Fakt ta ropa není ruská?

Konec éry ropovodu Družba

Česká republika, podobně jako další země střední a východní Evropy, byla desetiletí závislá na dodávkách ropy z Ruska, které proudily především ropovodem Družba. Tento stav se však prý radikálně změnil. V reakci na geopolitický vývoj a snahu o zajištění stabilních dodávek se ČR rozhodla pro zásadní změnu. Tou je diverzifikace zdrojů, tedy nezávislost na více méně jednom zdroji jako dosud. Ale je to opravdu tak? Nebo jde jen o další podvod na občany?

Zásadním krokem bylo posílení kapacity Transalpinského ropovodu (TAL). Tento ropovod, který začíná v italském přístavu Terst, se stal klíčovou tepnou pro dodávky neruské ropy do ČR.

Místo ropovodem tankerem

Ropa není jednotná surovina. Její vlastnosti se liší v závislosti na nalezišti. Například ruská ropa Ural je středně těžká a má vyšší obsah síry, zatímco ropa Brent je lehká a má nízký obsah síry. Rafinérie musí být uzpůsobeny pro zpracování konkrétního typu ropy. Je jasné, že to znamená další komplikace a náklady. Podle společnosti MERO ČR, která spravuje české ropovody se náklady na napojení na TAL a úpravu rafinerií pohybovaly v rozmezí 1,3 až 1,6 miliardy Kč.

Díky odlišnému složení ropy z různých zdrojů je možné v rafinériích spolehlivě odhalit, zda se v dodávce nevyskytuje ropa z jiného zdroje, než bylo deklarováno. Rafinérie provádějí řadu laboratorních analýz, které zkoumají například hustotu, viskozitu, obsah síry a další parametry.

• Ropa Brent: Tato lehká ropa s nízkým obsahem síry je dovážena tankery do přístavu Terst a následně přepravována ropovodem TAL I do ČR.

• Ropa z Ázerbájdžánu: I tato ropa se vyznačuje nízkým obsahem síry, je lehká. a tím aktuálně vhodná pro české rafinerie.

• Ruská ropa (typicky dodávaná ropovodem Družba): Bývá označována jako středně těžká a s vyšším obsahem síry.

• Ropa z Blízkého východu: Často bývá těžší a s vysokým obsahem síry, podobně jako ruská.

Ale věříte tomu, že to někdo opravdu kontroluje, že výsledky nebudou zmanipulované?

Složení ropy se pravidelně kontrolovalo i v době, kdy k nám proudila ruská ropa. Technologie jsou totiž poměrně citlivé na její složení. Aktuálně byly nákladně upravené na složení ropy Brent a ropy z Ázerbájdžánu. Pokud by se do rafinerií dostala ruská ropa, okamžitě by se to projevilo.

A nebudeme platit zbytečně víc?

Stovka za litr benzínu nebo nafty se naštěstí nekoná, i když k nám už proudí ropa ropovodem TAL. Aktuální ceny jsou na úrovni před Ruskou invazí na Ukrajinu. V grafu vidíte vývoj ceny benzínu od začátku pandemie Covidu po současnost. Aktuálně máme nejnižší ceny z okolních zemí. Už se tedy nevyplatí pro benzín jezdit ani do Polska.

U zemního plynu je to s původem složitější

Závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska byla dalším ožehavým tématem. I zde Česká republika podnikla kroky k zajištění alternativních dodávek. Je to ale skutečná nezávislost, nebo jen drahý obchod s jinými dodavateli?

Cesta k nezávislosti na ruském plynu

Na rozdíl od ropy, kde hraje klíčovou roli ropovod a složení je kontrolováno na vstupu do rafinerie, je u zemního plynu situace složitější. Plyn se přepravuje v plynné formě potrubím a mísí se v přepravních sítích. ČR se zaměřila na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z terminálů v jiných evropských zemích. To znamená diverzitu dodávek z celého světa, nikoli jen z Ruska.

LNG z USA, Kataru a Norska

V současnosti se do ČR dováží LNG z různých zdrojů, jako jsou Spojené státy, Katar a Norsko. Tento plyn je přepravován tankery v kapalném skupenství a před distribucí se v terminálech kontroluje původ a převádí se zpět do plynné formy.

Ruský plyn, dopravovaný potrubím, má odlišné složení než dovážený LNG. Přestože hlavní složkou je v obou případech metan, podíl dalších uhlovodíků a nečistot se může lišit v závislosti na zdroji. Díky tomu by se dal zjistit původ. Problém jev tom, že se plyn při distribuci po Evropě mísí.

Jak se zajišťuje, aby se k nám nedostal ruský plyn?

Sledování původu plynu je složitější než u ropy. Spoléhá se především na certifikaci původu. Dodavatelé musí dokládat, odkud plyn pochází. Dlouhodobé kontrakty specifikují zdroj plynu. Ale co když jsou ty smlouvy jen cár papíru? Jak víme, že ty certifikáty jsou pravé Aby se tomuto riziku zamezilo, monitorují se toky plynu v potrubích i obchodní transakce.

Vždyť k nám ale zas proudil ruský plyn?

Petr Fiala již před dlouhou dobou oznámil nezávislost na zemním plynu z Ruska. Většina plynu tehdy proudila přes Německo. Proč k nám teda na konci minulého a na začátku tohoto roku zas proudil zejména ruský plyn, jak uvádí i ČSÚ?

Evropa má ve své východní části velké skladovací kapacity, které nebyly díky teplé zimě vyčerpány. Do těchto rezervoárů proudí plyn zejména z východu. Je nutné si říci, že z východu proudí zejména ruský plyn. Tyto kapacity zůstaly po teplé zimě nevyužité. Zejména Slovensko a Maďarsko je tak posílá levně dál do Evropy.

Současné dodávky z východu mají pouze obchodní charakter. Není to nutnost. Ještě před pár lety to nutnost byla. O plyn není aktuálně nouze a ceny klesají obecně. Těsně po invazi Ruska byla situace jiná, protože po odstřižení od Ruska bylo v Evropě plynu málo a trvalo, než se podařilo dodávky zajistit odjinud. Tento nedostatek způsobil, že ceny vyletěly nahoru.

„Do Evropy proudilo přes Ukrajinu v poslední době asi 15 miliard kubíků ruského plynu za rok. Pro představu, to je asi dvojnásobek spotřeby Česka. Ale jedná se jen zhruba o desetinu objemu, který Rusko do Evropské unie dodávalo před začátkem války v roce 2022. Celkem Unie podle Gavora ročně spotřebuje mezi 300 a 400 miliardami kubíků.“píše Martin Procházka pro Novinky.cz

Dá se tedy vůbec ruského plynu nějak zbavit?

„Primární politická odpovědnost je od počátku na Maďarsku, Slovensku, Rakousku, částečně také Srbsku nebo Chorvatsku. Pro nás, kdybychom se chtěli ruského plynu opravdu zbavit, se nabízejí jen dvě teoretické možnosti. Buď rozbít pravidla volného trhu s plynem, přestat obchodovat. Ale to by mělo větší škody než užitek, to si nedovedu politicky představit. Anebo vyvíjet tlak na naše partnery, aby od Ruska odešli. Ale rakouská OMV má v Rusku kontrakt do roku 2040 a žádné známky, že by se ho chtěla dobrovolně vzdát, vidět nejsou. Maďarsko své kontrakty ještě navýšilo. Evropská unie by se musela dohodnout na rozšíření sankcí tak, aby se vztahovaly i na plyn, ale to se v případě jednomyslného hlasování těžko někdy stane.“ říká Jiří Gavorz asociace menších dodavatelů plynu v rozhovoru pro Seznam zprávy.cz

Udělala ČR krok k nezávislosti, nebo jen k zajištění zisků pro vyvolené?

Diverzifikace zdrojů ropy a zemního plynu a snížení závislosti na Rusku, která byla v ČR téměř stoprocentní v těchto komoditách, jsou klíčové kroky, které zemi umožňují čelit potenciálním výkyvům na trhu a geopolitickým rizikům. ČR udělal krok k větší nezávislosti na jednom zdroji.

Zdroje:
www.novinky.cz
Seznamzpravy.cz
Mero.cz – tisková zpráva o projektu TAL Plus