Důvodem posledních extrémních srážek ve střední Evropě byl ojedinělý jev

To, co způsobilo intenzivní srážky ve střední Evropě v půlce září bylo ojedinělé

Za ojedinělý vědci považují důvod proč k této situaci došlo. Zjednodušeně řečeno. Velmi teplý vzduch plný páry od jihu se nad Alpami setkal s velmi studeným arktickým vzduchem ze severu. A co udělá pára, když se setká s něčím hodně studeným? Zkapalní. To se stalo i nyní nad střední Evropou. Běžně se takto studený arktický vzduch tak hluboko do Evropy nedostává. Nicméně se o tomto jevu mluví i v souvislosti s povodněmi 1997 a 2002.

Ojedinělá je tahle situace i velikostí oblasti, kterou zasáhla. Krom Česka bojovali s vodou a větrem i v Německu, Polsku, Slovensku, Rumunsku, Maďarsku a Rakousku.

Dobrá zpráva je, že za posledních 50 let podle vědců nedošlo k žádnému výraznému zvýšení frekvence výskytu této ojedinělé situace, odborně nazývané Vb tlaková níže.

Dvakrát vyšší pravděpodobnost silných srážek od předindustriální éry

Faktorů ovlivňujících extrémní déšť je však víc a ty se s rostoucí globální teplotou mohou měnit. Silné srážky jsou aktuálně 2x častější než před 50ti lety. Jejich intenzita vzrostla o 20%. Další nárůst se předpokládá s tím, jak bude postupovat oteplování. Proč tomu tak je?

Proč se zvyšující se globální teplotou roste frekvence a intenzita silných srážek?

Je to logické, čím je vyšší teplota, tím se odpařuje více vody, atmosféra je více nasycená. To, kde a s jakou intenzitou se voda dostane zpět na zem ve formě deště, sněhu či krup, ovlivňují měnící se atmosférické a oceánské proudy. Minimálně v Čechách je celkový roční úhrn srážek aktuálně na normálu. Problém je v tom, že se to vyprší najednou a že v zimě jsou srážky ve formě deště i na horách. Proto letos v létě patřily Krkonoše k nejsušším oblastem v Česku.

Něco přes desetinu lidských životů oproti minulosti

Záběry z Policejního vrtulníku

Těm, na které občas nadáváme, když mělo být hezky a na výletě nás překvapil déšť, se to tentokrát podařilo velmi přesně a s dostatečným předstihem. Měl jsme čas vyzkoušet systémy včasného varování, vypustit přehrady, postavit protipovodňové bariéry, nachystat případnou evakuaci a další protipovodňová opatření.

Vše zafungovalo jak má, ale i tak to bylo málo z hlediska materiálních škod. Jen EU uvolnila 10 miliard EUR na jejich opravy. Pokud bychom se však na tato opatření vykašlali, počítali bychom škody v násobcích. Nejpřednější jsou ale lidské životy. Těch vyhaslých je letos potvrzených 24 v celé oblasti, která byla zasažena, tedy nejen v Čechách. Při povodních 1997, 2002 a 2021 (v západní Evropě) byly obětí stovky.

Ponaučení

Po minulých povodních se toho udělalo mnoho. V realizaci protipovodňových opatření je však třeba evidentně pokračovat. Nemělo by to však být jen o stavbě zdí těsně před povodní a budování přehrad za stamiliony. Důležitá jsou nyní hlavně opatření v krajině, která byla za minulého režimu v tohoto ohledu zdevastována. Za 35 let se s tím moc nehlo. Čest výjimkám.

zdroj:
Studie – základní informace
Kompletní studie