Díky letadlům u letišť více prší

Kondenzace vody na letadle
Ukázka kondenzace vody na trupu stíhačky F-16 za letu.

Letadla způsobují narušení stavu „podchlazené vody“.

„Podchlazená voda“ v mracích je taková kapalina, u které i výrazně pod bodem mrazu nedojde k jejímu ztuhnutí v pevné skupenství. To znamená, že takováto voda zůstává v mracích v tekuté podobě, i když její teplota klesne k mínus 40 stupňům Celsia. (zdroj: 1) V takovýchto mracích prostě chybí pevné krystalky, jakási jadérka, na nichž by mohla voda zmrznout.

Příčinou častějších dešťových a sněhových srážek poblíž letišť jsou opravdu letadla. Letadla mění tamější počasí. Díky jejich průletu oblaky v nich vytvářejí jakési díry. Tyto díry či kanály mohou mít velikost až několika desítek kilometrů a rychle rostou. O této situaci se ví již zhruba od čtyřicátých let minulého století. Takovéto čáry v oblacích se nazývají oblačný kanál.

Ke vzniku takových děr či kanálů v oblacích dochází jen u těch mračen, která právě obsahují výše zmíněnou „podchlazenou vodu“. Díky průchodu letadla skrz atmosféru se vytvoří krystalky v podobě malých jader. Za vrtulí a na křídlech letadla spontánně mrzne podchlazená voda, protože teploty velmi rychle klesají až o 30 stupňů. (zdroj: 1)

Díky tomuto velkému teplotnímu skoku mohou kapičky podchlazené vody v mracích samovolně zmrznout a sami tak vytvoří ledová jádra. Takovýchto ledových krystalků je zprvu jen několik. Lavinovitě ale jejich podíl v mracích stoupá, jelikož se na tyto pevné krystalky nabalují další a další a dříve podchlazená voda zmrzne. Díky změně skupenství a vyšší hmotnosti začne pršet nebo sněžit.

Tento proces se podobá očkování mraků kondenzačními jádry z letadel

Výzkum probíhal v Americe od roku 2007. Byl publikován letos v červenci v odborném časopise „Science“. Odborný tým, který sledoval a analyzoval satelitní snímky vedl Andrew Heymsfield. Ochranou ruku nad výzkumem převzalo americké Národní centrum pro výzkum atmosféry NCAR (National Center for Atmospheric Research) se sídlem ve spolkovém státě v americkém Coloradu.

Výzkum ale neprobíhal jen na území Ameriky. Podrobeno výzkumu bylo 7 letišť, mimo jiné německý Frankfurt, anglický Londýn a pařížské letiště ve Francii. (zdroj: 1) Vědci přitom vycházeli již z dřívějších poznatků, že v blízkosti letišť především ve středních šířkách a také v chladnějších měsících častěji prší nebo sněží.

Výzkumem ovšem vyvstala otázka týkající se polárních oblastí

V těchto regionech je totiž většina meteorologických stanic postavena přímo na letištích, což by znamenalo, že jsou zdejší měření počasí výrazně zkreslena leteckou dopravou.

Jaké jsou vhodné podmínky pro vznik oblačných kanálů?

Zhodnocením leteckých dat vědci zjistili, že tento fenomén způsobují nejrůznější druhy letadel. Od malých osobních letadel, přes armádní stroje či trysková letadla přepravující cestující nebo i jednomotorové tryskáče.

Díry a kanály v oblacích vznikají ve výšce 7-8 kilometrů nad zemským povrchem. (zdroj: 2) Díry vznikají, pokud letadlo proletí kolmo k mraku a jakoby jej protrhne.

Vyšlo tedy najevo, že snaha člověka o vytvoření umělého deště nemusí být ani podmíněna oséváním mraků chemickými látkami jako je jodid stříbrný. Za určitých podmínek jsou samotná letadla původci dešťových a sněhových srážek především v okolí letišť, kde pravidelně vzlétají a přistávají. V mracích prostě vytvoří svým průletem pro déšť potřebné pevné krystalky.

Zdroj:
1) www.spiegel.de
2) www.observatory.cz