Dvě třetiny mořských ptáků mají v žaludku umělohmotný odpad

Moře
www.sxc.hu

Výsledky výzkumníků šokují

Nová studie informuje o tom, že v následujících desetiletích budou mít skoro všechny druhy ptáků problémy s umělohmotnými zbytky ve své trávicí soustavě. Tým odborníků spočítal, že do roku 2050 bude mít problém s částečkami z plastiku 99 procent ze 186 zkoumaných druhů. Obzvláště ohroženi jsou obyvatelé jižních oceánů včetně Antarktického.

Již dlouhou dobu má mnoho mořských živočichů problémy s tímto odpadem. Patří mezi ně především ryby, velryby, želvy, tuleni a nebo právě mořští ptáci. Mohou se do umělé hmoty zamotat a následně se utopit. Spolknuté částečky mohou zablokovat jejich trávicí trakt, takže zvíře pak pojde hlady. Navíc obsahují plasty i jedovaté látky.

Skupina vědců kolem australského Chrise Wilcoxe vyhodnotila situaci jako kritickou, protože se v současnosti dostává do moře každý rok 5-13 tun umělohmotného odpadu. Na každém kilometru čtverečním oceánu se tak pohybuje přes 580 tisíc částeček, které tam rozhodně nemají co dělat. Obzvláště znepokojující je přitom fakt, že se situace asi hned tak nezlepší, jelikož meziročně stoupá množství vyrobených plastů a tím i přímo úměrně roste množství umělohmotného odpadu. A bohužel se každých jedenáct let produkce tohoto materiálu zdvojnásobí. Ve vyspělých zemích se recykluje jen asi polovina vyprodukovaných plastových obalů, zbytek se buď spálí nebo skončí na skládkách. Chybou při produkci je podle odborníků krátká životnost produktů, příliš mnoho balení, ale i použití jednorázových obalů.

Dvě třetiny mořských ptáků mají již teď zbytky plastů v trávicím traktu

Nejhůře postiženo je Tasmanovo moře rozkládající se mezi Novým Zélandem a Austrálií. Tento region je totiž bohatý na nejrůznější druhy vodních ptáků, ale také bohužel na enormně vysoký výskyt umělé hmoty ve vodě. Umělá hmota se ve vodě, stejně jako i v jiných přírodních prostředích, jen velmi těžko a pomalu rozkládá. Proto by bylo potřeba zajistit efektivní třídění odpadu na celosvětové úrovni.

Němečtí vědci k tomuto tématu doplnili také několik zajímavých podkladů. Skoro každý nalezený mrtvý buřňák lední z oblasti Severního moře má v obsahu svého žaludku mimo jiné i umělou hmotu, v průměru 30 částeček. Tyto částečky totiž běžně využívají i ke stavbě svých hnízd a mnohé z nich pak spolknou. To mívá dramatické důsledky. Mnozí z nich, především mladí ptáci, se umělotinou zardousí. Zdroj: www.spiegel.de