Ekologická likvidace trvalek a dvouletek - Beskydský postup

Invazní druhy organizmů představují vážný problém v ochraně přírody, jsou s nimi spojeny i různé, ve své podstatě zbytečné, hospodářské problémy či i zdravotní rizika. Znalost účinných metod likvidace jednotlivých druhů je klíčovou záležitostí v řešení problematiky invazních druhů. V problematice chemické likvidace invazních druhů narážíme na Beskydský postup (dále jen BP). Tento postup veřejnosti presentuje Šrubař (2007), posléze se zobecněním Jakl et al. (2008). BP byl nejprve pojatý jen jako způsob likvidace křídlatek, obecnější pojetí jej presentuje jako postup likvidace trvalek či dvouletek s využitím glyfosátových herbicidů (na bázi účinné látky glyfosátu) a zpětného toku živin do podzemních orgánů neporušenými pletivy (prevence proti narušení zpětného toku vodivými pletivy). Jelikož u křídlatek je nevýznamné generativní rozmnožování, je potřeba u jiných druhů rostlin brát větší potaz na generativní rozmnožování (vlčí bob, kolotočník ozdobný, bolševník velkolepý...).

Zásady BP jsou tyto: 1) V průběhu vegetace nevytrhávat a nekosit nebo jinak mechanicky nepoškozovat cílové rostliny. 2) Chemická likvidace až od května – ne dříve (u křídlatky vhodné spíše v době kvetení – srpnu). 3) Glyfosátový herbicid dokonale rozprášit na listy v doporučené dávce – opakovat až do opadnutí olistění. 4) Neodstraňovat likvidovaný porost předčasně, ale až je úplně suchý. Princip lze aplikovat i na další druhy rostlin s vyvinutým kořenovým systémem či oddenkem (rostliny vytrvalé či dvouletky), důležité je pak nezapomínat ani na možnosti generativního rozmnožování rostlin - nutnost odstranění květenství.

Z prací na transport glyfosátu v rostlině vyplývá, že je transportován z listů (na které se aplikuje) do jiných částí rostliny. Transport probíhá floémem a obvykle koreluje s transportem sacharózy (glyfosát se dostává přednostně do zásobních orgánů). U křídlatky japonské je transport asimilátů do oddenků opravdu masivní, nejvyšší na podzim, Price et al. (2002). Literatura naznačuje, že by metoda s aplikací na podzim mohla fungovat, účinnost je však nutno pečlivě ověřit experimenty přímo v terénu. Experimentálně účinnost BP potvrzuje Mandák (2008, osobní sdělení).

Vedle přípravků na bázi glyfosátu lze k likvidaci nežádoucích rostlin (dřevnatějících) využít i přípravky na bázi triclopyru. Tato látka je též dobře biologicky rozložitelná, bohužel ale i přímo toxická pro různé živočichy. Navíc má přeci jen ve své molekule vázány atomy chlóru. Spalování biomasy s jeho zbytky jistě přispěje k produkci dioxinů, jako ostatně spalování jakéhokoliv odpadu, v němž jsou nějaké chlorované látky. Bez konkrétního toxikologického výzkumu je ale nemožné posoudit rozsah skutečných rizik. Triclopyr je jen jedna z mnoha halogenovaných látek, která je masově vyráběna a používána, o jejím vlivu na životní prostředí potažmo člověka toho ale mnoho nevíme (pochopitelně firmy "s praktickým přístupem" i k této chemii budou spíše líčit zaručenou bezpečnost, modernost, dokonce samozřejmou šetrnost k životnímu prostředí, srovnání úrovně s farmaceutickým výzkumem…).

Nutno podotknout, že dosud různé úřady používají různé metody likvidace např. konkrétně křídlatek. Jde třeba i o různé kosení porostů, různé aplikace herbicidů. Pochopitelně různé metody neznamenají stejně dobré výsledky a "praktické zkušenosti" bez zamyšlení a znalosti principu by šlo přirovnat k podávání různých léků na tutéž nemoc bez znalosti jejich působení. Některé "léky" jen nezabírají, některé mohou udělat i více škody než užitku (rozšiřování oddenků křídlatek při jejich manipulaci, zbytečná chemizace a užití "nejvybranějších" chemických látek).

Závěr

Veřejnosti je důležité přiblížit účinný princip chemické likvidace vytrvalých a dvouletých rostlin s odolnými podzemními orgány. Jednoduché spojení dvou slov „Beskydský postup“ může presentaci principu využívajícího zpětného toku živin a aplikace glyfosátových herbicidů snad jedině usnadnit. Lze doporučit užívání pojmu v uvedeném pojetí s uvedenými zásadami.

Literatura:
Jakl J., Gerža M., Číp D. et Morávková K. /gar./ 2008. Invazní druhy rostlin v Královéhradeckém kraji. Leták v rámci programu Ochrana biodiverzity ČSOP.
Price E.A.C., Gamble R., Williams G.G., Marschall Ch., 2002. Seasonal patterns of partitioning and remobilization of 14C in the invasive rhizomatous perennial Japanese knotweed (Fallopia japonica (Houtt.) Ronse Decraene). Evolutionary Ecology 15: 347–362.
Šrubař M., Albín R. 2005. Jak "beskydský postup" likvidace křídlatek šetří nejen přírodu. Ochrana přírody 60 (3): 82-84.
Šrubař M., 2007. Návod na likvidaci všech druhů křídlatek. Leták v rámci programu Ochrana biodiverzity ČSOP.

Za konzultaci autor děkuje zejména Mgr. Janu Kolářovi, Ph.D (Ústav experimentální botaniky AVČR).