovat pestrost listnatých a smíšených lesů, zanoříte se do útrob temných jehličnatých lesů, „budete se prodírat“ hustou klečí a nakonec budete obdivovat mechy a lišejníky na kamenitých svazích. Odměnou za výstup Vám budou krásné výhledy široko daleko do všech světových stran.

Tuto unikátní přírodu je nutné zachovat i pro další generace.

V letních měsících je na Sněžce až 10000 lidí denně

Jak jsem se již zmínila, Sněžka láká turisty už velmi dlouho. První zmínky lze najít již v 15tém století. Ještě v první polovině minulého století byla hlavním střediskem východních Krkonoš Horní Malá Úpa a Pomezní boudy. Právě odtud je totiž nejsnazší možný výstup na Sněžku. Po vystavění lanovky v letech 1949 – 1951 se centrem stala Pec pod Sněžkou.

Lanovky z Pece a polské Karpatze přispívají k tomu, že Sněžka se svými více jak 3mi miliony návštěvníky ročně patří k nejnavštěvovanějším horám střední Evropy. Kdyby bylo všech 10000 návštěvníků na vrcholu najednou a zůstali před řetězy, nerozpažili by ruce, aniž by se dotkli někoho dalšího. Návštěvnost je korigována domluvenou kapacitou lanovky na vrchol, která nesmí přesáhnout 250 osob za hodinu.

Proč nezrušit lanovku?

Mezi lidmi se ozývají hlasy pro zrušení lanovky. To však není úplně šťastné řešení. Návštěvnost se tak nesníží o všechny lidi využívající lanovku. Spousta z nich se vydá na Sněžku po svých a ještě více tak naruší křehkou přírodu nejen na vrcholu, ale i cestou na něj. Už teď je zde vyšlapáno spousta zkratek mimo značené cesty. Navíc tito lidé mnohdy neumí odhadnout své fyzické síly a zaměstnají tak zbytečně horskou službu.

„Potřebovali bychom mít na Sněžce zásahovou jednotku.“

Takto se vyjádřil pro Deník.cz Radek Drahný, tiskový mluvčí Krnapu v roce 2019. Přiznám se, že i já mám zhruba 20 let starou fotku ze Sněžky, kde sedím v místech, kde bych rozhodně být neměla. Dnes nechápu jak je možné, že zrovna já, která jsem vyrostla v Krkonoších a jako dítě jsem se účastnila mnoha akcí a táborů pořádaných Krnapem, mám takovouto fotku.

Nerespektování zákazů umístěných na Sněžce nakonec donutilo správu parku umístit kolem cest řetězy, které však neukáznění návštěvníci stejně přelézají. V posledních letech se tak přidaly i sítě, které není tak snadné překonat. Dle pana Drahného jsou problémy především s Poláky.

Informační kampaň a stavební úpravy za 20 milionů z evropských peněz

Na letošní sezónu Krnap chystá informační kampaň včetně tabulí upozorňujících na křehkost místní přírody pod názvem „V klidovém území zůstaň na cestě“. Součástí projektu jsou stavební úpravy a navýšení počtu laviček na vrcholu, aby bylo umožněno co nejvíce návštěvníkům pohodlné občerstvení a byla tak větší naděje, že budou respektovat zákaz vstupu mimo vyhrazená místa.

Nechovejme se jako bezohlední dobyvatelé vrcholů, ale jako turisté a milovníci hor

• kteří chtějí obdivovat krásy zdejší přírody a chtějí ji jednou ukázat třeba vlastním vnoučatům takovou jakou ji znají ze svého mládí.
• Buďme ohleduplní ke zdejší zvířeně a rostlinstvu.
• Vysvětleme dětem, že tohle není jen obyčejné kamení a nenechme je stavět pyramidy. Zejména v místech, kde nemají co dělat.
• Své odpadky si odnesme zpět dolů.