Dohoda pro čistý průmysl – proč to EU teď řeší?

Ursula von der Leyen k tomu na tiskové konferenci řekla: „Evropa není jen kontinentem průmyslových inovací, ale také kontinentem průmyslové výroby. Poptávka po čistých produktech se však zpomalila a některé investice se přesunuly do jiných regionů. Víme, že našim evropským společnostem stále stojí v cestě příliš mnoho překážek od vysokých cen energií až po nadměrnou regulační zátěž. Clean Industrial Deal má přerušit vazby, které stále brzdí naše společnosti a vytvořit jasný obchodní případ pro Evropu.“

Není tu asi potřeba vypisovat, jaké jsou cíle této dohody. Jsou totiž více než jasné. Důležité jsou spíše způsoby, jakými chce EU těch cílů dosáhnout.

• CID nemění klimatické cíle ani systém emisních povolenek, přesto řeší konkurenceschopnost
• Fiala: ”Green deal a CID jsou proti sobě.”
• Rozhodnutí nejen pro ČR: Dovážet elektřinu, podpořit drahé uhlí nebo urychlit rozvoj zelenějších technologií?
• Větší soběstačnost = udržitelnější hospodaření se zdroji
• 2 % evropského HDP k dosažení klimatických cílů
• Nejen klima ale i geopolitická situace.
• Nejen environmentální a ekonomický rozměr, ale i ten sociální • Měkčí imisní limity pro automobilky

CID nemění klimatické cíle ani systém emisních povolenek, přesto řeší konkurenceschopnost

Jedna z věcí, po které průmysl volá jsou změny systému povolenek, které se podílejí velkou měrou na cenách energií a snižují tak konkurenceschopnost evropského průmyslu. Cílem zavedení těchto povolenek bylo přimět průmysl k investicím do čistějších energií. Právě vyšší podpora těchto investic je jedním z pilířů CIDU.

V ČR tvoří zhruba 40% celkové spotřeby energie, spotřeba energie z fosilních paliv, průměr EU je 12 (čísla z roku 2023).

Obří investice nedávno oznámily české ocelárny nebo ČEZ v několika svých elektrárnách. Právě ukončení těžby a spalování uhlí je pro Českou energetickou transformaci zásadní. ČR patří mezi 5 zemí EU s největším podílem uhlí v aktuálním energetickém mixu. Ano i díky tomu energii můžeme nyní exportovat. To se nejspíše s nástupem většího podílu zelenějších zdrojů změní. Nejen u nás, ale v EU obecně je tedy nyní zásadním úkolem na poli energetiky, krom OZE, investovat do infrastruktury, která zajistí vyrovnání výkyvů v dodávkách energie a například levnou energii ze Španělska do severní Evropy.

Dovážet elektřinu, podpořit uhlí, nebo urychlený rozvoj zelenějších technologií?

Elektřina z uhlí bude díky stoupající ceně povolenky drahá.je tedy v zájmu ČR aby elektřinu vyráběla zeleněji. Pokud se nechceme stát z exportéra importérem máme v zásadě dvě možnosti. Dotovat zbylé uhelky nebo podpořit výzkum a rozvoj zelenějších technologií. Jestli si nakonec vybereme podporu uhlí, nových zelených technologií nebo dovoz levné zelené elektřiny například ze Španělska, bude záležet na odolnosti našich politiků vůči uhelné lobby.

Právě rychlejší budování propojení sítí a akumulace napříč Evropou tak, aby mohl průmysl po celé Evropě čerpat levnou zelenou elektřinu například ze Španělska je jednou z hlavních priorit této dohody. Síkela: „Evropa nemá na navýšení rozpočtu na zbrojení a zároveň na CID” Evropa jako celek je závislá dovozu většiny surovin. Za současné geopolitické situace je více než vhodné najít za tyto suroviny adekvátní náhrady, to jsou v zejména v oblasti energetiky OZE.

Petr Fiala: „Jsou spojovány protichůdné trendy, kdy na jedné straně je to podpora průmyslu, na druhé straně zachování Green Dealu“

Může se zdát, že podpora konkurenceschopnosti průmyslu a cíle uvedené v Zelené dohodě pro Evropu jdou proti sobě. Nutnost plnění cílů stanovených v Green dealu je neoddiskutovatelná, velkou měrou se na jejich plnění musí ale musí podílet průmysl. Ten aktuálně ztrácí konkurenceschopnost nejen díky vysokým cenám energií. CID na Green deal navazuje. Řeší strategii jak urychlit rozvoj zelené energie v EU, snížit tak ceny energií a zvýšit konkurenceschopnost evropských firem.

Směr odklonu od fosilních paliv a jejich znevýhodňování na trhu je jasný Vzhledem k tomu, že ČR je historicky průmyslovou zemí závislou na energii z uhlí, budou následují roky velmi klíčové v tom, jak se nám podaří tuto transformaci naplánovat, vyjednat podmínky a financování.

Udržitelnější hospodaření se zdroji

Nikdo, ani ekologičtí aktivisté, nechtějí ničit Evropský průmysl. Je však v ekonomickém i bezpečnostním zájmu Evropy, aby byl průmysl co nejčistší, efektivní a co nejméně závislý na surovinách z venčí. Souvisí to nejen s ochranou životního prostředí, ale i s již zmíněnou geopolitickou situací. Čím méně materiálu spotřebujeme,, tím méně budeme závislí na jeho dovozu. CID tedy bude klást velký důraz na recyklaci a efektivní výrobu nejen co se týče energetické spotřeby. V ČR s tím souvisí třeba diskutované zálohování nápojových obalů. Nejde však jen o recyklaci, ale i obecně o snižování spotřeby.

2 % evropského HDP.

Dle komise bude třeba k dosažení klimatických cílů 2030 2% HDP. Mario Draghi ve své zprávě o budoucnosti konkurenceschopnosti EU rovněž zdůraznil investiční potřeby ve výši přibližně 800 miliard eur ročně navíc. Kde na to vzít?

EU Innovation Fund a Horizon Europe na čisté technologie, “Industrial Decarbonisation Bank, nový nástroj, který pomůže financovat přímo dekarbonizaci, zjednodušení pravidel pro státní podporu, InvestEU sníží rizikovost investic a přijdou daňové úlevy Daňové úlevy a zrychlené odpisy pro čisté technologie.” Slibuje komise balík v hodnotě 100 mld Eur.

Pokud ČR v transformaci zaspí, zbude nám tu pouze uhlí, za jehož spalování budeme všichni platit v cenách energií drahé povolenky a zastaralý průmysl jehož “špinavé” výrobky nikdo nebude chtít.

EU aktuálně víc podporuje fosilní paliva než OZE

Do tohoto balíku peněz by se měli přesměrovat například dotace na podporu fosilních paliv. Právě tyto dotace a dovoz fosilních paliv jsou v EU výrazně vyšší než podpora OZE.

Konkurenceschopnost

Konkurenceschopnost však není jen o dekarbonizaci a recyklaci. Je i o ochraně trhu. Proto EU chystá zjednodušení uhlíkových cel, změny v zahraničních investicích aby Evropa nebyla jen montovnou, Clean Trade and Investment Partnerships, které propojí EU s partnery v oblasti surovin, energie a technologií.

Více času pro automobilky

Letos začaly platit přísnější imisní limity pro automobilky. Pokud by je automobilka chtěla splnit, znamená to pro ní výrazně navýšit prodej elektromobilů. Některé z nich už nyní vědí, že limity nesplní. Ursula von der Leyen dnes oznámila, že na plnění limitů dostanou více času. Co to může znamenat? Automobilky mohou usnout na vavřínech a místo evropských aut tu budeme zaplaveni čínskou konkurencí.

Nejen environmentální a ekonomický rozměr, ale i ten sociální

Evropa potřebuje dlouhodobou a konzistentní politiku týkající se klimatické změny a tohle je další dílek do skládačky. Dohody však musí mít nejen environmentální a ekonomický rozměr. Musí mít také rozměr sociální. Ten je velmi důležitý proto, aby byly dobře přijaty lidmi a nerozdělovaly společnost jako se to stalo u Green deal.

Lidi prostě nebudou řešit, že na tom stromě, který potřebují v lese pokácet na topení, hnízdí vzácný pták. Budou to řešit až ve chvíli, kdy budou mít dřevník plný FSC certifikovaného dřeva od obchodníka nebo topit tepelným čerpadlem.

Zdroje:
Tisková zpráva EK
Fakta o klimatu – Studie výroby elektřiny v Česku
Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti
Prohllášení ekologických organizací
Třinecké železárny zahajují největší investici v českém ocelářství od 80tých let.