Družice MetOp a její přechůdkyně

autor: Ing. Dagmar Honsová
Minulý týden se v novinách objevila zpráva o první evropské meteorologické družici nové generace MetOp. Její přístroje budou měřit teplotu, vlhkost vzduchu, sílu větru, teplotu moří a oceánů i sílu ozonové vrstvy. Její význam bude především v prodloužení přesnější předpovědi počasí na 5 dnů a také pro přesnější údaje vystihující změnu klimatu.

Nová družice se pohybuje ve výšce 820 kilometrů. I tato menší vzdálenost umožní přesnější předpověď. Jiné družice jsou výše. Její oběžnice vede nad oběma póly, oblet trvá 100 minut. Data budou poskytována také České republice, která je od roku 1994 přidruženým členem Evropské organizace pro využívání meteorologických družic (Eumetsat).

Meteorologické družice mají na svých palubách přístroje s malou prostorovou rozlišovací schopností, na druhé straně ale umožňují získat snímky v globálním měřítku při velmi vysokém časovém rozlišení.

První experimentální družice, na jejíž palubě byly přístroje pro zaznamenávání oblačnosti, se jmenovala VANGUARD 2 a byla vypuštěna v roce 1959. První meteorologický satelit v prvém slova smyslu, ale byla americká družice TIROS 1 uvedená na oběžnou dráhu kolem Země v roce 1960. Tehdy byl poprvé pořízen první snímek oblačných systémů pro potřeby meteorologie.

Z celosvětového měřítka patří mezi nejvýznamnější americké satelity řady METEOSAT provozované západoevropskou mezivládní agenturou EUMETSAT a jejíž snímky lze vidět při předpovědi počasí v televizi každý den. Nejznámější z amerických satelitů je řada NOAA provozovaná Národní agenturou pro výzkum oceánu a atmosféry. Jejich výhodou je především to, že družice přelétá určitou zeměpisnou šířkou vždy ve stejném místním čase. Hlavním přístrojem na jejich palubě je kromě je jiného zdokonalený radiometr s vysokou rozlišovací schopností. Tyto satelity obíhají po subpolární oběžné dráze se skonem 99 ° k rovině rovníku ve výšce 810 až 870 km. Snímají pás území široký 2400 km a snímek pořízený z nadiru má prostorové rozlišení 1,1 km. Snímky poskytuje 1x denně ve viditelném spektru a 2x denně infračervené snímky.

Satelity řady GOES, také americké se nacházejí v relativně neměnné pozici nad rovníkem ve výšce okolo 36 000 km. Systém DMSP představuje součást amerického vojenského letectva a jeho meteorologické služby. Podobně operující satelity na geostacionární oběžné dráze provozuje ve spolupráci se světovou meteorologickou organizací Japonsko, Indie a Čína.

foto: www.ipo.noaa.gov



autor:
datum vydání:
27. června 2006


Diskuze k článku „Družice MetOp a její přechůdkyně“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!