Děsivá statistika vývoje pěstování řepky, brambor a obilí v České republice

Kdysi byla naše zem víceméně soběstačná.

Dovážely se k nám jen takové suroviny, které byly díky ročnímu období zrovna nedostatkové. Takže si v některých období roku již naše prababičky v obchodech běžně kupovaly cibuli z Itálie nebo jablka z Ameriky.

Ale dovážet ze zahraničí brambory? Tedy úžasnou plodinu, který kdysi zachránila Evropu od hladomoru a která dokáže růst i na horských kamenitých políčcích? To by přece byla hloupost a naši předci hlupáci nebyli!

Doba se ale mění. I dávní sedláci samozřejmě pěstovali hlavně to, o čem věděli že to dobře prodají. A nejlépe se prodávalo jídlo. Dnešní doba plná podivných dotací a podporování jednoho na úkor druhého tato základní pravidla ale mění.

Konec s povídáním, pojďme se podívat na skutečná čísla.

A to čísla rozhodně přesná, pocházejí totiž přímo od Českého statistického úřadu. Tento úřad nabízí kromě spousty jiných zajímavých údajů i podrobný přehled oseté plochy a velikost sklizně za desítky let zpětně.

Nejdříve se tedy podívejme, jak a kde bývalo zaseto. Data ČSÚ tyto údaje sledují už od roku 1920. Tehdy byla celková osevní plocha 3,8 milionů hektarů a zůstala bez větších změn v této velikosti až do začátku druhé světové války.

Po válce se zmenšila, v roce 1946 to bylo 3,5 milionů hektarů. Postupně se zmenšovala a v roce 2000 se dostala na velikost 3 miliony hektarů. Potom to ale dostalo rychlý spád a v roce 2018 už statistici uvádí osevnou plochu pouhých 2,46 milionů hektarů.

Také vám přijde zajímavé, že za posledních 18 let se zemědělská plocha zmenšila více, než o kolik se zmenšila za předcházejících 54 roků? No, ale zahraniční montovny a velkosklady máme přece všichni rádi (jinak by jim náš stát neposkytoval finanční pobídky a daňové úlevy), takže to bude asi v pořádku.

Podívejme se ale na samotný vývoj zasetých plodin od roku 2000 do roku 2018. Pro historické srovnání tabulka navíc obsahuje i údaje z roku 1920 a 1946.

Osevní plochy zemědělských plodin na území České republiky

rok	celková plocha	obiloviny	brambory	řepka
1920	3 813 780	2 017 139	391 125	5 900
1946	3 514 751	1 866 627	427 009	32 067
1990	3 270 963	1 652 169	109 664	105 102
1995	3 104 249	1 581 341	78 045	252 285
2000	3 020 564	1 647 507	69 236	325 338
2005	2 657 881	1 593 487	36 072	267 160
2010	2 495 859	1 459 505	27 079	368 824
2015	2 457 465	1 403 430	22 681	366 180
2018	2 460 939	1 339 056	22 889	411 802

Všechny údaje jsou v hektarech.

Zvláštní čísla, co?

Jako by tento národ snad už nepotřeboval obilí ani brambory a byl živ pouze z řepky.

Říkáte, že to třeba není tak špatné a díky pokroku v zemědělství se povedlo zvýšit efektivitu pěstování brambor - takže i z menší plochy se dá získat více úrody? I k tomuto mají statistici čísla.

Sklizeň zemědělských plodin na území České republiky

rok	celková plocha	obiloviny	brambory	řepka
1920	3 813 780	2 258 904	2 879 948	6 569
1946	3 514 751	2 878 041	6 553 082	13 106
1990	3 270 963	8 946 879	1 755 115	304 515
1995	3 104 249	6 601 711	1 330 119	662 176
2000	3 020 564	6 454 237	1 475 992	844 428
2005	2 657 881	7 659 851	1 013 000	769 377
2010	2 495 859	6 877 619	665 176	1 042 418
2015	2 457 465	8 183 512	504 955	1 256 212
2018	2 460 939	6 970 919	583 560	1 470 769

Všechny údaje o sklizni jsou v tunách, velikost zaseté plochy v hektarech.

Jak je tedy jasně vidět, tak výnos z obilí se příliš nemění (nemění se tam ale ani zasetá plocha), ale u brambor je to radikální pokles. A samozřejmě, radikální vzestup krásně žluté řepky.

A co dál? No, můžeme to samozřejmě hodit na Evropskou unii, která "za všechno může". Jenomže i ona EU "nařizuje" svým členům jen to, co jednotlivé členské země chtějí a dokáží si na půdě Evropského parlamentu zajistit. Stejně tak i nařízení o řepce přidávané do paliv vzešlo od členských zemí, není to nápad nějakého anonymního snaživého úředníka.

Samotná EU ostatně od "biopaliv" tohoto typu postupně ustupuje, protože se jasně ukázalo že na začátku onoho požadavku byl buď chybný výpočet, nebo snaha o manipulaci a podvod ze stany producentů. Ale to je ta "zlá EU". My si jedeme dále po svém, dovážíme ve velkém drahé brambory a ústy svých politiků podporujeme další přimíchávání řepky do biopaliv.

Změna tohoto trendu je v nedohlednu. Je nám prostě bližší kobliha než budoucnost...