EKOZÓNA I. – aneb COPAK SE TO DĚJE NA LIPNĚ?
Před třinácti lety totiž došlo v Bruselu k přijetí rámcové směrnice (2000/60/ES) „O vodách“. Ne že by to bylo zábavné čtení. Ale mimo jiné se v ní hodně píše o zlepšení ekologického stavu vodních nádrží. Podstatné je, že tahle Směrnice o vodách nehodnotí jen jednotlivé fyzikální, chemické, mikrobiologické a biologické ukazatele, ale jde víc na dřeň základním společenstvům vodního ekosystému, které uvnitř stojatých i tekoucích vod žijí. Zmiňuje se tu plankton (mikroskopičtí prevíti vznášející se ve vodním sloupci), bentos (rostlinní a živočišní prevíti na dně a břehu), perifyton (rostlinní a živočišní prevíti žijící přichycení na předmětech na dně), makrofyta (vodní kytky) a ryby.
Co víc, definuje se tu „dobrý ekologický stav“. Pokud byste tápali, jaký to přesně je, vězte, že se jedná o stav: „Při němž skladba společenstva vodního ekosystému vykazují pouze mírnou úroveň narušení lidskou činností a jen málo se liší od vodních útvarů nacházejících se ve zcela nenarušených podmínkách.“ Je sice hezké, že to někdo v Bruselu tak pěkně napsal, a že máme jasno, ale proč se s tím nepracuje i u nás? Trochu zaspat, to se občas stane – ale třináct let? To už není ani Šípková Růženka. Pokud bychom ale zůstali u pohádkového příměru, přeci jen tu existuje někdo jako spanilý princ. Náš hrdina se nebojí ani pročítání nesnesitelně nudných, třináct let starých směrnic Evropské unie. Jsou to obyvatelé Frymburka pod taktovkou občanského sdružení DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie, za mohutné podpory nadace Via a ČSOB.
EKOZÓNA NA VŘESNÉ
DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie si za své poslání vytýčil přispění k ochraně přírody a šetrnému hospodaření v krajině prováděním odborného výzkumu, osvěty a poradenství v oblasti ekologie a zemědělství. Jenže ejhle, tito na slovo vzatí odborníci se neštítí ani krumpáče a rýče. Ve spolupráci s městysem Frymburk, řadou jeho sdružení (například muzeem Frymburk, základní školou, Přáteli čisté vody), Hydrobiologickým ústavem AV ČR, Jihočeskou univerzitou v Budějovicích, organizací Lipno-Dunaj, Povodím Vltavy, regionálním muzeem v Českém Krumlově a Nadací Via se rozhodli pro ambiciózní a v České republice nebývalý projekt.
Na Lipně, konkrétně v rákosinách zátoky Vřesná, kousek od Frymburka, vytvořit „Ekozónu“. Je to takový dvojitý pokus – jak by se daly tyto přírodě blízké stanoviště vytvořit v umělé nádrži a jak by se taková stanoviště mohla líbit lidem.
Pod rafinovaným názvem „ekozóna“ si můžeme představit uměle vybudované stanoviště pro vodní živočichy, v místech, kde není přítomna ponořená (submersní) vegetace. Vytvoří se zde bezpečná místa pro pro ryby – trdliště a úkryty - tůňky pro obojživelníky a plovoucí hnízdní ostrovy pro ptáky.
Charakteristika nádrže Lipno
Vodní nádrž Lipno se nachází na horním toku řeky Vltavy, v podhůří Šumavy (prakticky na území CHKO Šumava). Byla budována jako horní stupeň Vltavské kaskády, kam započítáváme devět přehrad – Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. Se stavbou se započalo v roce 1952, napuštěna byla 1960. Objem nádrže při maximální kótě 726,00 metrů nad mořem činí 306 milionů kubíků vody. Maximální hloubka u hráze je 21,5 metrů, přičemž průměrná hloubka činí 6,6 metrů. Obvod celé nádrže, respektive břehové čáry, činí 115 kilometrů. Délka vzdutí řeky je dvaačtyřicet kilometrů.
autor:
Diskuze k článku „EKOZÓNA I. – aneb COPAK SE TO DĚJE NA LIPNĚ?“