Čmeláci a nově objevené nebezpečí glyfosátu

Herbicidní glyfosáty

O zdravotních rizicích, vyplývajících z používání herbicidních glyfosátů typu Roundup, se mluví již dlouhá léta. Přesto se ale tyto širokospektrální systémové herbicidy stále s oblibou používají k likvidaci nežádoucích plevelů a invazních rostlin.

Výzkumníci již před několika roky prokázali, že glyfosáty ovlivňují imunitní systém včel medonosných, díky čemuž se dokáží hůře bránit před škodlivými bakteriemi. Glyfosfáty v takovém případě snižují šanci na včelí přežití po napadení patogenem na pouhých 50%.

Báječní čmeláci

Protože nám včely dávají med (no, my jim ho spíš krademe, než že by nám ho dávaly), tak mnoho lidí pokládá včely za daleko důležitější stvoření, než jakými jsou pro ně „obyčejní“ čmeláci. Lidstvo ale potřebujeme včely i čmeláky.

Čmelák totiž jednak dokáže opylovat rostliny s dlouhými úzkými květy, kam včely nedosáhnou, ale také je daleko méně citlivý na venkovní počasí.

V době, kdy jsou včely kvůli chladu ještě zalezlé v úlu, už čmeláci pilně pracují pro dobro celé přírody. A sami jistě víte, jak to u nás poslední dobou s náhlými změnami počasí je...

Čmeláků ale poslední dobou radikálně ubývá a podle nejnovější studie zaměřené na čmeláky zemní (Bombus terrestris), zveřejněné v časopise Science, na tom má velký podíl právě i používání herbicidních glyfosátů.

Zdraví čmeláci dokážou částečně regulovat a udržovat teplotu v hnízdě, což je zcela nezbytné pro jejich rozmnožování. Aby se larvy čmeláků dobře vyvíjely, musí být v hnízdě teplota 28-35 °C. Teplota pod 28 °C znamená omezení vývoje a smrt některých larev, teplota pod 25 °C usmrtí všechny larvy.

Šikovní čmeláci regulují teplotu celkem jednoduše - pro udržení nebo zvýšení teploty vibrují svaly křídel a třesou se, aby se zahřáli. A když potřebují teplotu snížit, tak prostě začnou mávat křídly a „vyvětrají“.

Herbicidní glyfosáty a čmeláci

Podle nejnovějšího výzkumu je ale právě regulace teploty něco, v čem glyfosáty čmelákům za jistých okolností velmi škodí.

Pokud mají čmeláci dostatek potravy, tak se žádný problém s regulací teploty nemusí vůbec projevit. Jinak to ale probíhá, pokud najednou dojde k silnému omezení zdrojů potravy, což se v lidmi udržované krajině běžně stává.

Kolonie zdravých čmeláků i při omezení potravy bez problémů dlouhodobě udržuje ideální teplotu pro vývin larev.

Čmeláci vystavení glyfosfátům ale zvládali udržování teploty až o čtvrtinu hůře! A jak bylo uvedeno výše, tak pokles teploty může znamenat velký problém pro růst nebo alespoň udržování počtu jedinců ve čmeláčí kolonii.

Zda je problém v tom, jak čmeláci po zasažení glysofáty vnímají teplo, nebo že pro takovou péči o larvy najednou nemají dostatek energie, to zatím nevíme. Podle jedné starší studie mají tyto jedy dokonce vliv na jejich myšlení a zasažení čmeláci „hloupnou“ - takže je i možné, že si problém s teplotou ani neuvědomují. Na to věda jistě jednou také odpoví. Snad tou dobou budou ještě nějací čmeláci létat, opylovat květy a těšit nás i naše děti svou jedinečnou krásou.

Tak na to prosím myslete, až půjdete na zahradu, trávník či louku likvidovat nějaký plevel. Skutečně by to nešlo vyřešit bez Roundupu nebo nějakého jiného herbicidního glyfosátu, který nejspíš brání čmelákům se rozmnožovat?

Vždyť přírodní opylovači jsou zcela nezbytní pro více jak třetinu potravinářských plodin a bez nich nebude lidstvo mít co jíst.